V Budapešti vyroste čínský univerzitní kampus. Staví Číňané, platí Maďaři

Maďaři v úterý podepsali avizovanou dohodu o strategické spolupráci s šanghajskou Fudan University. Na východním břehu Dunaje v Budapešti tak vznikne čínsko-maďarská přátelská fúze, obří kampus Fudan Hungary University. Půjde o jednu z největších investic do vysokoškolského vzdělávání v Maďarsku za poslední desetiletí.

Podle smlouvy zveřejněné na stránkách maďarské vlády má univerzita za cíl pojmout až 6 tisíc studentů a až 600 zaměstnanců. Budovy, okolní oblasti a infrastrukturní prvky budou staveny s „přihlédnutím k moderním potřebám 21. století a používání nejnovějších technologií“. Stavba, vládou odhadovaná na 1,5 miliardy eur, využije převážně čínské stavební materiály, čínskou pracovní sílu a z většiny ji finančně pokryje čínská půjčka, kterou bude Maďarsko splácet.

Podle dokumentů, které ještě před konečným podpisem měl k dispozici server Direkt36, se čínský dodavatel nemusí obávat, že by jej v otevřené soutěži porazil jiný uchazeč. Dokumenty uvádějí, že „stavbu lze provést pouze jako čínský projekt“ a prostřednictvím legislativních nástrojů „je nutné dosáhnout bodu, kdy již nelze zastavit investiční proces“.

Podle vládních odhadů by nový kampus Fudanské univerzity stál víc, než kolik stát zaplatil za provoz celého maďarského systému vysokoškolského vzdělávání v roce 2019. Budovy Fudanské univerzity by také zaplnily prostor určený pro projekt budování studentského města v Budapešti, který měl tisícům maďarských studentů nabídnout moderní koleje a komunitní prostory.

Blízké vztahy s Čínou se vláda premiéra Viktora Orbána snaží vybudovat celé roky. Jedním z příkladů nedávného uzavírání důležitých dohod s čínskými partnery je projekt rekonstrukce železniční trati Budapešť–Bělehrad v hodnotě 2 miliardy eur, který byl přidělen konsorciu čínských státních společností a společnosti přidružené k nejbohatšímu maďarskému podnikateli a Orbánovu kamarádovi z dětství, Lőrincovi Mészárosovi. V loňském roce, po vypuknutí pandemie, Maďarsko zakoupilo tuny často velmi drahých čínských ochranných pomůcek a ventilátorů. Letos se Maďarsko stalo první zemí Evropské unie, která začala používat čínskou vakcínu.

Fudan University v Šanghaji je špičkovou vysokoškolskou institucí a drží se na vrchních příčkách v oblasti mezinárodních vztahů. S pomocí Maďarské národní banky se univerzita začala rozšiřovat v Maďarsku, původně ve spolupráci s Corvinus University. Levente Horváth, hlavní poradce centrální banky pro Čínu a sám absolvent Fudanu, loni oznámil, že Fudan v roce 2024 otevře v Budapešti svůj první evropský kampus pro pět až šest tisíc studentů.

Na stavbu bude dohlížet společnost Čínská státní stavební inženýrská společnost (CSCEC), největší stavební společnost na světě. V nejedné světové zemi podezírána z korupce a špionáže.

Účast státní společnosti CSCEC odhaluje návrh zákona ministra pro inovace a technologie László Palkovicse, píše Direkt36. Maďarská vláda jej projednala a přijala na svém zasedání 24. února. Spoluautorem návrhu byl ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó, na projekt však budou dohlížet Ministerstvo pro inovace a technologie (ITM) a Palkovics.

Ačkoli ITM označuje nabídku čínské státní společnosti pouze jako „orientační“ a nezávaznou, návrh ukazuje, že čínská společnost již podnikla vážné kroky k přípravě stavby. „Za účelem účasti v příslušných nabídkových řízeních a zahájení prací co nejdříve společnost již simulovala konstrukční týmy a zahájila přípravy výstavby a logistiky,“ uvádí se v dokumentu.

Instituci pojmenovanou Fudanská maďarská univerzita bude spravovat čínsko-maďarská nadace pro správu aktiv. Kapitál potřebný pro založení univerzity a pozemek pro stavbu poskytne maďarský stát – například pozemek v hodnotě 2,3 mil. eur. Čína plánuje přispět nespecifikovanou částkou do základního kapitálu a poté uhradit roční provozní náklady kampusu.

Čínská státní stavební inženýrská společnost udělala nabídku na stavbu za méně než 1 miliardu eur. Zaváže se tedy zastavět celkem 520 tisíc metrů čtverečních za cenu 1800 eur za metr čtvereční. Maďarská vláda přitom počítá s mnohem vyššími náklady – 2800 eur na metr čtvereční a celkovou hodnotu stavby odhaduje na 1,5 miliardy eur. Podle návrhu však z toho ministerstvo nevyvozuje, že by se čínská nabídka mohla ukázat jako nereálně nízká. Ve skutečnosti doporučuje čínskou nabídku vládě argumentem, jak příznivá je ve srovnání s jejich vlastním odhadem. Čínská nabídka ale nezahrnuje všechny náklady na stavbu – cenu výstavby silnic, parků, ani DPH.

Podle návrhu plánuje Maďarsko výdaje na stavbu pokrýt půjčkou, kterou jí poskytne Čína. „Tato stavba je založena na modelu investice do železnice Budapešť–Bělehrad,“ uvádí se v dokumentu s odkazem na maďarský projekt iniciativy Belt and Road Initiative (Nová hedvábná stezka).

Maďarsko by poskytlo cca 300 milionů eur přímo na investici, zatímco zbývající částku 1,3 miliardy eur by půjčila Čína. Podle ITM by státní Čínská rozvojová banka poskytovala financování za „příznivých podmínek“ se splatností 10–15 let a maximální úrokovou sazbou 4,5 % pro půjčky v jüanech a 1,9 % pro půjčky v eurech. Půjčku by maďarský stát v plné výši splatil prostřednictvím nadace pro správu aktiv.

Fudan není jen špičkovou univerzitou, ale také důležitým nástrojem pro Čínu při rozšiřování svého politického vlivu. V roce 2019 byly kapitoly univerzitní charty o svobodě myšlení a akademické svobodě nahrazeny prohlášením o oddanosti čínské komunistické straně. Výstavba budapešťského kampusu ve Fudanu také představuje pro čínské společnosti i důležitou obchodní příležitost.