Čína varuje: Nezávislost Tchaj-wanu znamená válku. Testuje tím i Bidena

Poblíž Tchaj-wanu se v posledních dnech míhala čínská válečná letadla, stíhačky i bombardéry. Nešlo jen o zkoušku trpělivosti ostrovanů, ale i o oťukávání postoje Joea Bidena – vydá se ve stopách svého předchůdce Trumpa, nebo najde s Čínou smířlivější řeč?

Mluvčí čínského ministerstva obrany Wu Čchien ve čtvrtek na pravidelné tiskové konferenci v Pekingu vysvětlil, že Lidová osvobozenecká armáda (PLA) provádí vojenské aktivity v Tchajwanském průlivu jako nezbytnou „přísnou reakci na zásahy vnějších sil a provokace tchajwanských jednotek nezávislosti“. „Zcela vážně tímto říkáme tchajwanským silám bojujícím za nezávislost: ti, kteří si hrají s ohněm, se popálí a nezávislost Tchaj-wanu znamená válku,“ řekl Wu. „Čínská lidová osvobozenecká armáda přijme veškerá nezbytná opatření, aby rozhodně zmařila jakoukoli formu tchajwanských separatistických pokusů o nezávislost a pevně hájila národní suverenitu a územní celistvost.“

Silná slova přichází jako varování po vyostřeném vojenském napětí v Tchajwanském průlivu, o to více eskalujícím během vlády tchajwanské prezidentky Tsai Ing-wen a bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Podle tchajwanského ministerstva obrany vyslala pevninská Čína přes víkend na jižní konec Tchajwanského průlivu 13 válečných letadel – protiponorkové letadlo Y-8, osm bombardérů H-6K a čtyři stíhačky J-16. Letadla dle vyjádření tchajwanské armády vstoupila do identifikační zóny jihozápadní protivzdušné obrany a v sobotu překročila středovou čáru, která rozděluje Tchajwanský průliv. V neděli následovalo 12 stíhaček, dvě protiponorková letadla a průzkumné letadlo.

I když jsou taková cvičení v posledních letech běžná a mnohdy bývají i větší, odborníci mají za to, že tímto signálem Čína vítala Joea Bidena v úřadu a vyslala tak upozornění nejen Tchaj-peji, ale i Washingtonu. Tchajwanská armáda uvedla, že v reakci na to vyslala rádiové varování čínským letadlům, uvedla do pohotovosti obranné raketové systémy a vyslala hlídková letadla, aby je sledovala.

V sobotu do vod Jihočínského moře vplula také americká letadlová loď Theodore Roosevelt. Americké námořnictvo to označilo jako „rutinní operaci“ k „zajištění svobody moří“.

Peking od inaugurace pečlivě sleduje kroky Joea Bidena, zejména pak ty signalizující navázání užších vztahů s Tchaj-wanem. Těch se k nelibosti Číny nebála poslední čtyři roky vláda Donalda Trumpa, která mimo jiné zrušila omezení oficiálních návštěv mezi USA a Tchaj-wanem a zvýšila prodej zbraní Tchaj-peji. Podle vyjádření mluvčího Wu by byl jakýkoli pokus o zadržení Číny nemožným úkolem, který by nakonec poškodil akorát Spojené státy. V angličtině nakonec dodal: „Ovládnout Čínu – mission impossible“. Tchaj-wan výhrůžky Číny odsoudil. Jeho prezidentka slíbila, že bude bránit svobodu ostrova a nenechá se zastrašovat.

Navzdory přísnému varování však Wu popsal bilaterální vztah mezi Čínou a USA jako „stojící na novém počátečním bodě historie“ a poněkolikáté za čínskou stranu zopakoval, že jsou ochotní spolupracovat na nápravě vztahů. „Doufáme, že nová administrativa USA bude spolupracovat s čínskou stranou, bude udržovat nekonfliktního a nekonfrontačního ducha, ducha vzájemného respektu a vzájemně prospěšné spolupráce, posílí dialog, zaměří se na spolupráci, zvládne rozdíly a podpoří zdravý a stabilní rozvoj vztahů mezi Čínou a USA,“ řekl Wu a dodal, že tento vztah utrpěl vážné rány během období Trumpovy administrativy.

O den dříve v americkém Senátu Linda Thomas-Greenfieldová, nominovaná na americkou velvyslankyni při OSN, uvedla, že Washington musí pomoci Tchaj-wanu v boji proti čínskému úsilí ohrozit ostrovní bezpečnost. Dodala, že Tchaj-wan je „jednou z nejsilnějších demokracií v regionu“, kterou Spojené státy musí podpořit a „stát za ní“.

Na čínskou výhrůžku pro Spojené státy reagoval tiskový mluvčí Pentagonu John Kirby. „Považujeme tento komentář za nešťastný,“ řekl novinářům Kirby a dodal, že Pentagon „nevidí důvod, proč by napětí u Tchaj-wanu muselo vést ke střetu“.