Čína podporovala teorii o původu viru názorem vědce, který neexistuje

Bernský odborník na svém facebookovém účtu dával najevo zejména svou frustraci z mnohými podporované teorie, že nový koronavirus pochází z wuchanské laboratoře. Jako „biolog byl zděšen tím, nakolik je pátrání po původu nového koronaviru zpolitizováno,“ cituje Wilsona Edwardse švýcarský server Neue Zürcher Zeitung (NZZ). Jeho posty pak čínská státní média přebírala jako posvěcení toho, co místní ministerstva tvrdí už dávno – že teorie úniku viru z laboratoře je pomluva vytvořená Spojenými státy bez jakéhokoli vědeckého základu.

Ukázalo se však, že Wilson Edwards zjevně neexistuje. V úterý švýcarské velvyslanectví v Pekingu zveřejnilo na Twitteru a čínské sociální síti Weibo výzvu, že by rádo onoho odborníka poznalo. „Wilsone Edwardsi, pokud opravdu existujete, rádi bychom se s vámi setkali! Pod tímto jménem není registrován žádný výzkumník ani žádná vědecká publikace,“ napsalo velvyslanectví.

Na Facebooku pod jménem Edwardse s takto laděnými příspěvky existuje jediný profil. Stránka údajného rodáka z Bernu byla vytvořena 24. července a má celé tři přátele. „Podle všeho existuje síť falešných profilů na Facebooku, Twitteru a YouTube, které směřují diskuse směrem, který Peking potřebuje,“ uvádí se v nové studii britské nevládní organizace Center for Information Resilience.

Ta odkryla více než 350 profilů věnujících se tématice covidu-19, porušování lidských práv v Sin-ťiangu, rasismu, kritice Číny a diskreditace západních vlád, píše organizace. Obsah zpráv je pak velmi podobný prohlášení čínských vládních představitelů a státních médií. „Nic však nenasvědčuje tomu, že by profil Wilsona Edwardse patřil do stejné sítě,“ napsal v reakci na dotaz NZZ Benjamin Strick, vedoucí výzkumu. „Jedinečnost tohoto případu však spočívá v tom, že některá média smazala své texty, ve kterých Wilsona Edwardse citovala. Tyto prvky mazání vlastního materiálu nejsou typické pro síť, kterou jsme identifikovali,“ říká Strick.

Výzvu švýcarského velvyslanectví k odstranění článku z webových stránek uposlechlo i čínské státní médium Global Times. Dezinformační článek China Daily visel na internetu do středy. Jméno Edwarda Williamse pak tiše zmizelo i z ostatních čínských médií.

Případ opírání se o názory smyšleného odborníka není ojedinělý. V dubnu letošního roku francouzský list Le Monde odhalil, že „nezávislá novinářka“ jménem Laurène Beaumondová, která pro čínská média psala zejména o Sin-ťiangu, neexistuje.

„Jsem Francouzka a v Číně jsem žila téměř sedm let,“ stálo v článku psaném ve francouzštině a publikovaném v názorové rubrice pekingského státního média China Global Television Network (CGTN) 28. března. „A co víc, mám štěstí, že moje rodina žije v Urumči, hlavním městě Sin-ťiangu. V letech 2014 až 2019 jsem měla možnost tento region mnohokrát navštívit. Teď však už Sin-ťiang nepoznávám,“ psal formou osobního svědectví kdosi pod jménem Laurène Beaumondová.

„Nezávislá novinářka působící ve Francii“ v textech vzniklých na základě vlastních zkušeností kritizovala „západní fake news“ a obvinění z genocidy a pronásledování muslimské menšiny Ujgurů v autonomní oblasti Sin-ťiang. Ke snaze o vymýcení kultury Ujgurů podle autorky textu nedochází, což dokládá například tím, že „všechny značky a nápisy na obchodech v oblasti jsou v mandarínštině i turkickém jazyce, kterým mluví Ujgurové“.

V novinářské bublině neznámé jméno donutilo redakci k investigaci a pátrání po existenci této ženy. „Problém je v tom, že Laurène Beaumondová neexistuje,“ došlo 31. března Le Monde k závěru.

O dva týdny později na článek ve francouzském tisku zareagovala i média čínská. Pro státní médium Global Times přinesl jistý odborník důkazy, že je Laurène skutečná. „Mám kamarádku, která ji dobře zná. V roce 2014 se provdala za rodáka z Urumči a tento region velmi dobře zná. Je velmi odvážná, že vysílá své příběhy do čínských státních médií a je zodpovědná za veškerý zveřejněný obsah,“ vysvětloval odborník citovaný čínským státním tiskem.

Fakt, že o Beaumondové ve Francii neexistují zmínky, vysvětluje využíváním novinářského pseudonymu. Žena prý byla „pod velkým tlakem kvůli ztrátě potenciálních pracovních příležitostí“. Francie prý tyto „upřímné lidi, kteří mluví ve prospěch Číny, buď napadá, nebo kritizuje, proto tyto hlasy postupně mizí“.

Čína tak po Le Monde začala vyžadovat omluvu. „Le Monde obviňuje Čínu z vymyšlení novinářky jen proto, že vyprávěla příběh o Číně, který je v rozporu s protičínským veřejným míněním ve Francii,“ uvedl pro Global Times čínský odborník na francouzská studia Čeng Žuo-lin.