Článek
Spojené království varovalo hongkongské kritiky před cestováním do zahraničí. Podle vysoce postaveného obhájce lidských práv Billa Browdera není zcela jasné, jak daleko za hranice sahají pravomoci čínského národního bezpečnostního zákona
Browder, známý podporovatel uvalování sankcí vůči zahraničním vládám zapojeným do porušování lidských práv, řekl, že ho na začátku září kontaktoval britský zahraniční úřad, protože byl jmenován u soudu v Hongkongu v případu zahraniční tajné dohody.
„Britská vláda kontaktovala mě a další aktivisty, kteří se zasazovali o Magnitského sankce proti hongkongským úředníkům, abychom se vyhnuli cestování do zemí, se kterými má Hongkong uzavřené smlouvy o vydávání. Jen tak se můžeme uniknout novému čínskému zákonu o národní bezpečnosti,“ uvedl Browder na Twitteru.
Mezi tyto země patří i Česká republika, která na rozdíl od Německa či Velké Británie a Spojených států extradiční dohodu s Hongkongem nevypověděla. „Podle článku 3 odstavce 1 Dohody je podmínkou vydání oboustranná trestnost, přičemž ale jednání postihovaná podle nového zákona o státní bezpečnosti by tuto podmínku v České republice zjevně nesplňovala,“ uvedla v minulém roce pro server Aktuálně.cz ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Zmíněný odstavec umožňuje předat člověka jen ve chvíli, pokud jeho jednání odpovídá deliktu podle trestního zákona obou stran dohody a hrozí za něj nejméně rok vězení.
Europeans can no longer safely travel in EU (!) if criticizing China, due to Portugal + Czech Republic's refusal to suspend extradition treaties with #HongKong.
— Peter Dahlin (@Peterinexile) September 23, 2021
At least Czechia should know better. Portugal is a lost cause. https://t.co/JsfRRr5eWE
Ostražitost před zneužitím smlouvy vyvěrá i z toho, že by Hongkong, podléhající čínské moci, mohl skutečný důvod žádosti o vydání zamlžit. Oficiálně by si řekl o pachatele kvůli zločinu, jenž je trestný i u nás, ale ve skutečnosti by na něj chtěl dosáhnout kvůli jeho občanským aktivitám. Podle ministryně Benešové i toto riziko dohoda vylučuje, poukazuje na její stěžejní pojistku, píše Aktuálně.cz.
V případě, že Česko po zvážení všech okolností případu dospěje k závěru, že „žádost o předání (ač údajně podávána na základě trestného činu, pro který předání může být povoleno) byla ve skutečnosti podána pro účely trestního stíhání nebo potrestání na základě rasové příslušnosti, náboženství, národnosti, pohlaví nebo politických názorů“, může takového člověka odmítnout vydat.
Útěk do zahraničí
Zákon o národní bezpečnosti, který v Hongkongu vešel v platnost v červnu loňského roku, staví mimo zákon širokou škálu aktivit. Konkrétně zmiňuje „tajné zahraniční dohody, snahy o separatismus, rozvracení a terorismus“. Ve jeho jménu čínská policie zatkla asi 140 lidí, včetně prodemokratických osobností, studentských aktivistů, novinářů a aktivistů za lidská práva.
Některým se podařilo utéct do zahraničí. Zatykače podle zákona se však na ně vztahují i mimo čínské území. Zákon, který navrhl a implementoval Peking, si nárokuje mezinárodní jurisdikci. Panují tak obavy, že by mohl být využíván k cílení na lidi podezřelé z jeho porušení, i když žijí v zámoří.
Čínské úřady evidují nejméně 59 dohod o vydávání se zeměmi napříč Asií a Evropou, včetně Indie, Indonésie, Malajsie, Singapuru, Jižní Afriky, Portugalska a České republiky. V reakci na zavedení zákona o národní bezpečnosti několik zemí jako Velké Británie, Německa a USA od dohody s Hongkongem ustoupily. Ne všechny dohody jsou však ratifikovány. Několik zemí včetně Francie a Austrálie oznámilo, že dohody ratifikovat ani neplánují.
Britská vláda tak vyzývá k opatrnosti při cestách nejen do Hongkongu, ale i do zmíněných zemí. Oficiálně Británie varuje před „rizikem pro ty, kteří se podle zákona dopustí přestupku. V tom případě budou zadrženi a přemístěni do pevninské Číny“.
„Právní předpisy stanoví, že trestné činy podle zákona o národní bezpečnosti se vztahují na činnosti prováděné v Hongkongu i mimo něj, což v praxi může zahrnovat činnosti prováděné ve Velké Británii. Čínské úřady na pevnině by za určitých okolností mohly podle tohoto zákona zadržet a soudit jednotlivce, kteří se dopustí přestupku nebo jsou obviněni ze spáchání přestupku,“ uvádí britské úřady.
Zavedení zákona o národní bezpečnosti otřásá také byznysovým světem. Hongkong roky platil za bezpečné útočiště a ekonomické centrum i díky britskému právnímu systému, na který se mohly firmy spoléhat. Čínské zásahy do právního řádu ale donutil přehodnocovat nejen společnosti, ale i běžné obyvatele. Zejména pak držitele britských zámořských pasů.
Exodus vyvolalo také potopení prodemokratického deníku Apple Daily. Přestěhování do Singapuru oznámil i mediální dům Initium. V otevřeném dopise jeho redaktoři uvedli, že budou nadále fungovat online, protože v Hongkongu je „cesta ke svobodě zrádná“. Právě konkurenční Singapur se stal útočištěm mnoha dalších společností," uvedl Frederick Gollob, předseda Evropské obchodní komory v Hongkongu.
Podle oficiálních statistik v minulém roce Hongkong opustilo 90 tisíc lidí, čímž se populace Hongkongu snížila o 1,2% na 7,39 milionu. Poslední desetiletí sčítání lidu přitom hovořilo o stabilním růstu populace. Podle Golloba se počet lidí, kteří Hongkong opustí, letos ještě zvýší.