Číňané už vyrábějí na plné obrátky. Nikdo od nich ale nic nekupuje

Čínští výrobci zvyšují objem produkce a tamní výrobní fabrika nabírá na stále vyšších otáčkách. V současnou chvíli už podle informací odborníka na logistiku Davida Knoblocha ze společnosti Geis fungují téměř tři čtvrtiny výrobců ve svém běžném provozu na maximum.

V konkrétních číslech se jedná o přibližně 6800 podnikatelů. „Kvůli eskalující situaci v USA a Evropě, způsobené výskytem covid-19, bohužel dochází k výraznému rušení objednávek ze strany obchodníků. Dá se tedy očekávat opětovné utlumení výroby nebo přeorientování výroby na zdravotnické potřeby, jako jsou například ochranné rukavice, obleky, ústenky či respirátory,“ vysvětluje David Knobloch pro Seznam Zprávy.

Na tuto situaci znovu začali reagovat rejdaři, kteří v rámci opatření značně omezují lodní kapacity – ať už rušením některých servisů, nebo pozastavením přepravy, stejně jako se to stalo v období lunárních čínských svátků a následné karantény.

„V současnosti má být lodní kapacita omezena až o 54 procent, což představuje více než tři miliony TEU (kontejner – standardizovaná přepravní jednotka, pozn. red.) celosvětově, tedy ještě více než v předchozím období,“ říká Knobloch.

Největší omezení dodávek je na trase Čína–Evropa, dále Čína–Středozemí a Čína–USA. Omezení bude mít velký dopad na export z těchto zemí, kde budou chybět prázdné kontejnerové jednotky, vysvětluje Knobloch.

Křivka v uvedeném grafu znázorňuje nárůst nevyužitých kontejnerových jednotek v posledních dvaceti letech. Současná situace zapříčinila největší omezení námořní kapacity vůbec. „Rejdaři hledají úspory, kde se dá, aby přečkali tuto obtížnou dobu a neopakoval se scénář z roku 2016, kdy poprvé v novodobých dějinách zkrachoval korejský rejdař Hanjin Shipping,“ komentuje nárůst pasivních nákladových jednotek David Knobloch.

Ještě v únoru se zdálo, že ceny za přepravu porostou, ropná válka mezi Saúdskou Arábií a Ruskem, která srazila cenu ropy za barel, ale trend otočila.

Kvůli poklesu ceny ropy dokonce rejdaři zvažují změnu námořní trasy do Evropy přes Mys Dobré naděje, aby se vyhnuli poplatkům za proplutí Suezského kanálu. Tato trasa je sice o 3 500 námořních mil a deset dní delší, podle informací Davida Knoblocha je však o 300 tisíc dolarů úspornější.

Běžné zboží v současné době nahradil v poptávce i ve výrobě zdravotnický materiál, který je přepravován hlavně letecky. „Tady ale evidujeme pokles objednávek, a to hlavně kvůli vysoké ceně přepravného, která je vyvolaná uzemněním pasažérských letadel,“ říká Knobloch. „Ceny ropy v tomto nijak nemohou pomoci. Na trhu je dostupná jen kapacita nákladních letadel, která je značně omezená, a to odráží vývoj cenových podmínek,“ dodává.

Podle Knoblochových informací stojí přeprava jednoho kilogramu zboží v současnosti kolem 12 dolarů v importním směru z Číny do Evropy. Zákazníci tedy raději vyčkávají, nebo volí jinou variantu, jako je námořní či vlaková doprava.

Letečtí dopravci zažívají nejtěžší období v novodobé historii. Podle mezinárodního sdružení leteckých dopravců IATA je celosvětově ohroženo až 25 milionů pracovních míst. Leteckým dopravcům začíná chybět hotovost a obávají se o svou existenci, pokud tato omezení budou trvat delší dobu anebo pokud jim nepomohou státy.

Objem zahraničního obchodu v Česku podle posledních dat Českého statistického úřadu z února stoupl na 22,4 miliardy korun. Podle analytiků výsledek zahraničního obchodu předčil očekávání o šest až sedm miliard korun. V následujícím kvartálu se ale podle nich projeví dopady epidemie koronaviru, a to jak v dovozu, tak i vývozu.

Analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková odhaduje vrchol nákazy koronaviru na přelom dubna a května. „Jakmile vláda začne zmírňovat mimořádná opatření, nastartuje se domácí ekonomika a s ní přeshraniční obchod. Firmy opět začnou dovážet subdodávky, a to jak z Číny, tak z ostatních zejména evropských států. Také vývozy by se v druhé polovině roku měly nastartovat, když zahraniční spotřebitelé začnou naplňovat odloženou spotřebu zejména z automobilového průmyslu,“ uvedla pro ČTK.

Letošní konečný výsledek zahraničního obchodu bude podle analytiků rozhodně horší než loňský. Ekonom společnosti Deloitte Václav Franče odhaduje, že by dokonce mohl poprvé od roku 2010 propadnout do deficitu kolem 100 miliard korun.