Čína stupňuje tlak na Hongkong, na hranicích mobilizuje armádu. Provoz letiště druhý den stojí

Záběry obrněných transportérů a vojenských nákladních vozů poblíž hongkongských hranic oživily spekulace o možném nasazení čínské armády proti demonstrantům. Zveřejnila je čínská státní média, jako jsou People's Daily nebo Global News s neurčitým vysvětlením.

Že se napětí zvyšuje, je patrné i z výroku Pekingu, který v pondělí prohlásil, že na demonstracích se objevily „zárodky terorismu“.

Podle Kateřiny Procházkové, která dění v Hongkongu monitoruje v rámci projektu Sinopsis, jde zatím spíše o zostřené zastrašování než o skutečnou předzvěst nasazení armády.

„Nasazení čínské armády v Hongkongu samozřejmě možné je, v této fázi bych ale řekla, že jde spíše o zastrašování, i když se přiostřuje,“ řekla Procházková Seznamu a vyjmenovala několik varovných výroků, kterými Peking přímo či nepřímo hrozil nasazením armády v Hongkongu.

Kromě označení demonstrací za zárodky terorismu zmínila například výrok velitele hongkongské posádky čínské armády, který řekl, že demonstrace mají „vážný dopad na systém“ – tedy že ohrožují čínskou strategii jeden stát, dva systémy. Mluvčí ministerstva obrany už dříve přímo připomněl existenci článku 14 hongkongského základního zákona, podle kterého je možné v případě krize využít pomoci armády.

Od nasazení armády do Hongkongu Peking odrazuje vícero faktorů. Jisté je riziko mezinárodní kritiky, podle Procházkové jde ale o víc. „Důležitou roli hrají i jiné faktory, třeba to, že letošní rok je důležitým rokem výročí. V říjnu to bude 70 let od založení Čínské lidové republiky, v červenci bylo výročí předání Hongkongu pod správu Číny a v červnu uplynulo 30 let od masakru na náměstí Nebeského klidu,“ připomněla Procházková s dodatkem, že Peking chce v tuto dobu klid a ekonomickou prosperitu v Číně i v Hongkongu.

K ekonomické prosperitě ale nepřispívá obchodní válka s USA, která Pekingu dělá rovněž starosti.

Protesty demonstrantů požadující demokratizaci hongkongské správy pokračují i dnes.

Demonstrace v bývalé britské kolonii vyvolala snaha zabránit přijetí zákona navrženého správkyní Hongkongu Carrie Lamovou, který měl umožnit vydávání trestně stíhaných lidí do pevninské Číny. Poté, co správkyně návrh stáhla, přerostly demonstrace ve snahu vymoci si demokratické reformy.

Provoz už druhý den po sobě zastavilo i hongkongské letiště, které patří mezi nejvytíženější na světě. Zrušení se týká všech letů, jež do 16:30 místního času (10:30 středoevropského) nezačaly s odbavováním.

Na letiště se vrátily tisíce demonstrantů, kvůli kterým letištní správa zrušila všechny lety už v pondělí. Provoz byl dočasně obnoven dnes brzy ráno, i přesto se odlety a přílety uskutečňovaly mimo pravidelný čas a stovky jich byly zrušeny.

Bývalá britská kolonie Hongkong se v posledních měsících potýká s největší politickou krizí za desítky let.

Demonstranti mají pět hlavních požadavků – úplné stažení návrhu zákona o vydávání trestně stíhaných do Číny, bezpodmínečné propuštění zatčených demonstrantů a zrušení jejich vyšetřování, konec označování protestů slovem nepokoje, nezávislé vyšetřování policejních praktik a zavedení „skutečných všeobecných voleb".

Dnes demonstranty v jejich požadavcích podpořila na Twitteru i Českomoravská konfederace odborových svazů. „V rámci solidarity s našimi sestrami a bratry z hongkongských odborů podporujeme jejich pět požadavků a vyzýváme čínskou vládu, aby se zdržela násilí proti demonstrantům.