Čína, pak Mexiko. Jak Trump skrz cla získává, co chce

Spojené státy a Mexiko vydaly v sobotu brzy ráno společné prohlášení, ve kterém stojí, že Mexiko si výměnou za to, že Trump na zboží dovážené z Mexika neuvalí pětiprocentní (s možností nárůstu až na 25 %) clo, jak původně avizoval, ponechá více migrantů usilujících o azyl v USA.

Ti tak budou muset na rozřešení případu udělení či neudělení azylu vyčkat na mexické půdě. Mexičané také posílí bezpečnostní složky operující na hranicích se Spojenými státy a na hranici s Guatemalou, přes kterou do Mexika a posléze do USA proudí také značné množství migrantů.

„Mám to potěšení vás informovat, že Spojené státy americké dosáhly dohody s Mexikem. Cla proti Mexiku, jejichž implementace byla naplánována na pondělí, jsou suspendována na neurčito. Mexiko výměnou za to souhlasilo se zavedením silných opatření k omezení proudu migrace skrz Mexiko a na naší jižní hranici,“ napsal na Twitter Trump.

Pětačtyřicátý americký prezident tak skrz pohrůžky cly získal, o co usiluje zatím celé své funkční prezidentské období – větší kontrolu nad migrací do země přes jižní hranici s Mexikem.

Dalším polem, na kterém Donald Trump využívá cel, je obchodní válka s Čínou. V té jich prezident využívá jako donucovacích prostředků. Destabilizace čínské ekonomiky cly má mít za cíl přimět Číňany k vstřícnějšímu vyjednávání.

Zatímco při vyjednávání s Mexikem stačily Američanům pouhé tři dny, aby partnery přesvědčili k přistoupení na smluvní podmínky a nebylo třeba přidávání na důrazu cel, implementace cel na čínské zboží je během na delší trať.

Ekonomickému rozkolu mezi USA a Čínskou lidovou republikou se přezdívá obchodní válka. Ta odstartovala na konci března 2018, když Donald Trump uvalil na čínské zboží cla v hodnotě 50 miliard dolarů.

Rozhodl se tak, protože jeho administrativa usoudila, že Číňané Američanům kradou know-how a intelektuální kapitál. Trump při ohlašování implementace cel prohlásil, že z USA nová opatření učiní silnější a bohatší zemi. Tehdy šlo o cla na hliník a ocel.

Jen o několik dní později, 2. dubna 2018, přišel odvetný krok Číňanů. Ti uvalili patnácti až pětadvacetiprocentní cla na 120 druhů amerických produktů. Trump reagoval den nato, když USA přišly se seznamem více než tisíce čínských výrobků, které nově začaly podléhat clu v hodnotě 25 %.

Celní přetahovaná o miliardy dolarů začala, odvetné kroky na implementace cel druhé strany přicházely od Američanů i Číňanů bezprostředně.

Následovalo i několik setkání mezi Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a mezi vyjednávacími týmy USA a Čínské lidové republiky. Obě strany většinu jednání nejprve popisovaly jako úspěšná, rozkoly však přetrvaly.

Zejména zatím poslední setkání mezi americkým a čínským vyjednávacím týmem ve Washingtonu, které skončilo 10. května bez jakékoli dohody, předznamenalo, že obchodní válka mezi zeměmi není u konce. Trump ujišťoval, že vztahy mezi ním a Si Ťin-pchingem zůstávají silné, cla ale zůstávají v platnosti kvůli tomu, že Číňané odstoupili od bodů, na kterých se strany dříve shodly.

Podle amerických ekonomů na současné situaci mezi USA a Čínou vydělává Mexiko, které dokáže navyšovat vývoz do USA o to, o co Čína kvůli clům přišla.

Zatímco Donald Trump argumentuje tím, že díky clům USA zbohatnou a dostanou se do výhodné vyjednávací pozice vůči Číně, cla ale také kompromitují americké exportéry a spotřebitele. Ti, kterých se poplatky dotýkají, přicházejí o přístup na čínský trh, který díky vysoké populaci skýtá atraktivní možnosti.

Spojené státy ani Čína zatím neustoupily od tvrdé vzájemné ekonomické politiky. Otázkou zůstává, kdy obchodní válka skončí a kdo bude ten, koho cla semelou nejdříve.