Článek
Přesčasy to ale nejsou až tak skutečné. Cenzuru internetu v Číně obstarává primárně umělá inteligence. Její schopnosti podle nejmenovaných pracovníků společností, které čínský internet cenzurují, dosahují dosud nevídaných rozměrů.
Říkáme, že umělá inteligence je jako skalpel, zatímco člověk je zase mačeta, řekl jeden z nich pro agenturu Reuters. Umělá inteligence podle zdrojů zpravodajské agentury rozpoznává nejen obrazový materiál a text, ale také zvuk.
Všechny příspěvky týkající se 4. června 1989 a nechvalně známého masakru na náměstí Nebeského klidu, kde podle odhadů zemřelo rukou čínské armády až několik tisíc lidí, tak jsou zamítnuty automaticky ještě před publikací.
„Když jsem začínal s touto prací nějaké čtyři roky zpátky, obrázky náměstí jsme mazali. Teď už je ale umělá inteligence velice přesná,“ řekl Reuters další z pracovníků cenzorské společnosti.
Cenzura čínského internetu se ale zdaleka netýká jen připomínek prodemokratických protestů. Automatizace takový proces podle Reuters dosáhl i v případě zmínek o Tibetu nebo Tchaj-wanu.
Hra kočky s myší
Podle agentury Reuters se události na čínském internetu s blížícím se výročím podobají jakési hře na kočku s myší, kdy cenzoři na síti loví stále více obskurní narážky na třicet let staré události.
V minulosti bylo v den výročí dokonce na černou listinu zapsáno i slovo „dnes“. V roce 2012 zase nejsledovanější čínský burzovní index klesl na 64,89 bodu a připomínal datum prodemokratických studentských protestů. Cenzoři tak zablokovali vyhledávání klíčových slov spojených se šanghajskou burzou, přestože podle analytiků šlo o spíš o podivnou náhodu než o záměrný odkaz.
S blížícím se třicátým výročím krvavého potlačení studentských protestů na náměstí Nebeského klidu podle Reuters čínská cenzura přitvrdila na tamních sociálních sítích, zaměřila se na neziskové organizace, aktivisty nebo příslušníky LGBT komunity.
Modernizace cenzurní technologie doznala rozmachu především v posledních letech. Stávající čínský prezident Si Ťin-pching pro takový účel založil a vede státní úřad pro správu kyberprostoru. Správa loni představila nová pravidla pro chování na internetu a „falšování historie komunistické strany Číny“ označila jako trestný čin.
Trest za šíření takových informací se podle Reuters pohybuje od pokut až po vězení. Platformám pak hrozí omezení provozu.
Podle nových pravidel jsou internetové platformy povinny předkládat hodnotící zprávy a návštěvnost stránek včetně přístupů ke skutečným jménům uživatelů, síťovým adresám, době užívání platformy nebo do historie konverzací pro případ, že by je uživatelé chtěli využít k „sociální mobilizaci” nebo „významným změnám ve veřejném mínění“.
V Číně jsou účty na sociálních sítích ze zákona navázány na skutečná jména uživatelů a jejich doklady totožnosti. Společnosti jsou nuceny na vyžádání předávat informace o uživatelích úřadům.
Statisíce vojáků a tisíce obětí
V roce 1989 se čínští občané podobně jako v mnoha zemích východní Evropy domáhali demokratizace země. Snaha demonstrantů, kteří se skládali především ze studentů, vrcholila v červnu zmíněného roku na náměstí Nebeského klidu, kde byly protesty krvavě potlačeny armádou.
Na demonstranty čínská vláda podle odhadů nasadila více než 200 tisíců vojáků. Při jejich zásahu zemřelo podle statistik čínských úřadů 200 až 300 lidí, lidskoprávní organizace a zahraniční vlády ale hovoří o podstatně vyšších číslech.
Podle dokumentů britských tajných služeb, které zveřejnila BBC, bylo mrtvých více než 10 tisíc.
