Článek
Prezident Miloš Zeman včera podepsal takzvaný lex Dukovany, tedy nízkouhlíkový zákon, jehož součástí jsou i bezpečnostní záruky, které z tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany vyřazují firmy z Ruska a Číny. K zákonu se dnes pro ruskou agenturu TASS vyjádřilo čínské ministerstvo zahraničí. Uvedlo, že věří, že Česká republika své rozhodnutí přehodnotí.
„Doufáme, že Česká republika bude respektovat pravidla tržního hospodářství a zaručí férovou konkurenci,“ uvedla mluvčí čínské diplomacie Chua Čchun-jing. Dodala, že její vláda očekává, že Česko zavede taková opatření, aby zaručilo pro zahraniční investory nediskriminační a transparentní obchodní prostředí.
Druhá vyloučená země, Rusko, ještě situaci nekomentovala.
Havlíček: Změny nechystáme
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) však Čínu zklame. „Nic se přehodnocovat nebude. Probíhá bezpečnostní posouzení, okamžitě po jeho vyhodnocení zahájíme tendr. Ve hře jsou pouze subjekty z Francie, Jižní Koreje a USA/Kanady,“ napsal v SMS pro Seznam Zprávy.
Zákon o nízkouhlíkové energetice počítá s tím, že pro výstavbu nového bloku jaderné elektrárny bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína mezi ně nepatří, byť jejich firmy v minulosti o účast v tendru zájem projevily.
Vláda už dříve rozhodla, že takzvaný bezpečnostní dotazník odešle jen firmám z Jižní Koreje, USA a Francie.
Vládou navržený zákon počítá s tím, že pokud bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
Zákon má také zabránit ministerstvu průmyslu uzavřít smlouvu o výkupu elektřiny, pokud by to ohrožovalo bezpečnost, svrchovanost, energetickou bezpečnost, dlouhodobou stabilitu dodávek energií, významné majetkové hodnoty nebo jiný důležitý zájem ČR.
Ministerstvo si k tomu bude muset vyžádat stanoviska ministerstev vnitra a zahraničí, všech tří tajných služeb a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Pokud by některá z těchto institucí se smlouvou nesouhlasila, vláda by ji musela předložit Sněmovně i Senátu k vyslovení souhlasu.
