Článek
Ještě větší armádní transporty, modernější bojové letouny, stíhačky i vrtulníky. K těm se zraky celého světa na Airshow China 2021 většinou upínají. Tentokrát si však pozornost získal i další dnes neméně důležitý obor letectví – vesmírné technologie.
Číňané na své největší výstavě leteckých novinek veřejnosti odhalili třeba nejnovější modely sond, které loni vyslali sbírat vzorky na Měsíc i Mars. Čchang-e 5 přivezla první vzorky měsíčních hornin na Zemi od roku 1976 už v prosinci. Zatímco rover Ču-žung dosedl na rudou planetu teprve letos v květnu.
Letos Číňané dokončili i svou nejdelší misi v kosmu. Trio tchajkonautů se vrátilo před dvěma týdny po 90 dnech v první čínské vesmírné stanici vůbec. I tomuto úspěchu se na Airshow China 2021 vzdával hold u panelu se záběry z mise včetně odletu nebo přistání.
Jako vrchol čínských technologií však znalci vnímají hlavně vývoj navazujícího modelu rakety, která tchajkonauty ke stanici vynesla, a to sice Dlouhý pochod 9. Ta má nově už v roce 2028 dopravit Číňany na Měsíc – její nosnost pro tuto misi by měla být až do 50 tun nákladu. Jenom o deset tun méně však prý zvládne dopravit i k rudé planetě, a k té tak prý může v budoucnu vynést i mnohem větší sondy než ty dosavadní. Posílit má i obranu státu.
Vedle vládní kosmické agentury se už však výrazněji rozvíjí i čínské soukromé firmy. Třeba startup iSpace ukázal na výstavě novou raketu se znovupoužitelným prvním stupněm, kterou chce konkurovat SpaceX a dalším firmám. A to přes jejich náskok.
Čínský turista na oběžné dráze
Jako velké plus tohoto pokroku vnímá samozřejmě to, že jeho opětovným zapojením do misí tak sníží celkové náklady. Pohánět ho má prý 15 tun směsi kapalného kyslíku a metanu.
„Vesmírný turismus je něco, co v budoucnu můžeme očekávat díky tomu, že podniky jako Virgin Galaxy a Blue Origin už provedly suborbitální lety s turisty. V budoucnu, asi tak do tří až pět let, nebo možná nejdéle do deseti let zkusí čínské firmy vstoupit do toho byznysu také,“ dodává Chuo Ťia, viceprezident startupu založeného teprve v roce 2016, přičemž od té doby podnikl celkem pět startů svých raket a tři z nich úspěšně.
Čína se v roce 2003 stala teprve třetí světovou zemí, která svépomocí dostala své astronauty do vesmíru, a to po dřívějším Sovětském svazu a Spojených státech.
Dosud se v kosmu pohybovalo sedm jejích plavidel s posádkou a celkem 12 čínských astronautů, tzv. tchajkonautů. Přestože za tu dobu čínský vládní kosmický program poměrně zrobustněl, komerční vesmírný sektor začal s prvními krůčky ve vývoji, stavbě a testech svých motorů a raket teprve právě v posledních letech.
