Článek
„Nechtěla jsem se vracet domů. Útěk mi přijde zbytečný a věřím tomu, že se situace do začátku semestru vyřeší,“ popsala pro Seznam Zprávy Bára Viznerová, která se Čínu na doporučení vysoké školy rozhodla opustit. Studentka univerzity v Nankingu ale netuší, jestli jí vůbec umožní studium v Číně dokončit.
„Nikdo moc nerozumí tomu, co se děje. Vrátila jsem se z cest a bez problémů se dostala na koleje. Jenže potom se začaly šířit zvěsti, že má dojít k ‚odstřižení‘ Šanghaje, a spolužáci se narychlo snažili ‚utéct‘. O den později se u nás stalo totéž, co v Su-čou.“ Univerzita v Su-čou zavedla zdravotní prohlídky a v neděli náhle uzavřela celý kampus.
„Další studenty do kampusu a na koleje už bez zdravotní prohlídky nepustili, nikdo nesměl dovnitř, ale ani ven,“ popsala Bára, která už je teď na cestě do České republiky. Univerzita v Nankingu totiž přes sociální síť WeChat svým studentům rozeslala upozornění o ne zcela jasných změnách v chodu školy.
Komunikace se studenty na čínských univerzitách probíhá ve velké míře na WeChatu.
„Napsali nám, že pokud jsme mimo Čínu, nemáme se do 16. února, což později posunuli až na 23. února, vracet. A pokud chceme odjet, máme odjet co nejdřív, že se neví, co se bude dít. Do toho nám poslala doporučení i Univerzita Palackého, abychom zvážili návrat,“ uvedla Bára Viznerová. Letenku si nicméně pořídila zpáteční.
„Napsala jsem do školy, že mám zpáteční letenku a chci rok dokončit v Číně, ale doporučili mi ji stornovat. Takže opravdu nevím, co bude.“
Vraťte se, radí svým studentům Univerzita Palackého
Z Číny si pro případ, že by se už nemohla vrátit, odvezla všechny věci. „Ale pořád tam mám otevřené bankovní účty, depozity na kolejích, nevrátila jsem žádné karty a počítám s tím, že pojedu zpátky. Doufám, že se to za tři týdny nějak vyvrbí.“
K rozhodnutí opustit Čínu ji donutila představa, že by následující týdny zůstala v Nankingu, školy by se nedočkala a nemohla by se ani vrátit do Česka.
„Tím, že se nám uzavřel kampus, jsme nevěděli, co by se dělo, kdyby se semestr posunul nebo úplně zrušil, co kdyby se Šanghaj nebo Peking dostaly do karantény stejně jako Wu-chan… Kdyby se situace zhoršila, nevíme, jestli bychom se z Číny vůbec dostali. A nikdo nám tady nebyl schopný říct, jak máme postupovat, jestli zůstat, nebo ne,“ řekla česká studentka a dodala, že samy univerzity pravděpodobně netuší, co se bude dít.
Univerzita Palackého je se všemi studenty v kontaktu a je ochotna jim pomoci i s řešením okolo letenek a finančních záležitostí.
Bára se z Číny vrátila se všemi svými věcmi. Doufá ale, že se do Nankingu bude moct vrátit a semestr tam dokončit.
„Rozeslali jsme všem našim studentům v Číně, kterých je přes 40 a všichni jsou mimo kritickou oblast, doporučení, aby setrvání v oblasti zvážili,“ uvedla pro Seznam Zprávy Gabriela Sýkorová, tisková mluvčí Univerzity Palackého.
„V současné době probíhá komunikace s našimi studenty, kteří od nás dostali doporučení. Pro tuto krizovou agendu máme přímo krizový štáb,“ řekl Dalibor Mikuláš ze zahraničního oddělení. „O naše studenty máme opravdu zájem a staráme se o ně u nás i v rámci jejich výjezdů.“
Univerzita Palackého rozeslala studentům doporučení zvážit setrvání v Číně.
Katedra asijských studií Univerzity Palackého také studentům a akademikům zakázala cesty do Číny i tranzit přes tuto zemi. Domluvené cesty doporučuje odložit nejméně do konce února.
„Pro studenty, kteří jsou v Číně, jde jen o doporučení v případě, že mají z nákazy intenzivní obavu. Vrátit se rozhodně nepřikazujeme. Největší riziko nákazy ale nastává při cestě přes transportní křižovatky. Zejména proto jsem vydal dočasný zákaz cest do Číny pro pedagogy i studenty čínské sekce a členy projektu Sinofon. Je potřeba omezit cesty tam a zpět, nikoli pobyt tam,“ řekl pro Seznam Zprávy Ondřej Kučera z Katedry asijských studií.
„Nanking nepanikaří, cítím se tu bezpečně“
Nálada v Nankingu je přitom podle Báry klidná, ve městě se cítí v bezpečí a naopak vyzdvihla snahu Číňanů zastavit šíření viru. Velkou část zpráv v médiích považuje za zbytečně poplašné „bludy“.
„Všichni opravdu poctivě nosí masky a pečlivě si myjí ruce. Vážně, nikdy jsem neviděla Číňany mýt si ruce tak často. V Nankingu nejdřív vyšlo nařízení o povinném nošení roušek na tržištích, nádražích a v metru. Zákaz se pak zavedl celoplošně, teď roušky musí nosit všichni na ulicích. Je to nařízení, porušení se pokutuje,“ vysvětlila Viznerová.
Neméně opatrné jsou podle ní i další čínské metropole. „Když jsem se vracela ze Singapuru, letěla jsem přes Šen-čen, kde je jedno z nejvytíženějších letišť v Číně. Byla jsem v šoku, jaká na letišti byla opatření a všeobecná snaha. Všude barely s antibakteriálním gelem, uklízecí čety, které pořád pobíhaly sem tam, leštily i zábradlí. Sekuriťáci náhodně zastavují lidi a kontrolují jim teplotu. Tam to na lehkou váhu neberou, dělají, co můžou.“
