Článek
Celý svět od začátku roku se zatajeným dechem sledoval vývoj „záhadné“ nemoci a čekal, co se z toho vyvrbí. A tak se stalo – více než milion napočítaných nemocných po celém světě a světová ekonomika na kolenou. Na všem je ale třeba hledat něco pozitivního. Teď už díky Číně víme, že zázraky se dějí.
Oficiálně to začalo hady, pak netopýry, nakonec snad luskouny. Že se něco děje, Čína věděla už v prosinci minulého roku. Mohlo by to dosvědčit několik lékařů, kteří své okolí tehdy varovali. Kdyby tedy ještě žili nebo byli k nalezení. Li Wen-liang sdílel jako varování před nákazou stále záhadným koronavirem materiály své kolegyně Aj Fen. On sám nemoci podlehl, o jejím zmizení světová média spekulují dva týdny.
Se skokovým nárůstem nemocných ve Wu-chanu se objevil první záchvěv pochybností a nedůvěry ve světě. I ty ale Čína dokázala převrátit v obdiv. Na konci ledna se už chlubila prvním křídlem nové speciální nemocnice, která vyrostla doslova přes noc z ničeho. Co na tom, že se fotky v čínských médiích následně ukázaly jako podvrh. Snaha se přece cení a něco o tom ví i Světová zdravotnická organizace.
Ta se na přelomu ledna a února snažila kritiku zemí, podle kterých Čína nejedná otevřeně, mírnit.
Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se do Pekingu vydal osobně a vrátil se plný optimismu. Den poté, co se čínská média chlubila podvrženou fotografií, Tedros prohlásil, že čínské vládě plně důvěřuje a bude schopna epidemii zvládnout. Si Ťin-pching, který se v té době tradičně na veřejnosti neukazoval a mezi nemocné mimo Peking vyjížděl výjimečně, mu osobně garantoval, že veškerá opatření zařídí.
Jedenáctimilionový Wu-chan byl tou dobou, tři týdny od prvních nemocných, několik dnů v karanténě. Díky odvážnějším jedincům víme, co se za jeho zdmi zřejmě dělo. Jenže i po nich zůstala jen videa s několika stovkami tisíc zhlédnutí.
Situaci, kdy čínský zdravotnický personál pracoval do padnutí, nelze nijak zlehčovat. Stejně jako teď po celém světě hlavními hrdiny i v Číně byli lékaři a zdravotní sestry, kterým po nekonečných šichtách zůstávaly na obličeji bolestivé otlačeniny a nemohli vídat své rodiny. Mnozí z nich uváděli, že kvůli nedostatku ochranných oděvů nechodí na toalety a v oblecích i spí na chodbách nemocnice. Bez ohledu na propagandistické cíle přinášeli oběti nejvyšší.
Když už se podle publikovaných informací zdálo, že to čínské zdravotnictví nezvládne, stal se další zázrak. Namísto fotografií a videí zmožených zdravotníků se začala objevovat veselá taneční videa z tehdy už skutečně postavených provizorních nemocnic. Spokojený personál, spokojení nemocní. Vlastně, jací „nemocní“?
Další čínský zázrak přišel v úterý večer. Čínský lékař a ministr Národní zdravotnické komise Ma Siao-wei vypustil do světa skvělou zprávu. Ze 42 tisíc zdravotníků, kteří byli do Wu-chanu posláni jako výpomoc a bojovali s koronavirem v prvních liniích, není ani jeden nemocný. Vděčí za to řádnému zajištění potřebných ochranných pomůcek, protože život a zdraví je pro čínskou vládu na prvním místě. Jen v Itálii od vypuknutí epidemie zemřelo okolo 70 lékařů a téměř 9 tisíc dalších zdravotníků je nemocných. Zdravotníci onemocněli ve Velké Británii, Španělsku, Francii či Polsku. Kde tedy udělaly evropské země chybu?
I co se týče nedostatečného vybavení Evropy rouškami, byla Čína schopná zasáhnout v pravý čas, podat pomocnou ruku, za kterou Česká republika ochotně vzala, potřásla jí a za ty „milodary“ poslala Číně řádný obnos peněz.
Konečných 3 300 mrtvých za tři měsíce řádění koronaviru v Číně se ještě nedávno jevilo jako hrozivé číslo. Jen Itálie ale údajnou čínskou hranici za třetinu času překročila čtyřikrát. Spojené státy toto číslo překonaly v pondělí. O ty se ale podle některých čínských expertů netřeba bát. Jedna z nich, Čchen Sü-jen z oddělení vážných chorob nemocnice Čchang-keng, v tom má jasno a netají se tím – vždyť Spojené státy začaly na vakcíně proti nákaze pracovat až podezřele brzy. Tak jakýpak čínský virus?!
Stejně tak se oficiálnímu počtu obětí nakonec divili sami wuchanští obyvatelé, když tento týden pozůstalí přebírali urny. Podle informací z čínských webů a sociálních sítí, kde desítky dobrovolníků ochotně počítaly urny na fotografiích a odhadovaly jejich počet, se v krematoriích tvořily dlouhé fronty. Od 23. března každé krematorium vydává 500 uren denně, přičemž cílem je stihnout vydat rodinám všechny urny do 4. dubna. To by v součtu znamenalo 42 000 mrtvých nahromaděných ve wuchanských krematoriích od začátku karantény.
Nic takového ale skálopevně jisté není. Čína tak může být vzorem a dál konat zázraky.
