Článek
Fotografií rudého praporu o pěti žlutých hvězdách poklidně usazeného na Měsíci se ve čtvrtek pochlubila China's National Space Administration. Snímek pořídila kamera vesmírné sondy Čchang-e 5 před tím, než opustila Měsíc spolu se vzorky hornin.
Snímek publikovaný 4. prosince China National Space Administration.
První vlajku umístila na Měsíc americká posádka během mise Apollo 11 v roce 1969. Dalších pět kusů rozmístili účastníci misí probíhajících do roku 1972. Podle satelitních snímků NASA z roku 2012 se pět z nich stále hrdě tyčí v bezvětří, podle odborníků citovaných v zahraničních médiích ale zjevně pruhy i hvězdy v extrémním prostředí vybledly. Úplně první vlajku, kterou umístil astronaut Buzz Aldrin poblíž lunárního modulu Apollo, pravděpodobně smetl modul při svém startu.
Podle čínského státního média Global Times má čínská vlajka podobně jako kdysi ta americká „inspirovat lidstvo a povzbudit generace k dobývání vesmíru“.
Na Měsíc ji umístilo přistávací vozítko Čchang-e 5 těsně před tím, než využilo vlastní přistávací modul jako odpalovací rampu k další cestě. S sebou na čínský lunární orbiter umístěný 15 kilometrů nad měsíčním povrchem vzalo vzorky půdy a hornin. Orbiter se v uzavřeném modulu vrátí zpět na Zemi, konkrétně do čínské autonomní oblasti Vnitřního Mongolska.
Čínské státní médium si pochválilo i reakce uživatelů na sociální síti Weibo. „Jakmile byla fotografie zveřejněna, čínští občané začali jásat a okamžitě jí věnovali emotikony srdcí, tleskajících rukou a oslavných praporů. Někteří dokonce psali, že pokud má zázrak svou barvu, musí to být červená barva na naší čínské národní vlajce.“
Čínská vlajka, „stylovější než kdy dříve“, jak píšou Číňané, byla vyrobená ze speciálního materiálu vážícího 12 gramů. Celá s rozměry dva metry na 90 centimetrů váží asi kilogram. Každý kus látky je sestaven z funkčních materiálů, které chrání před teplotami mezi -150 až +150 stupni Celsia, jak pro Global Times uvedl vedoucí projektu Li Jün-feng. „Obyčejná národní vlajka by nepřežila drsné lunární prostředí,“ dodal pak vývojář projektu Čcheng Čchang.
Čínský státní symbol se už na Měsíc podíval během první lunární přistávací mise Čchang-e 3 i Čchang-e 4, který přistál na odvrácené straně v roce 2019. V obou případech ale byla vlajka připevněná na plášti a nešlo o klasickou látkovou vlajku na tyči. Mise Čchang-e 5 je třetím úspěšným přistáním Číny na Měsíci za posledních sedm let.
Sama čínská média přiznávají, že se objevilo několik „nevěřících Tomášů“ tvrdících, že úspěch Číny neuznají, dokud přistávací modul nepořídí i fotografii americké vlajky zanechané předchozími misemi Apollo. „Je to jen video nebo příspěvek z TikToku pořízené v poušti Gobi,“ napsal jeden z uživatelů Twitteru. „Kde je po přistání měsíční prach?“ ptal se další.
Pchang Č‘-chao, seniorní expert na kosmonautiku sídlící v Pekingu domněnky vyvrátil s tím, že „přistávací vozidlo Čchang-e 5 bylo navrženo tak, aby vypnulo motor asi dva metry nad povrchem, aby záměrně zabránilo zanesení nečistot. A kvůli inovacím přistál lander na nenavštěvovaném regionu, což vysvětluje, proč poblíž nebyly žádné stopy po Američanech,“ dodal Pchang.
