Hlavní obsah

Číňané se bojí viru z Evropy. Nechávají se očkovat neschválenou vakcínou

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Čínská vakcína sice neprošla řádným testováním, naočkovat se jí ale může kdokoli ochotný vystát frontu a zaplatit. Možné vedlejší účinky jsou prý menší strašák než chytit vir ze zámoří. Značka „čínský virus“ už tak zjevně neplatí.

Článek

Nad možností aplikovat si experimentální vakcínu, která neprošla potřebným testováním, neváhal 22letý Číňan Li Šu-žuej ani minutu. Rád by se totiž vrátil na univerzitu do Velké Británie. Vyhrnout si rukáv a nechat si aplikovat experimentální látku je podle něj menší riziko než se nakazit „virem ze zámoří“.

Dvě injekce přípravku CoronaVac od společnosti SinoVac (jinak známé jako Beijing Kexing Bioproducts) stojí v soukromé nemocnici Tchaj-che v čínském hlavním městě v přepočtu asi 7 tisíc korun. Stále sice ještě neprošla třetí fází, tedy závěrečnou klinickou studií, veřejnosti je ale již k mání podle zásady „kdo dřív přijde, ten dřív mele“. Přijít, zaplatit a získat očkování tak může kdokoli. Ve stejnou chvíli jako student Li čekala ve frontě na vakcínu další stovka lidí. „Více než vedlejších účinků se bojím nákazy ze zámoří,“ řekl Číňan pro Time. „Zatím se u mě žádné problémy neobjevily.“

Nejde jen o vakcínu CoronaVac. Aplikace neschválených vakcín nabírají na rychlosti i navzdory varování mezinárodních odborníků pro veřejné zdraví. V září státní společnost SinoPharm odhalila, že se statisíce Číňanů iniciativně nechaly naočkovat experimentální vakcínou proti covidu v rámci akce na ochranu zdravotníků a úředníků v první linii cestujících do vysoce rizikových zemí.

Minulý týden se ve městě I-wu ve východní Číně tvořily fronty na veřejnosti nabízenou, leč klinicky nedokončenou vakcínu. Před nemocnicí se shlukovaly celé rodiny několik hodin před otevřením. „Není tomu tak dlouho, co na stejném místě lidé čekali fronty, aby zjistili, jestli nemají koronavirus. Nyní aby proti němu byli imunní,“ říká v reportáži novinář BBC Robin Brant. „Ptali jsme se lidí, jestli se nebojí, jestli věří doktorům i vakcíně, a slečna s nervózním úsměvem odpověděla, že ano, věří. Tohle ale není součást klinického testu, to je normální nabídka vakcíny široké veřejnosti, kohokoli, kdo má peníze a chce se postavit do fronty.“ Zdravotní sestry na místě očkovaly zájemce za poplatek v přepočtu 1400 korun.

„Je to naprostá šílenost,“ tvrdí o této vakcíně Adam Kamradt-Scott, docent specializující se na globální zdravotní bezpečnost na univerzitě v Sydney. „V oblasti veřejného zdraví je toto opravdu nezdravá praxe. Známe případy, kdy vakcíny, které neprošly dostatečnými klinickými zkouškami, způsobovaly nežádoucí účinky s dlouhodobými zdravotními následky.“

Práce kvapná...

Pandemie trvá už 11 měsíců. Koronavirem se nakazilo více než 40 milionů lidí a počet úmrtí se blíží 1,1 milionu. Honba za zázračným lékem je tak stále aktuální a místy až zoufalá. Důsledky nesprávného postupu při výrobě vakcíny přitom mohou být fatální. Například široká kampaň na imunizaci milionů Američanů proti prasečí chřipce v roce 1976 u části očkovaných rozvinula syndrom chronické únavy. Tato vakcína byla jedním ze zážehů pro první antiočkovací hnutí. Hazard s neschválenými vakcínami navíc přiživuje šíření dezinformací mezi lidmi a způsobuje následný odpor i k nezbytnému očkování dětí.

Vzhledem k oficiálním počtům nakažených, které v Číně čítají jen jednotlivce, lze třetí fáze testů provádět jen v zámoří. Během třetí fáze se obvykle tisícovce lidí podá účinná látka, druhé skupině pak placebo. Následně se sleduje zdravotní stav naočkovaných. V případě čínské vakcíny neproběhly ani žádné „provokační“ pokusy, kdy by vědci záměrně vystavili očkované dobrovolníky viru za účelem testování imunity. Přestože jde o poměrně kontroverzní zkoušku, tyto pokusy se plánují například ve Velké Británii.

A nejde jen o Čínu. Enormní tlak na regulační orgány a farmaceutické společnosti vyvíjí také americký prezident Donald Trump, který chce vakcínu dotáhnout do konce do konání amerických voleb. Podle společnosti Pfizer by mohly Spojené státy zahájit aplikaci vakcíny pro nouzové použití do konce listopadu.

Přitom se zdá, že by vzhledem k nízkým číslům nově nakažených hlášených Čínou místní neměli mít potřebu risk v podobě experimentální vakcíny vůbec podstupovat. Za středu přibylo 14 případů a všechny byly označeny jako importované ze zahraničí. „Zdá se, že pro život v Číně není nutné se očkovat. Koneckonců, pandemie má na život v Číně jen malý dopad, nemáme tu povinné ani roušky,“ potvrzuje i student Li. Co teda Čínu vede k tak agresivnímu honu za vakcínou, když se na druhou stranu tváří, že zvládne žít i bez ní? Jako odpověď se nabízí dvě písmena – PR.

PR důležitější než zdraví

Boj proti pandemii je masivní PR pekingské vlády, ve kterém se topí i dávná mezinárodní kritika kvůli rozšíření nákazy do světa, zatajování důležitých informací a umlčování lidí. To se Číně u části společnosti částečně povedlo díky její roli životně důležitého zdroje ochranných zdravotnických pomůcek.

Nepopiratelnou moc PR během pandemie nevyužívá jen Čína. 11. srpna ruský prezident Vladimir Putin představil světu první vakcínu proti covidu, pro jejíž aplikaci se stala pokusným králíkem jeho vlastní dcera. Látku pojmenovanou po průkopnické sovětské družici Sputnik 5 však mnozí považují spíš za hezky zabalenou národní hrdost než kvalitně vyvinutou látku. Byla otestována jen na 76 lidech – 38 ve studiích fáze I a 38 ve studiích fáze II. Třetí fází neprošla vůbec. Ruský Sputnik zatím ani nezastavil další šíření nemoci, Rusko hlásí rekordní nárůsty po celý měsíc. „Můj osobní názor je takový, že se jedná o pokus Číny získat si mezinárodní prestiž tím, že jako první zavede rozsáhlý očkovací program,“ říká australský globální odborník na zdraví Kamradt-Scott. „Tohle je bohužel spíš politika než otázka zdraví lidí.“ Vakcína navíc může dát lidem falešný pocit bezpečí.

Čínský národní zdravotnický úřad předpokládá, že výroba vakcín proti covidu v zemi dosáhne do konce roku kapacit, při kterých by se ročně dalo vyprodukovat 610 milionů dávek. Šéf společnosti SinoPharm říká, že jeho samotná firma může být v příštím roce schopna vyrobit více než 1 miliardu dávek. Sinovac slíbil, že do března 2021 dodá Indonésii 40 milionů dávek přípravku CoronaVac. Guvernér São Paula João Doria uvedl, že s nákupem 46 milionů dávek CoronaVacu souhlasila také brazilská federální vláda. „První výsledky klinické studie provedené v Brazílii dokazují, že mezi všemi vakcínami testovanými v zemi je přípravek CoronaVac nejbezpečnější, nejlepší a nejslibnější,“ řekl Doria v pondělí novinářům.

Doporučované