Čína varovala před nezávislostí Tchaj-wanu. Ten nakupuje protilodní rakety

Tchajwanské ministerstvo obrany oznámilo, že od společnosti Boeing nakoupí protilodní střely Harpoon vypouštěné z pozemních baterií. V případě války s Čínou by měly rakety Harpoon potopit alespoň polovinu čínské flotily. To si od nákupu slibuje náměstek ministra obrany Čang Če-pching. Novinářům řekl, že současný arzenál na Tchaj-wanu vyráběných protilodních raket Hsiung Feng by podle počítačových simulací čínské námořní invazi nezabránil.

Tchaj-wan již disponuje střelami Harpoon vypouštěnými ze vzduchu, lodí i ponorek. Če-pching uvedl, že Harpoon s dvousetkilovou bojovou hlavicí je víceméně podobný místní střele Hsiung Feng II. Systém Harpoon je podle něj ale mobilnější, neboť jej lze namontovat na různé typy vojenských vozidel. Podle webu společnosti Boeing je Harpoon se 7000 doručených kusů nejrozšířenější protilodní střelou na světě a patří do výzbroje ozbrojených sil ve více než 30 zemích.

Pro Tchaj-wan s 23 miliony obyvatel je ale problematické se 1,4 miliardové Číně vojensky vyrovnat. Peking po dvou desetiletích explozivního ekonomického růstu do armády podle webu Forbes investuje zhruba 25krát více než Tchaj-wan.

Čína ostrovní Tchaj-wan považuje za svou odpadlickou provincii, kterou opakovaně varovala, že ji v případě nutnosti připojí zpět ke svému území, a to i za použití síly. Oznámil to v pátek podle agentury AP člen ústřední vojenské komise Li Čan-šu, který je třetím nejvyšším činitelem vládnoucí Komunistické strany Číny.

„Pokud přijdeme o možnost na mírumilovné znovusjednocení, lidové ozbrojené složky … podniknou veškeré nezbytné kroky k důraznému potlačení všech separatistických plánů či akcí,“ sdělil Li na setkání při příležitosti 15letého výročí přijetí zákona, který Čínu opravňuje k vojenskému zásahu proti Tchaj-wanu v případě, že by ostrov podnikl kroky k formálnímu vyhlášení nezávislosti.

Oznámení navázalo na čtvrteční prohlášení čínského premiéra Li Kche-čchianga. Ten uvedl, že Čína je rezolutně proti nezávislosti Tchaj-wanu a nesouhlasí s vměšováním jiných zemí do záležitostí týkajících se postavení ostrova. Peking podle něj hodlá udělat vše pro to, aby zabránil Tchaj-wanu získat na pevninské Číně nezávislost.

Tchajwanská vláda v reakci na prohlášení uvedla, že odmítá diktátorský režim a před násilím se neskloní. Výhrůžky Pekingu jsou podle tchajwanského úřadu pro kontinentální Čínu porušením mezinárodního práva.

Prezidentka Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen, známá svými protičínskými stanovisky, na sociální síti rovněž odsoudila přijetí kontroverzního nového bezpečnostního zákona pro autonomní Hongkong. Nová právní norma, která má umožnit potlačování teroristických a separatistických aktivit, podvratné činnosti i zahraničního vměšování, podle prezidentky představuje vážné ohrožení svobody a soudní nezávislosti Hongkongu.

Konflikt mezi zeměmi naposledy eskaloval v dubnu, kdy během námořního cvičení podle agentury Reuters proplula kolem východního a jižního pobřeží Tchaj-wanu čínská flotila v čele s první čínskou letadlovou lodí. Tchaj-wan si na zvýšenou vojenskou přítomnost Pekingu u ostrova v posledních týdnech stěžoval. Peking by se podle Tchaj-peje měl věnovat boji s koronavirem, a nikoli ohrožování ostrovního státu.

Vláda prezidentky Cchaj Jing-wen loni také rozhodla o zvýšení armádních výdajů o 8,3 procenta. Od ledna letošního roku tedy na armádu jde 411,3 miliard tchajwanských dolarů (přes 300 miliard Kč) ročně, což je největší nárůst od roku 2008.

Ostrov Tchaj-wan považuje Čína za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.