Článek
Úkol zněl jasně – najít nezadaným mužům svobodné ženy a vyřešit hrozící populační krizi způsobenou genderovou nerovnováhou v Číně. Problém tak přijal za svůj jeden z odborníků. Jeho představy o uspokojení poptávky na svatebním trhu však spíš než cokoli jiného pobouřily. Všechny bez rozdílu věku a rodinného statutu.
Na čínské úřady nedávno přišel apel ze strany experta jménem Wu Siou-ming. Zaměstnanec nevládní organizace zabývající se výzkumem sociálního rozvoje viděl jádro problému takto – mladé nezadané Číňanky se nehrnou do seznamování, natož do manželství a zakládání rodin. Na vesnicích na ně přitom čekají miliony nezadaných mužů neschopných najít si nevěsty. Pro vyřešení svízelné situace ohrožující stabilitu čínské společnosti by tak teoreticky mělo stačit prosté převelení nezadaných žen z měst do vesnic.
Dobrovolně na ocet
V Číně jsou svobodné, vzdělané a ve městech žijící ženy starší 27 let označovány jako sheng nu – doslova „zbylé ženy“, v češtině prostě „ženy na ocet“. Nejen tato cílová skupina však přijala Wuův plán na záchranu čínské populace s pohrdáním a odpověděla kritikou na sociálních sítích.
„Jaký mozek si může vymyslet něco takového? Copak nevidí obrovský rozdíl mezi těmito dvěma skupinami? Ti lidé žijí v zásadě ve dvou paralelních vesmírech, komunikace mezi nimi je pozoruhodně obtížná,“ píší uživatelé na Weibo, čínské obdobě Twitteru. „Muže z venkova nechtějí ani venkovské ženy, natož ty městské. Myslíte si, že městské ženy jsou idioti, aby si tyhle muže braly?“ píše další. „Tohle je mentalita páření zvířat. V očích tohoto experta jsou tyto dvě skupiny lidí jen zvířata.“
Proposal to matchmake China’s ‘leftover’ urban women with unmarried rural men sparks anger https://t.co/HGdDVtFfW6
— SCMP News (@SCMPNews) February 22, 2021
Sharon Sun, 38letá svobodná žena pracující v realitním průmyslu v Šanghaji, uvedla, že ani ona muže z venkova za potenciální partnery považovat nehodlá. „To je pro mě nepředstavitelné. Ani kdyby na světě nezůstal žádný jiný muž,“ řekla pro čínské médium.
Chudí ženichové a drahé nevěsty
Poměr mužů a žen v Číně je jedním z nejvíce nevyvážených na celém světě. Podle statistik na každých 100 čínských žen připadá 114 mužů. Tento rozdíl v reálu tvoří „přebytek“ 30 milionů mužů. Obdobný problém trápí i Indii, kde chybí až 50 milionů partnerek.
Jinde ve světě podle statistik Světové zdravotnické organizace připadá průměrně 105 chlapců na 100 dívek. Tato nerovnováha se v případě Číny nejvýrazněji promítá v zemědělských oblastech, které navíc zaznamenávají odliv žen za zaměstnáním a vzděláním do větších měst.
Rodiče v zemích od východní po jižní Asii, na Středním východě a v severní Africe preferují narození syna. Důvody jsou praktické: mají vyšší výdělečnou kapacitu, jsou pokračovateli rodu a obvykle přebírají odpovědnost za péči o rodiče v nemoci a stáří. V Indii pak své dělají i tradiční výdaje na věno, v Jižní Koreji a Číně hluboce zakořeněné konfuciánské hodnoty a patriarchální rodinné systémy.
Situaci v Číně ještě komplikuje politika jednoho dítěte. V současné době existují jasné důkazy o tom, že za nedostatkem dívek v Číně stojí selektivní potraty podle pohlaví.
Venkovany vedle v podstatě nulového výběru nevěsty trápí také finanční stránka věci. V Číně se od ženicha očekává, že svou nastávající i patřičně zaopatří. Zpráva Xinhua Daily Telegraphu z minulého týdne uvádí, že muži ve venkovských částech provincií Šan-si, Che-nan a Chu-nan ve střední Číně musí k žádosti o ruku nabídnout až jeden milion jüanů (asi 3 200 000 korun). Suma pak slouží jednak jako finanční nabídka pro nevěstu, ale i pro její rodiče. Těm ženich pořídí dům a auto.
S mnohem menším počtem žen než mužů na vesnicích panuje silně konkurenční prostředí. Svou rodnou vísku v provincii Che-nan navštívil během Svátků jara i Liou Süan, 26letý migrující pracovník. Pro Xinhua Daily Telegraph se svěřil, že svou vyvolenou hledá od svých 19 let. Nepomohlo ani absolvování desítek rande naslepo. „Chlapci v naší vesnici stojí na rande naslepo fronty, kdežto dívky si můžou vybírat,“ řekl Liou deníku.
Ani on však nevidí úřednickou pobídku na podporu migrace měšťanek na vesnice za šťastnou. Podle něj by vláda měla zainventovat naopak do odborného vzdělávání těchto sheng nan, tedy nezadaných mužů starších 30 let. „Genderový strukturální problém by měl být vyřešen co nejdříve,“ řekl pro Xinhua Daily Telegraph. „Například by vláda mohla venkovanům poskytovat odbornější vzdělávání a přepravovat je do regionů nebo průmyslových odvětví s vysokou hustotou žen.“
Jiná doba
S dohazovací metodou nesouhlasí ani mnozí jiní odborníci. Lü Te-wen, výzkumný pracovník z Čínského výzkumného střediska pro správu venkova na Wuchanské univerzitě, pro zpravodajský portál Thecover.cn řekl, že tento genderový problém takové „dohazování“ nevyřeší. Úřady prý zapomínají i na další faktory, kvůli kterým Číňané zůstávají bez partnerů.
Podle Lü Te-wena venkovští muži zůstávají svobodní hlavně kvůli finančním nárokům, které na ně jsou kladeny. Dnešní svobodné ženy žijící ve městech si zase dopřávají kvalitního vzdělání a budují kariéru, těší se ze svého nezávislého postavení a nejsou ochotny jej ohrozit sňatkem a potomky. „Takže návrh na směrování městských žen do venkovských oblastí je jednoduše nepřirozený,“ řekl.
Problém nezadaných třicátníků tak není záležitostí výhradně venkovských oblastí. „Lidé ve městech, bez ohledu na muže nebo ženy, mají tendenci se brát v pozdějším věku než jejich protějšky na venkově, přičemž někteří se rozhodnou neoženit se vůbec,“ píše server Red Star News a dodává, že ani případný přesun venkovanů do měst tyto lidi nijak nezvýhodní a na sňatkovém trhu by neměli co nabídnout.
Podle čínského národního statistického úřadu je nerovnováha mezi pohlavími o to horší v mladších generacích. Ve věkové skupině 30–34 let platí poměr 101 mužů na každých 100 žen, ve srovnání se 107 muži na 100 žen ve věkové kategorii 25 a 29 let. U lidí ve věku mezi 20 a 24 lety je tento poměr ještě méně vyvážený, 115 mužů připadá na 100 žen. Největší propast panuje u nejmladších. Ve skupinách 15 až 19 let převažují muži nad ženami v poměru 118 ku 100.
