Článek
Raketa Long March 5B je aktuálně největším nosičem, který Čína pro dopravování na orbitu Země má. Tamní vesmírní inženýři ji pro nadcházející misi vybavili i novým krytem. Bezmála pětapadesátimetrové monstrum odstartuje v druhé polovině května a ponese prototyp lodi pro šest čínských kosmonautů – tchajkonautů, píše Xinhuanet.
Největší raketa v Číně.
Stavět se začne ještě letos
Koráb však poletí bez posádky. Mise má zatím pouze prověřit klíčové technologické vlastnosti rakety a lodi. Číňané už ale testují i hlavní modul Tchien-che, který bude jádrem nové stanice. Její výstavba podle státním agentury započne bezprostředně po květnovém zkušebním letu.
Hotová stanice nabídne 110 metrů krychlových prostoru ve třech modulech umístěných do tvaru písmene T. Mezinárodní vesmírná stanice se svými 388 kubíky a 13 moduly disponuje více než trojnásobným prostorem, porovnává server Space.com.
Jak velká stanice bude?
Vybavení stanice
Zatímco ISS je pro šest kosmonautů, čínská stanice bude jen pro tři tchajkonauty. Podobné ale budou mít systémy pro podporu života. I Číňané, kteří byli ve vesmíru v kuse zatím pouze 33 dní, budou vodu nově recyklovat z vydechovaného vzduchu, potu a moči. Vybavenost pro život podle státní agentury Xinhuanet doplní i zařízení pro výrobu záložního kyslíku.
Čína chce stanici dokončit okolo roku 2022. V dalších třech letech proto plánuje přes deset misí, ty příští už patrně i s posádkou. Cenu tamní média nezveřejnila. Odhaduje se ale, že rozpočet celé Čínské národní vesmírné agentury (CNSA) se v roce 2018 pohyboval kolem 11 miliard dolarů, informoval list Times of India.
Parametry hlavního modulu stanice.
Ambice až na Mars
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) pro srovnání předloni operoval s 19,5 miliardami. Na fiskální rok 2020 už ale jeho rozpočet činí celkem 22,6 miliardy dolarů. Prezident Donald Trump navíc usiluje o jeho navýšení o 12 procent, aby zajistil úspěšný návrat lidí – Američanů – na povrch Měsíce do roku 2024, doplňuje server Space.com.
Také Čína ale projevuje ambice k dobývání vzdálenějšího vesmíru, myšleno těles za zemskou oběžnou dráhou. Ještě letos chce po květnovém testování rakety Long March-5B s vesmírnou lodí poslat tentýž nosič či jeho modifikaci (v prosinci to byl March-5 Y3) na Měsíc s vlastním roverem a vozítko chce do konce roku vůbec poprvé dostat i na Mars, uvádí také Xinhuanet.
Čína ve vesmíru
První vesmírnou stanici o jedné místnosti poslala Čínská lidová republika na zemskou oběžnou dráhu už v roce 2011. O sedm let později Tchien-kung 1 nekontrolovatelně vstoupila do atmosféry a shořela poté, co jí kvůli poruše rozvodů klíčových při nabíjení baterií ze solárních panelů došla energie a CNSA s ní ztratila kontakt i kontrolu.
Zařízení dosloužilo dva roky po původní životnosti, důležité bylo hlavně k procvičení manévrů, tedy setkávání a spojování kosmických těles, na orbitě.
Jak se zatím Číňanům ve vesmíru vedlo a kolik peněz na výzkum dávají?
Následovníka Tchien-kung 2 vypustila Čína v roce 2016, aby podpořila a rozvinula dlouhodobější působení lidské posádky na zemské oběžné dráze. Při říjnové misi strávili dva tchajkonauti na stanici 33 dní, což je pro zemi stále trvající rekord doby strávené v kuse ve vesmíru. Čínská národní vesmírná agentura ukončila činnost zařízení loni v srpnu, kdy ho kontrolovaně navedla a nechala shořet v atmosféře.
