Článek
Náměstí Tchie-an-men je obehnané zátarasy a vstoupit na něj je možné pouze koridorem, za kterým je kontrolní stanoviště policie a bezpečnostní rám a kde probíhá důkladná osobní prohlídka a kontrola osobních dokladů.
Celé náměstí pak sledují desítky kamer, jejichž prostřednictvím bezpečnostní složky kontrolují všechny návštěvníky a snaží se objevit jakékoliv podezřelé chování.
„U mě se jim evidentně nelíbilo, že říkám něco do kamery svého mobilního telefonu,” říká autor reportáže Milan Šíma.
„Policisté v uniformách i bez nich mě pak zadrželi a musel jsem absolvovat asi dvacetiminutový docela nepříjemný výslech, byl mě odebrán mobil a zkontrolovány natočené záběry. Vzhledem k tomu, že v Číně funguje systém rozpoznávání obličejů, tak bez toho, že bych jim musel ukázat svůj pas, věděli, jak se jmenuji, znali číslo měho pasu a také, kde jsem ubytovaný. Naštěstí ale nedokázali zjistit, co v češtině během stand-upů říkám, a tak mě nakonec mobil i s natočenými záběry vrátili a pustili mě.“
Jakákoliv připomínka tehdejších událostí je totiž v Číně trestána pokutou nebo i vězením.
