Čína prodala do škol v USA laptopy původem z táborů nucených prací

Ani nový školní rok ve Spojených státech nejspíše neproběhne podle tradičního scénáře, školní okrsky tak pro případ znovuzavření škol a obnovení distanční výuky začaly pořizovat pro studenty počítače. Od počátku pandemie dorazilo podle serveru The Intercept z Číny do USA 258 tisíc laptopů společnosti Lenovo. Počítače ale firma vyrobila díky čínskému vládnímu programu, který mimo jiné využívá jako levnou pracovní sílu perzekvovanou ujgurskou menšinu.

Podle posledních zpráv vznikají za pomoci nucené práce výrobky nejznámějších světových společností, mezi nimi automobilka BMW, módní značky Ralph Lauren nebo Victoria's Secret, technologické giganty Sony, Samsung a Apple nebo sportovní značky Nike či Puma.

Notebooky Lenovo vyrobila společnost Hefei Bitland, která je součástí čínského vládního programu, který využívá levné pracovní síly. Hefei Bitland zároveň patří mezi jedenáct firem, na které Spojené státy v červenci uvalily sankce kvůli porušování lidských práv. Některé z přístrojů měly podle Interceptu mířit do amerických škol a dorazily až po uvalení sankcí.

Krátce poté, co nákladní lodě dopravily zásilky z Číny do amerických přístavů, neměla se podle zdroje Interceptu část počítačů dostat do distribuce, což dokládají i stížnosti několika škol na zpoždění dodání objednávek, především v případě takzvaných chromebooků. Mělo ale jít pouze o zlomek dovezených přístrojů, zbytek se měl objevit v amerických obchodech nebo zamířit právě do škol. „Ať už se s nákladem lodí stalo cokoli, stovky tisíc přístrojů vyrobených pro Lenovo firmou Hefei Bitland za využití práce Ujgurů zamířily do soukromých rukou nebo do institucí,“ cituje Intercept Scotta Novu z odborové organizace Worker Rights Consortium.

První důkazy o nucených pracích pro společnost Hefei Bitland se objevily v srpnu 2018 ve státním deníku Xinjiang Daily, který uvedl, že na ujgurské dělníky dohlíží členové komunistické strany a policie. Společnost následně s nucenými pracemi spojil v březnu think tank Australský institut bezpečnostní politiky. Dovoz zboží, které vzniklo s přispěním nucené práce, omezuje americký zákon Tariff Act z roku 1930. Nucenou práci pak definuje Mezinárodní organizace práce OSN jako činnost, během které dochází k „zastrašování, omezování pohybu nebo zneužívání zranitelné populace“.

Se zhoršující se situací okolo pandemie koronaviru se ale většina žáků nejen amerických škol musela přesunout do svých domovů. Rázem tak začaly růst prodeje levnějších zařízení, mezi která se řadí i výrobky firmy Lenovo. Od března dorazilo do Spojených států přes 600 tisíc tun počítačů, které vyrobila společnost Hefei Bitland, pokud tedy průměrný notebook váží okolo 2,5 kilogramu, dopravily čínské lodě na americkou pevninu přes 240 tisíc počítačů, podle Interceptu se přesnější číslo pohybuje okolo 258 tisíc notebooků. Z toho přibližně čtvrtina od 20. července, kdy americké úřady uvalily sankce na Hefei Bitlan a další čínské společnosti.

V posledních několika letech čínská vláda umístila do továren po celé zemi na 80 tisíc Ujgurů, projekt nazvala jako „Pomoc Sin-Ťiangu“, jde o provincii, kde sídlí většina ujgurské menšiny v Číně. Vláda argumentuje, že účast v projektu „Pomoc Sin-ťiangu“ je dobrovolná, obhájci lidských práv ale upozorňují, že cílem je především levná pracovní síla a snaha o vymazání ujgurské kultury a jazyka. „Proč by jinak pracovníky transportovali napříč celou zemí?“ říká Peter Irwin z organizace Uyghur Human Rights Project. „Částečně je to kvůli levné práci, slouží to také ale k asimilaci obyvatelstva,“ dodává Irwin.

Celkem měly do dvou budov továrny Hefei Bitland čínské úřady poslat 1554 ujgurských pracovníků, jestli zde ale stále pracují není aktuálně jasné. Ujgurové dostávají výplatu, ta má být ale nižší než u ostatních zaměstnanců, po skončení směn jsou navíc nuceni učit se mandarínskou čínštinu. „V továrnách platí velmi přísná pravidla ohledně pohybu,“ cituje Intercept Nathana Rusera z Australského institutu bezpečnostní politiky. „Někdy mohou opustit prostor továrny, vždy k tomu ale potřebují povolení, není možné odejít bez něj,“ dodává.

Lenovo nicméně odmítá aktuální zjištění komentovat. V posledních měsících ale sílí tlak ze strany spotřebitelů, naposledy v červnu kampaň End Uyghur Forced Labor (Ukončete ujgurské nucené práce) apelovala na oděvní značky jako jsou Gap, H&M, Victoria’s Secret nebo Zara, aby změnily své dodavatele. Ke změnám ale zatím odchází jen zřídka.