Čínské firmy se začínají rozjíždět. Problémy ve světě byznysu pokračují

Aktuálně velmi obtížná je podle obchodníků situace na trhu s ochrannými prostředky včetně ústenek a respirátorů. „Respirátory a roušky se staly nedostatkovým zbožím. Většina těchto pomůcek se vyrábí v Číně a tam jsou výrobny stále zavřené kvůli prodloužení lunárních svátků a regulaci čínské vlády,“ uvedl pro Seznam Zprávy odborník na logistiku ze společnosti Geis CZ Air+Sea David Knobloch.

„Například na americkém trhu se v současnosti vytvářejí pořadníky na objednávky z výroby. První možné termíny dodání se datují po polovině března,“ říká Knobloch.

Informace o nedostatku ochranných roušek využila tchajwanská společnost Foxconn, která vyrábí mimo jiné iPhony pro společnost Apple. Rozhodla se odstavit část svých výrobních linek zaměřených na elektroniku a místo nich spustí produkci ochranných masek.

Poptávka po ochranných prostředcích na celém světě roste raketovým tempem. A zatímco během svátku čínského Nového roku musel Foxconn dočasně zavřít své závody vyrábějící elektroniku, produkci nedostatkových ochranných pomůcek nic nebrání. Podle informací, které společnost zveřejnila, plánuje do konce měsíce vyrábět až dva miliony roušek denně. „V této válce proti epidemii se každá vteřina počítá,“ uvedla firma na čínské sociální síti WeChat.

Do čínského výrobního závodu Foxconnu na elektroniku se v pondělí vrátilo kolem 16 tisíc zaměstnanců. Podle informací agentury Reuters se ale jedná o méně než 10 procent pracovníků.

Společnost Foxconn ještě během minulého týdne tvrdila, že přerušení provozu ovlivní její fungování a dodávky jen minimálně. Oznámila, že výpadky v produkci zvládá nahrazovat díky výrobě v dalších továrnách ve Vietnamu, Indii nebo Mexiku.

Vzhledem k prodloužení nuceného volna by se to ale mohlo změnit. V zemi se aktuálně téměř žádné iPhony nevyrábějí. Kdy přesně svou činnost opět obnoví úplně, však firma neuveřejnila.

To, že roušky v tuto chvíli představují velmi lukrativní byznys, dokládá i oznámení japonské společnosti Kawamoto, jednoho z výrobců ochranných pomůcek. Ta informovala, že ještě v lednu její akcie stály kolem 700 japonských jenů, v přepočtu zhruba 146 korun, nyní se prodávají už za téměř 2600 jenů, tedy cca 542 korun.

Náhlý skok akcií ukazuje na velký zájem o ochranné prostředky a zároveň na neutuchající paniku kolem epidemie.

Podle informací, které přinesla agentura Reuters, se začátkem tohoto týdne některé podniky probouzejí znovu k životu a zahajují provoz. Stále však musí dodržovat preventivní opatření, například rozdávání ochranných masek. Jednou z továren, do které se v pondělí zaměstnanci vrátili, je podnik americké automobilky Tesla. K té se přidaly také automobilky Daimler a Ford Motor.

Podle odhadů Citibank se ale zpět do továren a kanceláří vrací jen přibližně třetina zaměstnanců. Dlouhá řada dalších podniků na území Číny tedy stále zeje prázdnotou. Zásadní odmlka v provozu už na druhou největší světovou ekonomiku těžce dopadá. Výsledkem jsou mezery v dodavatelském řetězci, kvůli němuž se například automobilky potýkají s nedostatkem součástek od čínských dodavatelů.

Uzavírku svých závodů prodloužilo několik velkých automobilek. Francouzská PSA Group a japonská Nissan Motor uvedly, že jejich výrobní linky budou stát do pátku. Volkswagen, BMW, japonská automobilka Toyota a Honda Motor chtějí výrobu v Číně znovu nastartovat příští týden. Francouzský výrobce součástek pro auta Valeo nechá své tři závody ve městě Wu-chan, epicentru nákazy, zavřené nejméně do 13. února.

Hyundai Motor během minulého týdne uvedl, že je nucen zastavit výrobu v Jižní Koreji. Kvůli opatřením proti šíření nového typu koronaviru nemá potřebné díly z Číny. Dodavatelé jihokorejské automobilky sice od té doby provoz obnovili, ale objem je podle Hyundai zanedbatelný. Kia Motors ze stejného důvodu zavřela tři jihokorejské továrny; jedna z nich obnoví provoz v úterý.

Námořní průmysl, stejně jako další odvětví, nezažívá zrovna lehké časy. Koronavirus se přidal k dalším faktorům, které jeho situaci komplikují. „Nejvíce zasažená je provincie Chu-pej, kde se rozhodli k návratu do práce až 15. února. To vyvolá zpoždění logistického řetězce až o několik týdnů, možná měsíců, než se situace vrátí do normálu,“ řekl Seznam Zprávám David Knobloch z logistické firmy Geis CZ Air+Sea.

Podle jeho informací se wuchanský říční přístav, ležící na řece Jang-c'-ťiang, otevře až 17. února. A to samé se týká také přístavu ve Wen-čou na pobřeží.

Velcí dopravci, kteří dovážejí do Číny železnou rudu a uhlí, podle výsledků na burze aktuálně vydělávají 2660 dolarů, tedy doslova jen zlomek toho, kolik potřebují, aby zaplatili svým posádkám. V meziročním srovnání je tento byznys v absolutním úpadku – poklesl o celých 93 procent oproti roku 2019.

Obchodníci závislí na lodním průmyslu ale čelí i dalším strastem. Společnosti, které provozují kontejnerové lodě, patří k největším znečišťovatelům světových oceánů. Už několik měsíců obor prochází revolucí, která ovlivní cenu dopravy balíků ze zahraničí. Od 1. ledna 2020 zavedla Mezinárodní námořní organizace nové emisní normy, které mají významně omezit znečištění způsobené globální lodní dopravou.

Dopravní společnosti na to reagovaly zvýšením poplatků za převoz zásilek veškerých výrobců zboží. Zvyšování nákladů se následně dotkne i běžných spotřebitelů, kteří objednávají levné zboží z ciziny – často například bez poštovného.