Nemá to obdoby. Čeští experti nechápou přístup Číny k troskám rakety

Západ v čele s USA a agenturou NASA označil nekontrolovaný průlet velké části čínské rakety Dlouhý pochod 5B za nezodpovědný. Někteří kritici pak Číně vytýkají i „lenost“, která incidentu přecházela. Všechno nakonec sice dopadlo dobře, když trosky v neděli brzo ráno dopadly do moře západně od Malediv. Místo dopadu ale bylo do poslední chvíle neznámé a vše bylo ponecháno náhodě. Čeští odborníci se shodují, že něco takového v moderní kosmonautice nemá obdoby.

„Leností to asi nebude. Tam jde spíš o to, že si Čína nenechala žádné palivo na deorbitaci. Oni veškeré palivo použili k tomu, aby náklad na oběžnou dráhu vynesli,“ popsal příčinu nekontrolovaného pádu 30metrové centrální části rakety český popularizátor kosmonautiky Milan Halousek.

Spíš než úsilí, by podle něj Čína musela do odvrácení takového scénáře vložit finance. „Samozřejmě by to stálo další peníze. Každé palivo, které nepoužijete na vynesení nákladu, je něco, co neslouží k vašemu primárnímu cíli. Pokud si tam to na deorbitaci necháte, uděláte správnou věc, ale ekonomicky nepatrně proděláte,“ dodal Halousek.

„Nehrál tam roli stoprocentně jeden aspekt, spíš z každého trochu,“ odpověděl na otázku, zda to byla snaha ušetřit, lenost či prostě nedbalost, co Čínu k plánovanému nekontrolovanému pádu vedlo, další odborník na kosmonautiku, šéfredaktor webu Kosmonautix Dušan Majer.

„Čína to dle mého názoru bere tak, že u rakety využije veškeré pohonné látky k tomu, aby urychlila náklad. Druhým aspektem je i to, že si Čína mohla říct, že už jí to jednou takto vyšlo,“ připomněl Majer loňský květen, kdy trosky rakety dopadly do obydlené oblasti v Pobřeží Slonoviny a napáchaly materiální škody, přičemž jen díky náhodě v zasažených objektech nikdo nebyl. „A to měli ještě docela štěstí, protože jen pár minut před tím trosky prolétaly nad New Yorkem,“ dodal Majer.

Peking toho oficiálně k incidentu mnoho neřekl. Úřady skloňovaly titěrnost rizika a státní média psala o slovech ze zahraničí o nezodpovědnosti jako o „západním humbuku“.

„Za zmínku z těch prohlášení stojí ten výrok, že je to v podstatě ‚běžné‘,“ vypíchl Majer fakt, že Čína působí, jako by si ani „neuvědomovala výjimečnost“ celé situace. „V tom prohlášení se tvrdí, že v atmosféře zcela běžně zanikají horní stupně nosných raket. To je naprosto pravdivé tvrzení. Akorát už tam není, že to, co zaniklo z Dlouhého pochodu, v podstatě nebyl horní stupeň, ale centrální,“ řekl odborník a dodal, že 30metrové těleso o 20 tunách bylo jedno z největších, co za poslední desítky let vstoupilo nekontrolovaně do atmosféry.

Podle Halouska se uvádí, že šlo asi o čtvrtou nebo pátou největší událost tohoto typu v celé historii kosmonautiky. „Vždycky to navíc v minulosti bylo kvůli chybám,“ dodal k tomu Majer.

Podle Majera se v posledních více jak 10 letech zvedla „ohromná zodpovědnost“ s cílem nezvyšovat zbytečně množství objektů na oběžné dráze a vedle toho i deorbitaci provádět řízeně. „Ve světle této vlny zodpovědnosti, kterou nyní razí prakticky úplně všichni, je Čína jediná, jejíž přístup je takový, že ‚ono to nějak dopadne‘,“ zhodnotil expert a dodal, že si nemyslí, že by si v této době nějaký jiný stát záměrně dovolil neprovést deorbitaci u takto velkého objektu.

Pravděpodobnost, že trosky někoho trefí, se podle Halouska odhadovala na 1 ku 197 milionům. Problém je ale v tom, že Čína neudělala nic, co by přispělo ke snížení tohoto rizika. „Tady je potřeba říct, že Čína si s tímhle nedělá nějaké velké starosti. Oni i vedou palebné sektory kosmodromů nad vlastními obydlenými oblastmi. Sice tam nejsou města, ale vesnice ano. A ty případy, kdy do nich spadne první stupeň, jsou běžné,“ dodal k tomu Halousek. Čína ale podle něj v tomto ohledu ani „nemá moc jinou možnost“, protože nemá šanci rakety vysílat nad mořem.

Z historie jsou podle Halouska nejznámější tři velké případy. Dosud největší člověkem vytvořený objekt, který proletěl atmosférou nekontrolovaně, patřil Američanům a šlo o celou 77tunovou vesmírnou stanici Skylab. „Pád stanice v roce 1979 byl neočekávaný a Američané ho samozřejmě nechtěli. Oni nestihli včas poslat raketoplány, které měly Skylab na oběžné dráze vyzvednout,“ popsal Halousek důvody historického pádu.

„Pak se tedy mohli stejně jako Čína jen dívat, kam stanice spadne,“ dodal vědecký popularizátor s tím, že trosky nakonec dopadly do Austrálie. „Starosta nějaké místní vesnice naúčtoval USA pokutu v hodnotě asi 700 dolarů za znečištění. Tehdy také dokonce americký prezident Carter starostovi zavolal a osobně se omluvil“.

Jen o rok dříve do kanadské Arktidy padla sovětská stanice Kosmos 954. „Ona byla jen čtyřtunová, takže velikostí a hmotností nepatrná, ale byl tam štěpný reaktor. Jaderný materiál pak kontaminoval půdu v místě dopadu a bylo potřeba provést velký zásah, který Sovětský svaz Kanadě refundoval v hodnotě asi 160 milionů korun,“ řekl Halousek. Naopak ukázkovou a dobře zvládnutou práci předvedli Rusové v roce 2001 při zániku 125tunové stanice Mir. „Oni tu ohromnou stanici o asi 125 tunách ovládli řízeným bržděním tak dokonale, že spadla přesně tam, kde se plánovalo“.

Čeští odborníci se shodují i v té nejméně jasné a nejvíc spekulativní otázce, která zní, jestli si Čína z kritiky něco vezme a svůj přístup k věci změní, nebo bude pokračovat ve stejném režimu a podobné pády kusů Dlouhého pochodu se stanou stálicí.

„Čína je v kosmonautice hodně tajnůstkářská a své plány, natož pak plány tohoto typu, dopředu neoznamuje,“ řekl Majer s tím, že mu nezbývá než říct čistě svůj subjektivní názor. „Řekl bych, že kritika mít vliv nebude. Rakety Dlouhý pochod 5B budou minimálně v blízké budoucnost opět zanechávat své centrální stupně na oběžné dráze a nekontrolovaně padat.“

„Myslím si, že Čína na tom nic měnit nebude,“ navázal Halousek. Naopak tento případ ukazuje to, o čem se bavíme už dlouho, a to je bezzubost mezinárodních smluv," dodal. „Spojené státy, OSN nebo kdokoliv si můžou stěžovat, ale to je v podstatě všechno. Pokud Čína nebude sama chtít na ty podmínky přistoupit, tak to neudělá.“

Tento problém se podle Halouska skloňuje i ve spojitosti se společností SpaceX a jejích satelitů Starlink, kterých jsou desetitisíce a „zanáší oblohu“. „Musk získal povolení frekvence, které ale dostat musel, protože na to má nárok každý, kdo splní podmínky. A teď si prakticky může s kosmickým prostorem dělat, co chce,“ řekl odborník.

Spojitost s Čínou ho prý napadla i proto, že se v sobotu večer v Česku objevily spekulace, že nad Brnem byly vidět trosky čínské rakety. „Ve skutečnosti to ale byl právě ten čerstvě vypuštěný vláček Starlinků,“ řekl.

Nakonec Halousek vypíchl, že další potenciálně problematická a přinejmenším hodně zajímavá operace spojená s čištěním oběžné dráhy Zemi čeká za několik let. Blíží se totiž chvíle, kdy bude potřeba „uklidit“ Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). „Asi 420 tun materiálu bude potřeba roztrhat a postupně snést do atmosféry. To bude teprve legrace,“ uvedl Halousek.