Čínská vesmírná stanice shořela v atmosféře. Takhle vypadala na zřejmě posledních záběrech

Nefunkční čínská vesmírná stanice Tchien-kung 1 (Nebeský palác 1) vstoupila do zemské atmosféry v pondělí kolem 2:15 SELČ. Podle čínských úřadů se tak stalo nad jižním Pacifikem. Velká část zařízení v atmosféře shořela.

Čínské úřady od začátku ujišťovaly, že lidem nehrozí téměř žádné nebezpečí a dopad větších úlomků stanice na pevninu je nepravděpodobný.

Kam přesně dopadly zbytky stanice, které neshořely, Čína neinformovala. Podle odborníků, které citovaly agentury Reuters a DPA, spadly do moře nedaleko Tahiti.

Zřejmě poslední radarové snímky stanice Tchien-kung 1 zveřejněné německým Fraunhoferovým institutem:

Evropská vesmírná agentura přirovnala možnost, že trosky Tchien-kung 1 někoho zasáhnou, k pravděpodobnosti deset milionkrát menší, než že do někoho uhodí blesk.

Trosky stanice hořící v atmosféře slibovaly podobnou podívanou, jakou vytváří v zemské atmosféře meteoroidy. Protože ale vnikly do atmosféry na velmi vzdáleném místě, nebylo zřejmě možné jejich průlet pozorovat, poznamenala AFP.

Podle astrofyzika Brada Tuckera z Australské národní univerzity v Canbeře sice zhruba 90 procent Tchien-kungu 1 shořelo v atmosféře, „malé části se ale určitě dostaly až na povrch”. Zbytek, který tvořil jen deset procent hmotnosti stanice, podle Tuckera stále vážil asi 700 až 800 kilogramů. Jeho části spadly do moře zhruba sto kilometrů severozápadně od ostrova Tahiti ve Francouzské Polynésii.

„S největší pravděpodobností trosky skončily v oceánu, a i kdyby na ně lidé narazili, vypadaly by jako odpad a rozeseté by byly na velkém území o rozloze tisíců čtverečních kilometrů,” uvedl astrofyzik Tucker.

Také podle odborníka Evropské kosmické agentury Holgera Kraga, kterého oslovila agentura DPA, je velmi nepravděpodobné, že některá část stanice spadla na pevninu. Místo mezi Tahiti a Americkou Samoou, kam Tchien-kung 1 i podle něj náhodou dopadl, se běžně využívá při řízených dopadech kosmického odpadu. „Nemohlo to skončit lépe," uvedl Krag.

Stanice Tchien-kung 1 vážila 8,5 tuny, na oběžné dráze pracovala od roku 2011. Od roku 1957 byla padesátým největším objektem, který se nekontrolovatelně zřítil k zemi. Čína sice původně chystala její kontrolovaný návrat do atmosféry Země, ale to se nepovedlo, protože v březnu 2016 přestala reagovat na pokyny řízení a nakonec přestala fungovat úplně.

Původně měla být stanice vyřazena z provozu v roce 2013, ale mise byla opakovaně prodlužována. Díky ní mohli Číňané provádět experimenty, které jsou součástí ambiciózního čínského vesmírného programu. Jeho cílem je umístit na oběžnou dráhu kosmickou stanici se stálou posádkou do roku 2023.

Čínský bulvární list Global Times v pondělí napsal, že celosvětová pozornost věnovaná návratu stanice Tchien-kung 1 ukazuje, jak zahraničí Číně „závidí” její vesmírný program.

„Je normální, že se kosmické lodě vrací do atmosféry, ale Tchien-kung 1 se dostalo tolik pozornosti částečně proto, že některé západní země se pokouší o mediální humbuk a házení špíny na rychle rostoucí čínský letecký a kosmický průmysl,” napsal deník.