Článek
Schellenbergův případ zřejmě zvýší napětí, které panuje mezi Ottawou a Pekingem od prosincového zadržení finanční ředitelky čínského výrobce chytrých telefonů Huawei Technologies Meng Wan-čou. Kanadské úřady ji zadržely na žádost USA, jež Meng chtějí stíhat za údajné obcházení amerických sankcí vůči Íránu a podvádění nadnárodních bank při obchodech s Íránem. Číňanka obvinění popírá a Peking usiluje o její propuštění.
Schellenberg byl zadržen už v roce 2014 a o dva roky později ho soud potrestal 15 roky vězení za spolupachatelství při pašování drog. Loni v prosinci ale odvolací soud dal za pravdu stížnosti prokuratury na to, že uložený trest je příliš mírný, a nařídil nový proces. V něm nyní padl absolutní trest.
„Jako vláda jsme extrémně znepokojeni, stejně jako by měli být všichni naši zahraniční přátelé a spojenci, že se Čína rozhodla začít svévolně udělovat trest smrti... jako v tomto případě," řekl podle agentury Reuters premiér Trudeau.
Drogové trestné činy se v Číně obvykle trestají velmi tvrdě. V roce 2009 Čína navzdory protestům Británie popravila Brita, který byl dopaden při pašování heroinu.
Podle obhájců lidských práv citovaných Reuters však pašování drog nepatří do kategorie nejtěžších zločinů, na které se v souladu s mezinárodním právem musí omezit využívání absolutního trestu. Čína se podle nich ocitne v palbě otázek, proč udělila trest smrti právě Kanaďanovi měsíc poté, co se obě země dostaly do pře.
Kanada se snaží Čínu přimět, aby kromě Schellenberga propustila i bývalého kanadského diplomata Michaela Kovriga zadrženého kvůli podezření z aktivit ohrožujících národní bezpečnost. Kovrig má kromě kanadského i maďarské občanství, a tudíž občanství Evropské unie.
