Článek
Exministr zahraničí a poradce prezidenta Jan Kohout uzavírá svůj Institut Nové hedvábné stezky, který založil před čtyřmi lety a který měl být jednou z institucí, jež rozhýbají obchodní spolupráci mezi Českou republikou a Čínou.
Bývalý ministr konec institutu potvrdil a vysvětlil, proč jeho projekt končí.
„Důvodem je celkový nezájem české podnikatelské komunity a zhoršující se atmosféra ve vztazích mezi Čínou a Českou republikou. Na čínské straně jsou to pak neujasněné představy, kam a jak by se projekt Pás a stezka měl vyvíjet,“ uvedl pro Seznam Kohout.
Iniciativa Pás a stezka (v agličtině Belt and Road), nebo také „nová Hedvábná stezka”, je strategický plán čínské zahraniční politiky prosazovaný prezidentem Si Ťin-pchingem. Zahrnovat má státy skoro všech kontinentů.
Má fungovat jako novodobá spojnice Východu a Západu, nicméně některé země západní Evropy si k iniciativě drží odstup.
Ze států Evropské unie se k iniciativě přihlásila jako jedna z mála Česká republika.
Do Číny se Zemanem
Bývalý ministr zahraničí Jan Kohout doprovázel v květnu 2017 českého prezidenta na cestě do Číny přímo na fórum iniciativy Belt and Road, kde Miloš Zeman hovořil o 22 projektech česko-čínské spolupráce.
Ministr někdejší Fischerovy (2009–2010) a Rusnokovy (2013–2014) vlády nyní navzdory konci svého institutu tvrdí, že česko-čínské pole zcela neopouští.
„Zůstanu přítomen jako člen Česko-čínské smíšené obchodní a průmyslové komory,“ uvedl.
Diplomat, který se angažuje jako člen zahraniční komise hnutí Trikolóra, říká, že jeho další plány nemají žádné konkrétní obrysy. „Ale chtěl bych se věnovat především evropským i globálním zahraničněpolitickým a ekonomickým otázkám,“ sdělil Seznamu.
Co zůstalo jen na papíře
Založení Kohoutova institutu, v němž od počátku působil ve správní radě například někdejší premiér Petr Nečas nebo později i majitel televize Barrandov Jaromír Soukup, spadá do doby, kdy po příchodu společnosti CEFC do Česka vrcholila kampaň vizí nového rozvoje obchodních vztahů s Čínou.
„Byl to jeden z mnoha příkladů úzkého propojení politických a obchodních zájmů v česko-čínských vztazích a přímého zapojení bývalých a někdy i současných politických představitelů do nejrůznějších projektů s Čínskou lidovou republikou,” říká sinolog a ředitel projektu Sinopsis Martin Hála.
Výroční zprávy institutu uložené na portálu justice.cz připomínají, že první velkou akcí Kohoutova projektu byl seminář v Senátu pod záštitou tehdejšího předsedy horní komory Milana Štěcha. Vedle tehdejší velvyslankyně Číny se jej účastnil i premiér Bohuslav Sobotka.
V říjnu 2016 pak ve spolupráci s Českou národní bankou uspořádal institut seminář o možnostech a limitech společné bankovní integrace. Vedle Jiřího Rusnoka vystoupil i viceguvernér Čínské lidové banky. Téhož roku pak čínské velvyslanectví udělilo institutu ocenění za výjimečný přínos pro česko-čínské přátelství.
V následujícím roce pak institut podepsal postupně s Fakultou mezinárodních vztahů VŠE, Sečuánskou univerzitou a Škoda Auto Vysokou školou memoranda o spolupráci.
„Memorandum zůstalo jen na papíře,” uvedl ale pro Seznam rektor poslední jmenované a někdejší ministr financí Zemanovy vlády Pavel Mertlík.
Letecké obchody
Poslední velkou akcí, ke které se institut hlásí jako spolupořadatel, bylo podle jeho internetových stránek fórum pro spolupráci mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy.
To proběhlo na podzim 2018 na Pražském hradě a panelových diskusí se tu účastnil guvernér České národní banky Jiří Rusnok, zástupci ČEZ nebo současný ministr průmyslu Karel Havlíček, tehdy ještě jako zástupce Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
Nad rámec konferencí a „diplomatických tanečků” pak vyčnívá zájem institutu o letectví.
Ve své výroční zprávě za rok 2017 uvádí, že v září tohoto roku spoluorganizoval v Praze setkání věnující se právě česko-čínské spolupráci v této oblasti. Podle odborných webů, které se věnují letectví a česko-čínskému byznysu, se Kohout naopak účastnil summitů a přehlídek, na kterých se čeští výrobci a konstruktéři prezentovali.
