Čína likviduje Hongkong. Nikdy neměl šanci, říká expert

Vliv Číny na Hongkong je čím dál silnější. Naposledy jej v Pekingu stvrdilo odhlasování změn volebního systému. Kvůli nim v zářijových volbách do hongkongské Legislativní rady nebude moci kandidovat prodemokratická opozice.

Volby do hongkongské podoby parlamentu odložila tamní pročínská vláda o rok. Původně se měly konat loni v září, vyhlídky na vítězství propekingských sil byly ale mizivé.

„Hlavně poté, co se v listopadu 2019 konaly volby okrskové. Zcela drtivě v nich zvítězila prodemokratická opozice. Vypadalo to, že pokud by se hlasování do Legislativní rady uskutečnilo v řádném termínu loni v září, dopadlo by stejně,“ vysvětluje v Checkpointu sinolog Martin Hála, zakladatel projektu Sinopsis.

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová proto volby odložila – jako záminku použila pandemii covidu-19. Hongkongská administrativa tak získala celý rok na to, aby úpravou podmínek zajistila, že demokratické síly nezvítězí.

O změnách volebního systému v Hongkongu rozhodlo před pár týdny Všečínské shromáždění lidových zástupců. „Nový volební systém v podstatě opozici žádné šance nedává a celkem zákonitě povede k tomu, že v Hongkongu bude úplně vyloučena z politického života,“ říká Hála.

V Hongkongu ze strany Číny podle Hály přituhuje už delší dobu. Pomyslná smyčka se začala nad čínskou samosprávou silněji stahovat po nepokojích v roce 2014, po masových protestech před dvěma lety vývoj nabral rychlý spád.

Do ulic tehdy vyšly masy lidí, kteří demonstrovali proti návrhu extradičního zákona, jenž by umožňoval vydání podezřelých osob mimo jiné do pevninské Číny. Při protestech se ke slovu a nakonec i do vedoucích politických pozic v jednotlivých okrscích dostala prodemokratická opozice a v ulicích to v některých momentech vypadalo jako na bitevním poli. Peking ovšem nástup prodemokratických sil tvrdě zarazil.

„Čínská lidová republika nyní přejímá přímou moc nad Hongkongem a de facto likviduje zbytky vysokého stupně autonomie, který se tam Čína zaručila dodržovat po padesát let od převzetí Hongkongu pod svou správu v roce 1997. Závazky Pekingu tedy vydržely zhruba polovinu slibovaného období,“ podotýká sinolog v podcastu.

Postupně podle Hály vyplouvají na povrch informace a dokumenty, podle kterých měla Čína v plánu převzít přímou kontrolu nad Hongkongem ještě před předloňskými masovými protesty: „Vyplývá z nich, že čínské vedení formulovalo ve dvou krocích plán, jak zamezit tamním prodemokratickým silám, aby se jakkoliv mohly podílet na správě oblasti.“

V prvním kroku se počítalo se zavedením zákona o státní bezpečnosti, ve druhém se změnou volebního systému. První položku si Čína odškrtla loni v létě, tu druhou před pár týdny.

„Ještě při demonstracích v roce 2019, jakkoliv byly dramatické a docházelo k velmi tvrdým postihům ze strany tamní policie, lidé vykazovali velký stupeň euforie. Měli pocit, že mění historii a osud Hongkongu je v jejich rukou. Zákon o státní bezpečnosti byl jako studená sprcha, nikdo nečekal, že bude tak drakonický,“ komentuje v Checkpointu sinolog.

Legislativa tak podle Hály nastolila v Hongkongu podobné poměry, jaké panují v pevninské Číně. „Mezi lidmi panuje jistý šok a obavy do budoucna. Celá řada obyvatel Hongkongu už město opustila nebo o tom uvažuje, z mladých lidí dokonce většina,“ shrnuje v podcastu bezvýchodnou situaci sinolog. „Hongkong nikdy neměl šanci. Tedy neměl ji už od roku 1997, kdy přešel pod čínskou správu. A to za podmínek, jež signalizovaly, že dříve či později k takovému řešení, jakého jsme svědky, dojde.“

V aktuální epizodě podcastu Checkpoint se dozvíte, zda mezinárodní společenství, tedy i Česko, nemohlo pro Hongkong udělat víc nebo jak je to se 47 obviněnými politickými aktivisty. Poslechněte si ji v přehrávači v úvodu článku.