„Čínocentrická WHO.“ Trump se obul do organizace, krizi prý nezvládla

Bílý dům tvrdí, že Světová zdravotnická organizace nebyla v boji s virem dostatečně agresivní. „WHO to vážně nezvládla. Ač financovaná převážně Spojenými státy, i přesto je z nějakého důvodu velmi čínocentrická. Posvítíme si na to. Naštěstí jsem nedal na jejich dřívější radu ponechat naše hranice otevřené Číně. Proč nám dali takové chybné doporučení?“ napsal na svém Twitteru v úterý Trump. A své stanovisko pak zopakoval i naživo na tiskové konferenci.

Právě doporučení nezavírat hranice Trumpa podle amerického listu The New York Times (NYT) obzvlášť rozezlilo. „Nezavírejte hranice Číně, nedělejte to,“ parafrázoval americký prezident tehdejší vyjádření WHO.

Organizaci obvinil z toho, že „neviděla“ první ohnisko nákazy v čínském Wu-chanu. „Neviděli to. Jak jste to mohli nevidět? Neviděli to. Neinformovali o tom. Pokud to sledovali, oni to museli sledovat, tak o tom ale neinformovali,“ řekl na tiskové konferenci šéf Bílého domu. On sám nicméně na počátku krize koronavirovou nákazu bagatelizoval, potom svůj postoj obrátil naruby a tvrdil, že situaci bral vždy vážně.

Trump proto řekl, že se chystá zastavit finance, které do Světové zdravotnické organizace ze Spojených států proudí. Tedy nejprve řekl, že tak učiní, později svůj výrok ale zmírnil. „Podíváme se na to,“ uvedl. Roční rozpočet WHO, která spadá pod Organizaci spojených národů (OSN), činí zhruba 6 miliard dolarů, v přepočtu necelých 150 miliard korun. Přispívají do něj členské státy OSN.

Podle NYT přispěly Spojené státy v roce 2019 podle posledních dostupných údajů asi 553 milionů dolarů. V přepočtu zhruba 13,7 miliardy korun. Trump uvedl, že jeho vláda WHO prošetří a bude řešit ukončení jejího financování.

Americký prezident ovšem není jediný, kdo Světovou zdravotnickou organizaci kritizuje. Třeba místopředseda japonské vlády Taró Asó nedávno poznamenal, že někteří lidé začali o WHO mluvit jako o „Čínské zdravotnické organizaci“. A to kvůli jejím úzkým vazbám na Peking. Zástupci Tchaj-wanu zase tvrdí, že WHO ignorovala jejich dřívější varování. Důvod? Čína ostrovu, který považuje za své území, brání stát se členem organizace.

Světová zdravotnická organizace měla jednoduše podle kritiků příliš věřit čínské vládě, která se údajně pokoušela rostoucí nákazu ve Wu-chanu zakrýt. Dokazuje to například příběh lékaře, jenž se ještě před vypuknutím epidemie snažil na nový koronavirus upozornit, čínské úřady ho ale umlčely a on na covid-19 po několika týdnech sám zemřel.

Ještě v polovině ledna Čína tvrdila, že má nákazu pod kontrolou a že jí lze předejít. A že se nepotvrdila nákaza z člověka na člověka, což WHO posléze podpořila.

Čínský vliv v organizaci podle kritiků roste. A to i přesto, že na jejím rozpočtu se, třeba na rozdíl od Spojených států, podílí podle NYT jen malou částí. Projevuje se to mimo jiné větší podporou ze strany WHO vůči tradiční čínské medicíně. Což je záležitost, za kterou čínská vláda u organizace lobbovala.

Dalším přešlapem mělo být i zdráhání WHO vyhlásit globální stav zdravotní nouze. Podle jednoho z úředníků výbor organizace zvážil třeba i důsledky, jaké by takové vyhlášení mělo na čínský lid. Nouzový stav nakonec WHO vyhlásila 11. března po zhruba dvou a půl měsících krize.

Mezinárodní kritika WHO má i českou linku. Na konci března organizace prohlásila, že celoplošné nošení roušek je rizikové. Náměstek ministra zdravotnictví, epidemiolog Roman Prymula, ale uvedl, že jde jen o to, aby nedošlo k nedostatku roušek pro zdravotníky.

„WHO vydává řadu prohlášení, která jsou možná motivovaná trochu politicky. Politika zatím je, že celosvětově je nedostatek ochranných prostředků. Snaží se, aby ochranné prostředky dominantně zůstaly pro zdravotníky,“ uvedl Prymula podle ČTK. WHO později své vyjádření upravila a upozornila na dodržování hygieny.

Někteří odborníci tvrdí, že kvůli tomu státy po celém světě přišly o drahocenný prostor připravit zdravotnická zařízení na příliv pacientů. „Pomalost nebo neochota Světové zdravotnické organizace naplno vyřešit tento problém pomohla jen těm, kteří chtěli těžká rozhodnutí odložit,“ okomentoval Francois Godement z pařížského think tanku Institut Montaigne.

Světová zdravotnická organizace se osočení z nečinnosti brání. Na svou obranu ve středu uvedla, že „na závažná rizika a důsledky covidu-19 členské státy upozornila a poskytla jim neustálý přísun informací“. A to od 31. prosince, kdy Čína poprvé o propuknutí nákazy informovala.

„Nezpolitizujte prosím tento virus,“ vyzval světové lídry generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. A na středeční tiskové konferenci v Ženevě řekl, že pokud nechce americký prezident víc obětí, měl by se vyvarovat politikaření kolem covidu-19.

„Národní jednota vaší země bude pro porážku viru velmi důležitá,“ poznamenal. Na tiskové konferenci také představil časovou osu kroků, které WHO v rámci koronavirové krize podnikla. „Řekli jsme, že jsme udělali vše, co jsme mohli. Ale budeme v tom i pokračovat, ve dne v noci, jako doposud, abychom zachránili životy. Nechceme ztrácet čas,“ dodal podle CNN Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Šéf WHO sám bojuje s hlasitou kritikou. Internetem například koluje petice, která žádá jeho rezignaci. V petičním manifestu se píše, že je ředitel pro svou funkci nezpůsobilý, a proto by ji měl opustit. Tedrose text osočuje z toho, že krizi podcenil – zejména kvůli tomu, že lednovou nákazu v Číně neoznačil za globální stav zdravotní nouze.

Ve čtvrtek kolem poledne měla petice zveřejněná autorem Osukou Yipem na webové stránce Change.org přes 765 tisíc online podpisů. Její průvodní text je přeložen do mnoha jazyků – mimo jiné i do češtiny.