Článek
Čínský vojenský rozpočet stoupne letos o sedm procent. Nárůst bude tak nejpomalejší od roku 2010 a již druhým rokem v řadě bude pouze jednociferný. Peking ve snaze dohnat ve zbrojení Západ zvyšoval od roku 1980 vojenské rozpočty až o 18 procent ročně.
Loňský nárůst činil 7,6 procenta, což bylo poprvé od roku 2010, kdy nebylo zvyšování dvouciferné. Loňské výdaje dosahovaly více než 954 miliard jüanů (3,5 bilionu korun), upřesnila agentura Reuters.
Vojenský rozpočet Číny je už mnohem vyšší než rozpočet Ruska (v přepočtu 1,5 bilionu korun), ale stále mnohem menší než Spojených států, jejichž armáda dostává 604,5 miliardy dolarů (15,4 bilionu korun), poznamenal londýnský ústav pro strategické studie IISS.
Trump navýší armádní rozpočet o 10 %
Zvyšující se čínské výdaje na zbrojení vyvolávají v okolních zemích a západních mocnostech obavy, a to zejména kvůli čím dál agresivnějšímu postoji Pekingu k teritoriálním sporům ve Východočínském a Jihočínském moři. Peking zatím ujišťuje, že tamní územní nároky hodlá řešit diplomatickou cestou. Současně ale zdůrazňuje, že je s to bránit svou svrchovanost i vojenskou silou.
Zvlášť se čeká reakce Pekingu na Trumpovo oznámení, že chce výrazně zvýšit výdaje na armádu, a to zhruba o deset procent. „Bude se jednat o největší posílení armády v dějinách Ameriky," řekl nedávno americkému Kongresu nový prezident.
Spojené státy mají momentálně v provozu deset letadlových lodí. Trump chce jejich počet navýšit na 12. Čína i Rusko mají pouze jedno plavidlo. Ale zatímco Peking staví další dvě lodě, Rusko bude minimálně dva a půl roku opravovat jedinou letadlovou loď Admiral Kuzněcov, která je ve službě od roku 1991.
