Čína po 30 letech dosáhla svého. Výročí masakru z roku 1989 se nepřipomene

Kombinace cenzury, dostatečně přísných zákonů a proticovidových opatření. To je recept, který Číně po třicetiletých snahách umožnil účinně umlčet veřejně konané akce na připomínku masakru na náměstí Nebeského klidu. Vzpomínat na stovky až tisíce obětí událostí z roku 1989 tak budou lidé jen ze svých domovů. Nebo vězeňských cel.

Období blížícího se léta je každoročně hektické období pro čínské cenzory. Jen seznam nepřípustných a cenzurovaných znaků činí okolo 3 340 položek, mezi kterými rezonují například jména představitelů událostí roku 1989, číslovky 4, 6, 8 a 9, zmínky o studentských a prodemokratických hnutích, tankovém muži či samotném náměstí.

Letos se dle lidskoprávní organizace Human Rights Watch čínské úřady pokoušely cenzurovat vzpomínkové akce i za hranicemi Číny. Společnost Zoom na žádost Číny přerušila online schůzky organizátorů vigilie a pozastavila účty aktivistů žijících mimo Čínu. Jakmile incident vybublal mezi veřejnost, Zoom se omluvil za ovlivnění uživatelů mimo Čínu, nikoli však za cenzuru v Číně.

Odpoledne před letošním 4. červnem hongkongská vláda oficiálně požádala izraelskou společnost Wix, provozující webové stránky, o deaktivování webu Hongkonžanů žijících po celém světě – 2021 Hong Kong Charter. Izraelci dostali 72 hodin na odstranění stránek, které „porušují čínské zákony a ohrožují národní bezpečnost“, jinak bude společnost stíhána. Podle vyjádření správců webu to jen dokazuje, že svoboda projevu není chráněna ani mimo území Číny a Hongkongu.

I letos kvůli vigilii bdí tisíce čínských policistů. Stejně jako v předchozích letech úřady omezují a zabraňují komunikaci skupiny Tchien-an-menských matek, která sdružuje oběti masakru. Policie nařídila několika prominentním aktivistům a akademikům opustit svá trvalá bydliště a přemístit se „na prázdniny pod dohledem“. Zakázáno mají také mluvit do médií.

K uctění památky mrtvých, ale také jako otevřená učebna historie pro mladší ročníky a prostor pro místní prodemokratické skupiny každoročně slouží hongkongský Victoria Park. Připomínka masakru na Tchien-an-menu se stala jednou z nejdůležitějších akcí pro prodemokratické skupiny, které se 4. června scházejí a zapalují svíčky.

Už minulý rok se mezi místními povídalo, že vzhledem k eskalaci událostí v Hongkongu bude rok 2020 pravděpodobně na dlouho tím posledním, kdy si Tchien-an-men budou moci připomenout společně. A nemýlili se.

K racionálnímu ospravedlnění zrušení vigilie od minulého roku slouží proticovidová opatření. Loni se však i přesto za tichého přihlížení policie sešly tisíce tváří osvětlené svíčkami.

Letos hongkongská policie na Twitteru připomněla, že nedodržování pravidel nebude tolerováno. „Zákon zakazující shromáždění více než čtyř osob stále platí. Veřejnost by se NEMĚLA účastnit ani propagovat neoprávněná shromáždění.“ V reakci na to Hongkongská aliance vydala prohlášení na Twitteru, jež potvrzuje, že byla nucena vigilii zrušit. Dodala však, že „navzdory tomu aliance nadále věří, že bez ohledu na to, jak moc se režim účastní útlaku, světlo svíček nikdy nezmizí, dokud na něj lidé pamatují“.

K zákonům pandemickým se přidal v plné síle i zákon o národní bezpečnosti, za jehož porušení hrozí tvrdé tresty. Letošní výročí je tak pro občany Hongkongu o to citlivější. Mezi vládou, která před 32 lety násilně potlačila protesty, a tou, jež potápí demokracii Hongkongu jedním bizarním zákonem za druhým, nevidí rozdíl.

Zatímco poslední jednotlivec, o kterém je známo, že byl uvězněn za účast na prodemokratických protestech v roce 1989, je na svobodě od roku 2016, dnes je ve vězení mnoho dalších účastníků pokračujících v prodemokratické misi. Mezi nimi je například Chuang Čchi, prominentní aktivista a zakladatel webových stránek o lidských právech 64 Tianwang, který si odpykává 12letý trest za „nezákonné prozrazení státního tajemství v zahraničí“. Desítky aktivistů jsou zadrženy za organizování neoprávněných protestů před dvěma lety. Mnoho z nich také čeká na soudní proces za údajné porušení zákona o národní bezpečnosti, které je trestáno i doživotím.

31. května 2021 policie zatkla 65letou aktivistku známou jako „babička Wongová“ za „neoprávněné shromažďování“ a pořádání soukromého protestu proti masakru. Další demonstranti letos dostali pokutu 5 000 hongkongských dolarů (asi 13 500 korun) za rozdávání elektrických svíček a krabiček od sirek se znaky „nikdy se nevzdávejte“.

Hongkongská policie také donutila zavřít jediné muzeum svého druhu v celé Číně připomínající rozsah zásahu proti studentům před 32 lety – Muzeum 4. června. Mezi nejoblíbenější exhibice dosud patřily osobní vzpomínkové předměty jako tričko Pekingské univerzity s podpisem aktivistů, kulka vytažená z nohy organizátora protestu, kamera studenta, který byl zastřelen při natáčení dění okolo. Jeho rodiče po smrti syna dodali i jím pořízené záběry.

1. června muzeum navštívili hongkongští úředníci z Oddělení hygieny potravin a životního prostředí (FEHD) a obvinili organizátory z nelegálního provozování „místa veřejné zábavy“.

Provozovatel muzea Lee Cheuk-yan už v loňském roce před médii projevil obavy, že by úřady mohly muzeum zavřít nadobro. „Jsou jako nůž, který se vám houpe kolem krku,“ řekl Lee. „Nevíte, kdy vás skutečně podřeže.“

I Lee letošní 4. červen slaví za mřížemi. V dubnu byl odsouzen k 18 měsícům za organizování a účast na nepovolených vládních protestech v roce 2019. Svým přátelům vzkázal, že bude vysílat kouřové signály zapálenou cigaretou ze své vězeňské cely a bude držet jednodenní hladovku.

Čína se dodnes za násilné potlačení demonstrace a úmrtí až tisíců lidí neomluvila. Organizace i státy ale připomínají, že by bylo načase to napravit. Organizace Human Rights Watch (HRW) ve čtvrtek čínskou vládu vyzvala k přijetí zodpovědnosti za masakr nespočtu pokojných demonstrantů, zastavení sledování rodin obětí a aktivistů a zrušení cenzury události. „Zákaz hongkongské vigilie při svíčkách vypovídá o lidských právech čínské vlády: že 32 let po masakru na Tchien-an-menu pouze prohloubila represi,“ uvedla Yaqiu Wangová, čínská výzkumnice HRW.

Čínské ministerstvo zahraničí jakoukoli kritiku odmítá s vysvětlením, že nedává smysl. „Pokud jde o politické nepokoje v pozdních 80. letech, došla Čína k jasným závěrům,“ komentoval výzvu mluvčí čínské diplomacie. „Skvělé výsledky po založení nové Číny plně dokazují, že cesta, kterou se Čína vydala, je správná,“ dodal. I čínský ministr obrany Wej Feng-che prohlásil, že krvavý zásah armády proti demonstrantům na pekingském náměstí Tchien-an-men před 30 lety byl „správným“ rozhodnutím, a poukázal na následnou „stabilitu“ země.