Článek
Dva katoličtí biskupové z Číny, kterým čínská vláda poprvé dovolila zúčastnit se biskupské synody ve Vatikánu, pozvali papeže Františka na návštěvu své země. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Vztahy mezi Pekingem a Vatikánem jsou napjaté. Důvodem sporu je jmenování čínských biskupů. Peking v roce 1951 přerušil s Vatikánem diplomatické styky a mnoho čínských katolíků se za vlády Mao Ce-tunga stáhlo do podzemí. Veřejné praktikování náboženství začalo až v 80. letech. Tedy přítomnost biskupů byla známkou zlepšování vztahů Vatikánu a Číny.
Biskupská synoda, s tématem Mladí lidé, víra a rozlišování povolání, začala ve Vatikánu 3. října a potrvá do 28. října. Čínští biskupové Kuo Jin-cchaj a Jang Siao-tching se zúčastnili prvních dvou týdnů shromáždění a denně se s papežem setkávali.
Dohoda, která se připravovala více než deset let a byla podepsána 22. září, dává Vatikánu dlouho požadovanou možnost jmenovat biskupy v Číně.
Papež zase v rámci dohody uznal sedm biskupů, které v minulosti jmenoval čínský režim, včetně biskupa Kuo Jin-cchaje, který se synody zúčastnil.
Podle kritiků kontroverzní dohoda také Pekingu umožní větší kontrolu nad podzemní církví. Kněží a farníci jsou často pronásledováni a zatýkáni.
František – a před ním papež Benedikt XVI. – se snažil sjednotit obě komunity. Očekává se, že papež se příští rok vydá na návštěvu Japonska. Ve čtvrtek se ve Vatikánu rovněž setká s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem, který mu předá pozvání od severokorejského vůdce Kim Čong-una k návštěvě KLDR.
Vatikánští činitelé minulý měsíc ujišťovali, že dohoda s Čínou má pastorační a ne politický význam. Mnozí ale věří, že je předzvěstí obnovy diplomatických vztahů mezi Vatikánem a Pekingem po více než 70 letech, napsala agentura Reuters. To by ovšem pro Vatikán znamenalo přerušení vztahů s Tchaj-wanem. Vatikán je přitom v Evropě posledním diplomatickým spojencem ostrova, který Peking považuje za svou vzbouřenou provincii.