Článek
Čínský nový rok výrazně ovlivnil mezinárodní lodní přepravu. Odesílatelé se na poslední chvíli snažili odeslat zboží z čínských továren pro evropský a americký trh ještě před tím, než se většina z nich zavře nebo omezí provoz kvůli novoročním oslavám.
To ale způsobilo, že se celá přepravní síť zahltila. Velký nárůst odesílaných zásilek zavinil prodlevy a zácpy na silnicích, v přístavech i letištích. Přepravě přitížil nedostatek pracovníků jako jsou řidiči a skladníci, kteří už před svátky odjeli za svými rodinami.
„Například čínský frekventovaný přístav Jen-Tchien bojoval s dopravním kolapsem, kdy na silnici do přístavu stála dvacetikilometrová kolona tahačů. Ze silnice se doslova stalo parkoviště,“ popsal konkrétní příklad David Knobloch z logistické společnosti Geis.
Stejná situace bude podle něj ještě nějakou dobu přetrvávat i po svátcích. Stále totiž nejsou k dispozici dostatečné kapacity prázdných kontejnerů a vyrobené zboží musí proto čekat déle, než se prázdný kontejner uvolní na nakládku. Dochází tím k nahromadění zboží.
Námořních kontejnerů je příliš málo
Problém s nedostatkem volných kontejnerů ale trápí rejdaře celoročně. Podle největších světových leasingových společností, jako je Textainer a Triton, jsou výrobci námořních kontejnerů schopni měsíčně vyrobit maximálně 300 tisíc přepravních boxů.
„Tento objem je ale nedostatečný a nedokáže pokrýt potřebu. Kvůli situaci s pandemií rejdaři totiž nepředpokládali značné oživení poptávky. Což se ale od loňského července stalo,“ doplňuje Knobloch.
V roce 2019 se podle dostupných dat vyrobilo přibližně 2,5 milionu nových kontejnerů. Tohle množství, ač se zdá možná na první pohled dostatečné, ve skutečnosti sotva dokáže pokrýt ztracené nebo vyřazené kontejnery.
TEU, jednotka objemu kontejnerové přepravy
Kontejner je standardizovaná přepravní jednotka, která se používá v intermodální dopravě, především s využitím lodní, železniční a silniční dopravy. Jedná se o velkou, pevnou a uzavřenou přepravku technicky uzpůsobenou ke stohování do několika vrstev nad sebou.
Objem kontejnerové přepravy se udává v jednotkách TEU (zkratka z anglického Twenty-foot Equivalent Unit), přičemž 1 TEU je ekvivalentem jednoho 20stopého kontejneru (33,1 m3).
Jeden z největších rejdařů Mediterranean Shipping musel na poslední chvíli kvůli nedostatečné kapacitě stáhnout kontejnerovou loď Erica. Plavidlo s kapacitou 19 244 TEU mělo 21. února vyplout ze Šanghaje do Evropy. Její kapacita byla přitom plně zamluvená.
„V letošním roce se jedná o jeden z nejmenších stažených objemů přepravní kapacity v období čínských svátků. Zatímco v loňském roce se stáhlo více než 54 procent kapacity, letos se jedná celosvětově jen o zhruba 8 procent,“ doplnil Knobloch ze společnosti Geis.
I když ceny námořní dopravy pomalu klesají, nelze podle něj očekávat nějaké dramatické snížení ještě nějakou dobu.
Rok 2020 ve znamení rekordu
Rejdaři s počátkem nového roku postupně zveřejňují své výsledky. Ty doposud známé překonaly očekávání.
Například dánská skupina Maersk vykázala hrubý provozní zisk za poslední čtvrtletní loňského roku 8,26 miliardy dolarů, což představuje o 15,5 procenta meziročně více. A to hlavně díky nárůstu poptávky po dopravě, levnější ropě a celkové vytíženosti kapacit. Rejdaři si navíc za těchto podmínek mohou lépe diktovat ceny a tlačit je výš.
„Jedná se o vůbec nejlepší historický kvartální výsledek za námořní, logistickou a přístavní divizi. Výsledek za první čtvrtletí 2021 bude údajně ještě o něco lepší,“ domnívá se Knobloch.
Německý rejdař Hapag Lloyd očekává za první čtvrtletí letošního roku, že se jeho hrubý provozní zisk vyšplhá na 1,8 miliardy dolarů. To je přibližně trojnásobek toho, co společnost evidovala ve stejném období o rok dřív. Tehdy rejdař dosáhl na 517 milionů dolarů.
Pokračující pandemie může znamenat problém
Navzdory takto dobrým výsledkům ale mají podle Davida Knoblocha rejdaři stále obavy o budoucí vývoj v návaznosti na pokračující pandemii covid-19 a jejího vlivu na celý dodavatelský řetězec.
„Díky stále trvajícím omezením, kdy chybí lidské kapacity v mezinárodních přístavech, dochází k obrovským zácpám a lodě jsou i několik dní zaparkované na kotvě, než jsou vpuštěny do přístavu. Asi nejhorší situaci po Indii a Singapuru hlásí americký přístav Long Beach a Los Angeles v Kalifornii,“ popisuje situaci v zahraničí odborník ze společnosti Geis.
Kalifornský přístav v současné době avizuje přes 1000 zaměstnanců pozitivně testovaných na covid-19 a kvůli tomu dochází k situaci, kdy na kotvách stojí až 41 kontejnerových lodí čekajících na složení a naložení, což odpovídá 336 500 TEU (přes 11 milionů metrů krychlových přepravní kapacity).
„Dalších 27 lodí s kapacitou přes 579 tisíc TEU parkuje u břehu, kde probíhá nakládka a vykládka. Čekací doba se tím protahuje na více než týden,“ dodal v závěru David Knobloch.
