Článek
Royal Albert Dock je jeden ze tří doků ve východním Londýně, který díky dohodě generálního tajemníka Komunistické strany Číny a někdejšího předsedy vlády Spojeného království prochází kompletní přestavbou. Si Ťin-pching a David Cameron podepsali v roce 2015 dokument o přeměně opuštěného nábřeží o velikosti více než 14 hektarů na centrum finančních společností.
Projekt měl být druhým Canary Wharf, které je jedním z velkých finančních center a je umístěné rovněž v bývalých londýnských docích. Nacházejí se v něm největší bankovní domy, ale také ty mediální, jako je agentura Reuters nebo Daily Mirror.
Výstavba byla oficiálně zahájena v červnu 2017. Realizace první fáze projektu byla dokončena záhy – v prvním čtvrtletí roku 2018 – a vyšla na 1,7 miliardy liber. Problémem však je, že většina budov zeje prázdnotou. Vize hlavního projektanta Xu Weipinga a čínských investic se tak ztrácí v mlze.
Xu Weiping založil v roce 2003 společnost ABP, která se v Číně zaměřila na výstavbu městských obchodních parků. Jeho ambicím to ale nestačilo – rozhodl se vstoupit na britský trh a jeho společnost nabídla smlouvu na přeměnu doku na Temži. „Myslím, že zbytek Londýna je plně rozvinutý, ale ve východním Londýně je stále ještě prostor pro rozvoj. Věříme, že má velký potenciál,“ řekl před lety Weiping britskému portálu Building.
Nevyužitý potenciál
Teď je ale všechno jinak. Důvodů je hned několik: brexitem počínaje a čínsko-britskými vazbami, které jsou na bodu mrazu, konče. „Všechny geopolitické změny přinesly nejistotu, jež ovlivnila myšlení čínských a asijských investorů,“ vysvětloval Weiping pro agenturu Bloomberg. Dalším důvodem je pak podle něj zpoždění plánované železniční dopravy Crossrail, která nestíhá termíny. „Pro mezinárodní investory to znamená nejistotu ohledně stability investičního prostředí ve Velké Británii a toho, zda vláda může splnit své sliby,“ dodal.
Důvodů je ale více – nedotažených projektů kvůli koronakrizi a pozastavení čínských investic je celá řada. Vzájemným vztahům moc neprospělo ani rozhodnutí Velké Británie vystavit červenou kartu čínské společnosti Huawei při budování 5G sítí. Ostrovnímu státu se vrátilo jako bumerang ve formě výhrůžek proti londýnskému zastoupení platformy TikTok, společnosti HSBC, automobilce Jaguar Land Rover a dalším firmám.
Méně příležitostí
Podle konzervativce Tobiase Ellwooda se jedná o „další éru studené války“, jak řekl agentuře Bloomberg. Právě Ellwood patří do skupiny lidí, kteří přesvědčili vládu, aby před společností Huawei zavřela dveře. Zdá se tedy, že slova Davida Camerona z roku 2015, že Británie je „nejlepším čínským partnerem na Západě“, už dávno neplatí. A čínský velvyslanec v Británii Liou Siao-ming se vyjádřil jednoznačně: „Odpojení od Číny znamená odklon od příležitostí.“
Xu Weiping se ale nevzdává. Jeho společnost teď pracuje na vývoji pracovních prostor, které nejdou úplně klasickým směrem. Chce soukromé kanceláře, odkud se dá pracovat, aniž by docházelo ke kontaktu se stovkami dalších lidí. Dá se to nazvat třeba „home office mimo domov“.
