Čína představila klimatický plán. A zabila celosvětové naděje

Podle vnitrostátně stanoveného příspěvku (NDC), který Peking předložil OSN, dosáhne Čína vrcholu emisí uhlíku do roku 2030. Na čistou nulu má v plánu spadnout o tři desetiletí později.

Dnešní optikou je však zjevné, že tyto – dříve akceptovatelné – termíny na zvrácení procesu oteplování planety nestačí. Svět by podle Pařížské klimatické dohody neměl ve svém vlastním zájmu překročit průměrnou globální roční teplotu o více než 1,5 stupně Celsia oproti dobám před průmyslovou revolucí. Prolomení je přitom na spadnutí.

Pozitivní je, že oproti čínské zprávě z roku 2015 se Peking k mírnému pokroku přece jen odhodlal.

Nový dokument explicitně uvádí, že Čína hodlá dosáhnout vrcholu emisí do roku 2030 a snížit uhlíkovou náročnost ekonomiky o více než 65 %.

Oproti předchozímu cíli 20 % slibuje zvýšit podíl nefosilních paliv na spotřebě primární energie o 25 %.

Výrazně se posunul i cíl opětovného zalesňování – z 4,5 miliard na 6 miliard krychlových metrů lesního porostu.

Předchozí plány neobsahovaly konkrétní čísla ani pro kapacitu solární a větrné energie na další desetiletí, nově se hovoří o 1 200 GW.

Podle klimatologů plán postrádá důležité detaily a navíc je zjevné, že loňské sliby Si Ťin-pchinga jsou při aktuální situaci passé.

Belinda Schäpeová z think tanku E3G pro list The Guardian uvedla, že je podle nedávného varování předních světových klimatologů na místě, aby země přijaly ještě razantnější kroky.

„Situace je jiná než před rokem. Nedávné ‚výstražné varování‘ od IPCC staví čínské cíle do jiného světla. Ambice Číny jsou pro udržení globálního oteplování pod nebezpečnou úrovní zásadní. Čína stále může obrovsky přispět G20 a COP26 tím, že podpoří politický závazek, pomůže udržet hranici 1,5 stupně Celsia a vyjasní roli uhlí ve svém energetickém systému.“ (COP26 je klimatická konference OSN, která začíná za dva dny ve skotském Glasgow.)

„Rozhodnutí Číny vrhá stín na globální klimatické snahy. Ve světle domácí ekonomické nejistoty se zdá, že země váhá s přijetím silnějších krátkodobých cílů a promarnila příležitost prokázat svou snahu,“ uvedl Li Šuo z Greenpeace. „Planeta si nemůže dovolit, aby to bylo poslední slovo. Peking musí přijít se silnějšími plány, aby zajistil emisní vrchol ještě před rokem 2025.“

Podle jiných je však důležité už jen to, že Čína své ústní závazky vložila na papír.

Naděje, že by čínská NDC mohla být hlavním světlým bodem před summitem v Glasgowě, se ukázala jako falešná.

„Toto se nedá nijak zjemnit. Je to zklamání a mimo mísu a k největšímu světovému znečišťovateli se to nehodí. Jen to dokazuje rozšířený trend, kdy velké ekonomiky neprovádějí dostatečné škrty k tomu, aby se dostaly na 1,5 stupně,“ řekla Bernice Lee, ředitelka think tanku Chatham House. „Čína snížila svůj cíl a promarnila šanci být uznána jako globální lídr. Plán říká, že emise dosáhnou vrcholu před rokem 2030 – v zájmu nás všech potřebujeme, aby onen den nastal mnohem dříve.“

Aktuálně se Čína snaží zachraňovat letošní zimu. Jak oznámilo v pátek ministerstvo ekologie a životního prostředí, pro nastávající sezonu si stanovila cíle pro snížení koncentrace nebezpečných polétavých částic známých jako PM2,5 o čtyři procenta. Usilovat chce také o snížení počtu smogových dnů v průměru o dva dny.

Čínská zimní kampaň proti znečištění se zaměří až na 64 měst po celém industrializovaném severu, který je „náchylný“ ke smogu. Wu Sien-feng, úředník z ministerstva pro atmosférické životní prostředí, na brífinku uvedl, že k omezení smogu poslouží „sofistikovanější opatření“ namísto plošného zavírání továren.

Světová zdravotnická organizace (WHO) na konci září poprvé od roku 2005 zpřísnila směrnice o kvalitě ovzduší v naději, že tím přiměje země přiklonit se k čistším energiím a zabrání úmrtím a nemocem způsobeným znečištěním ovzduší.

Nová doporučení zaměřená na znečišťující látky obsažené v emisích z fosilních paliv by mohla zachránit „miliony životů“.

Znečištění ovzduší způsobí předčasná úmrtí nejméně u sedmi milionů lidí. Dokonce i na velmi nízkých úrovních výzkum ukázal, že „znečištění ovzduší ovlivňuje všechny části těla, od mozku po dítě vyvíjející se v lůně matky,“ řekl na tiskové konferenci generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

V roce 2019 dýchalo celých 90 procent celosvětové populace vzduch, který je podle směrnic WHO z roku 2005 považován za nezdravý.

Za největšího světového producenta oxidu uhličitého je považována Čína, která tento nevyžádaný titul v roce 2006 přebrala Spojeným státům.

V roce 2019, rok před vypuknutím pandemie, dosahovaly podle analýzy nezávislé výzkumné organizace Rhodium Group čínské emise skleníkových plynů téměř 2,5krát větších hodnot než v USA – a větších než ve všech rozvinutých zemích světa dohromady.

USA jsou zodpovědné za 5,7 miliardy tun a 11 % celkových emisí, následuje Indie (6,6 %) a Evropská unie (6,4 %).

Při měření emisí skleníkových plynů vědci sledují celkové emise, které země každý rok napumpuje do ovzduší na vlastním území. Tyto emise pocházejí ze všeho, co je poháněno fosilními palivy – jízda auty, létání, vytápění a osvětlení budov energií vyráběnou z uhlí, zemního plynu nebo ropy. Zahrnuty jsou i další zdroje, jako jsou emise z odlesňování.

Historicky největším emitentem jsou však Spojené státy – žádná země na světě zdaleka nevypustila do atmosféry více skleníkových plynů. Nutno dodat, že ke globálnímu oteplování nejvýrazněji přispěly emise vypouštěné i před stovkami let. Svět se od začátku průmyslové revoluce oteplil o 1,2 stupně Celsia. Podle vědců je hraniční k odvrácení klimatické krize 1,5 stupně.

Podle analýzy Carbon Brief, britské organizace zabývající se klimatem, energetikou a politikou, Čína od roku 1850 vypustila 284 miliard tun CO2. Spojené státy, industrializované o desetiletí dříve, mají na účtu 509 miliard tun CO2.