Článek
Čínské farmaceutické společnosti už měsíce čelí intenzivnímu tlaku a kritice kvůli nezveřejnění podrobných údajů o účinnosti vakcín před jejich vysláním do světa. Nyní má Světová zdravotnická organizace (WHO) rozhodnout, zda dvěma z nich udělí celosvětově uznávané schvalovací razítko – povolení pro nouzové používání.
Rozhodnutí povolit látky vyrobené společnostmi Sinopharm a Sinovac by zamíchalo kartami na celosvětovém vakcínovém trhu. Nedostatek vakcín v současné době ochromuje celosvětový distribuční program pod taktovkou WHO a nutí tak některé země obracet se právě na Čínu. Po získání povolení se i čínské společnosti budou moct zapojit do programu Covax, na který spoléhají nejchudší země světa.
„Nedostatek dávek vede k vakcínovému nacionalismu, takže WHO a její partneři pracují na několika možnostech pro urychlení výroby a dodávek,“ uvedl na začátku tohoto měsíce šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Dle něj vyřešení problému znamená „urychlit přezkum více vakcín, včetně vakcín od Sinopharmu a Sinovacu“.
Pokud by byly schváleny, čínské vakcíny by se ocitly na seznamu schválených látek splňujících požadavek bezpečnosti, minimálně 50% účinnosti a produktů vyráběných za dodržování schválených postupů.
„Jakýkoli produkt, který zamíří na globální trh, musí skutečně získat souhlas globálně uznávaného regulačního orgánu,“ vysvětluje pro SCMP Naor Bar-Zeev, zástupce ředitele Mezinárodního centra pro přístup k vakcínám na americké Johns Hopkins University. „Ten se podívá na dostupné důkazy a jeho rozhodnutí musí být vědecky zdůvodněno.“
Světová zdravotnická organizace zatím schválila vakcíny vyvinuté společnostmi Pfizer/BioNTech, Johnson&Johnson a AstraZeneca.
Závěrečné recenze technické poradní skupiny WHO pro Sinopharm a Sinovac by měly vyjít 3. května. Na rozdíl od většiny covidových vakcín budou výsledky klinických studií fáze 3 čínských látek v recenzovaných časopisech teprve publikovány.
I proto v mezinárodní lékařské komunitě vyvstávají otázky, jak dobře ve skutečnosti čínské vakcíny fungují a proč výrobci nebyli transparentnější. Do desítek zemí však už bylo odesláno více než 100 milionů dávek.
Covax v nesnázích
Schválení WHO rovněž umožní čínským výrobcům zapojit se do programu Covax. Program si klade za cíl distribuovat do konce roku 2 miliardy dávek po celém světě, a to i do zemí, které si nemohou dovolit jejich přímý nákup.
Covax však bojuje s nedostatkem vakcín, i protože si bohaté státy ponechávají dávky pro své vlastní obyvatele. Zásobám Covaxu nenahrává ani současná kritická situace v Indii, která je jedním z důležitých dodavatelů. Sérový institut v Indii měl v březnu a dubnu za cíl exportovat přes Covax 90 milionů dávek.
Celkový počet distribuovaný prostřednictvím programu však od všech výrobců dosáhl pouze 43 milionů a institut prohlásil, že produkci kvůli americkým kontrolám vývozu surovin potřebných k jejich výrobě zvýšit nemůže.
Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Sinopharm a Sinovac „podaly formální žádosti o vstup do iniciativy“. Odborníci si však kladou otázku, zda a jak rychle jsou tyto dvě společnosti schopny zaplnit aktuální mezery v dodavatelském řetězci.
Společnosti podepsaly dohody o distribuci milionů dávek do zámoří. Čína se mezitím snaží dostát vlastnímu cíli naočkovat do konce června 40 procent své populace. „Výzvou pro čínské farmaceutické společnosti bude uspokojit poptávku Covaxu a současně vyrábět dostatek vakcín pro ambiciózní čínský očkovací program,“ řekl specialista na zdravotní bezpečnost a docent na University of Hong Kong Nicholas Thomas.
Strategická poradní skupina odborníků WHO, která doporučení ohledně používání vakcín vydává, koncem minulého měsíce uvedla, že obě vakcíny splňují požadavky WHO na účinnost. Vakcína Sinopharmu uvádí míru účinnosti 79 procent. Klinické studie z Brazílie, Turecka a Indonésie prokázaly, že produkt společnosti Sinovac je účinný mezi 50,7 a 83,5 procenta.
Přestože každá studie udává jiná čísla, je zjevné, že jsou čínské vakcíny účinné méně než její alternativy. Vakcíny vyráběné společnostmi Moderna a Pfizer/BioNTech vykazují účinnost více než 90 procent. Na druhou stranu je technologie mRNA použitá k jejich výrobě činí složitými na skladování, dodávky jsou tak dražší a komplikovanější. V amerických studiích vykázala AstraZeneca 79procetní účinnost, v některých zemích ale bylo její používání omezeno kvůli výskytu velice vzácných vedlejších účinků.
Pokud čínské vakcíny splní požadavky WHO a začnou zásobovat Covax, měly by být podle Naora Bar-Zeeva z University of Johns Hopkins vítány jako důležitý nástroj. „Jde o to, že by pro dosažení co možná nejlepšího výsledku měli být lidé očkováni čímkoli, co je k dispozici, tak rychle, jak to jen jde, a nejpragmatičtějším způsobem, který zajistí co největší pokrytí,“ řekl. „Schválení WHO znamená pro čínskou vakcínu velkou zelenou.“
Čínská vakcínová kampaň se těší nevídanému úspěchu. Jen čtyři z mnoha čínských výrobců slibují v letošním roce vyrobit nejméně 2,6 miliardy dávek, velká část světové populace tak zjevně bude naočkována vakcínou vyrobenou nikoli v západních zemích, ale v Číně. Vedle nedůvěry v čínská data panují i jisté pochybnosti, co bude chtít Čína na oplátku za dodávky.
Čína uvedla, že dodává „vakcínovou pomoc“ do 53 a exportuje do 27 zemí, odmítla však zveřejnit jejich seznam. Peking popřel, že by šlo o očkovací diplomacii. Mluvčí ministerstva zahraničních věcí uvedl, že Čína považuje vakcínu za „globální veřejné blaho“. Čínští experti odmítají jakoukoli souvislost mezi vývozem vakcín a vylepšováním vlastního obrazu.
