Článek
Nejméně čtyři čínské provincie, které jsou domovem zhruba 130 milionů lidí, začaly sahat do zásob mraženého vepřového masa – důvodem je snaha o stabilizaci trhu. Spotřeba vepřového masa je pro čínskou kulturu zásadní a právě tento víkend se bude hodit – v Číně se slaví druhý největší svátek roku.
Uvolnění místních rezerv je nejnovějším příkladem toho, jak se Čína snaží vypořádat s krizí, kterou způsobil africký prasečí mor – podle odborníků ale ani to nemusí stačit k vyřešení problému.
V důsledku moru bylo od loňského srpna utraceno více než 1,1 milionu vepřů. Stav prasat podle údajů čínského ministerstva zemědělství klesl za rok o víc než pětinu a je nejnižší od začátku 90. let. Analýza Rabobank odhaduje, že meziroční pokles dosáhne až 30 procent.
Pokles nabídky prasat navíc zvedl v loňském roce ceny vepřového masa o téměř 50 %.
Strategická rezerva vepřového masa v zemi byla zřízena už v 70. letech 20. století jako způsob řešení mimořádných událostí a v případě potřeby stabilizace cen. Kromě mraženého masa udržuje čínská vláda také rezervu živých prasat, která uvolňuje zemědělcům v době nedostatku.
V boji s vepřovou krizí úřady rozdaly dotace v hodnotě asi 3,2 miliardy juanů, v přepočtu více než 10,5 miliardy korun, rodinám s nízkými příjmy, které se mohou s vyšší cenou masa potýkat.
Vláda také projednává peníze, které by mohly být použity na technologii umělého oplodňování zvířat. Chtějí tak podpořit zemědělce, aby svoje chovy rozšiřovali.
Situaci na trhu komplikuje i fakt, že Peking v rámci obchodní války loni výrazně zvýšil cla na dovoz vepřového z USA. Americké vepřové mělo na dovozu do Číny zhruba třetinový podíl, země se nyní snaží víc dovážet například z Jižní Ameriky nebo z EU. Světové ceny vepřového kvůli epidemii stouply až o 40 procent.
Zdražení na světových trzích se postupně promítá i do cen v tuzemských obchodech. V Česku zatím vepřové zdražilo zhruba o 10 procent, v květnu podle statistik stálo kilo vepřové kýty bez kosti v průměru 132 korun. A ekonomové počítají s dalším růstem cen.
