„Čína páchá genocidu“. Chvíli po inauguraci Peking na Pompea uvalil sankce

Méně než 24 hodin před svým koncem ve funkci ministra zahraničí vystoupil Mike Pompeo s prohlášením, které dvojitou čárou podtrhlo trvalé snahy Trumpovy administrativy o tvrdý přístup k Číně. Pompeovo prohlášení, že Čína páchá „pokračující“ genocidu proti ujgurským muslimům v provincii Sin-ťiang, odkýval také Antony Blinken, který zaujme Pompeovo místo v nové Bidenově vládě. Takto silná slova si Trumpova administrativa nikdy dříve nedovolila kvůli obavám z dopadů na ekonomická jednání.

Bývá tradicí, že poslední týdny působení stávající administrativa nechává důležité politické kroky na svých nástupcích. Pompeo, který se netají svými ambicemi kandidovat na prezidenta v roce 2024, tuto normu svým prohlášením porušil. „Zjistil jsem, že Čínská lidová republika pod vedením a kontrolou Komunistické strany Číny páchá genocidu proti převážně muslimským Ujgurům a dalším náboženským menšinám v Sin-ťiangu. Věřím, že tato genocida pokračuje a že jsme svědky systematického pokusu čínského stranického státu zničit Ujgury,“ řekl.

Ještě před středeční inaugurací Joea Bidena se zdálo, že tyto výroky nechaly Peking chladným. Jen hodiny před Bidenovou inaugurací čínská strana na pravidelném brífinku oznámila, že by s americkou vládou na oboustranných vztazích ráda pracovala a „vrátila vše na správnou cestu“. „Navzdory rozdílům sdílejí Čína a USA širokou škálu společných zájmů a existuje prostor pro spolupráci,“ uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing. „Doufáme, že se nová administrativa USA setká s čínskou stranou na půli cesty, posílí dialog, zvládne rozdíly a zároveň rozšíří naši spolupráci a co nejdříve přinese čínsko-americké vztahy na správnou cestu ve prospěch obyvatel našich dvou národů,“ řekla Chua.

Co však „správná cesta“, o které Chua Čchun-jing hovořila, znamená? Podle Pekingu to jsou naděje, nová americká administrativa bude mít „racionální a správné chápání problému Sin-ťiangu a pochopí, že všechna tato obvinění jsou lži“. A také na ní nestojí nikdo z Trumpovy administrativy. „Podle našeho názoru je Pompeovo takzvané pojmenování kusem odpadu. Tento americký politik, který je proslulý tím, že lže a krade, se díky svému poslednímu šílenství a lžím proměnil v klauna a vtip století,“ dodala Chua Čchun-jing.

K Pompeovu postoji se však přiklonil i jeho nástupce, Bidenův kandidát na ministra zahraničí Antony Blinken. Ten v úterý na slyšení před Senátem řekl, že věří, že odstupující prezident Trump se k Číně tvrdším přístupem postavil správně, přestože sám jinak se všemi Trumpem přijatými kroky nesouhlasí.

Blinken uvedl, že „není pochyb“, že Čína představuje pro Spojené státy nejvýznamnější výzvu ze všech národů, a věří, že existuje silný základ pro vytvoření politiky obou stran, která by se postavila Pekingu. Rovněž podpořil hodnocení Trumpovy administrativy, že Peking páchá genocidu v Sin-ťiangu, a uvedl, že je pro větší spolupráci s Tchaj-wanem.

Jenže krátce po přísaze Joea Bidena přišel obrat. Čínské ministerstvo zahraničí oznámilo, že na Pompea a dalších 27 lidí uvalí sankce.

„V posledních několika letech někteří protičínští politici ve Spojených státech ze svých sobeckých politických zájmů a předsudků a nenávisti vůči Číně nevyjadřujících úctu k zájmům čínského a amerického lidu naplánovali, propagovali a připravili sérii šílených tahů, které vážně zasahovaly do vnitřních záležitostí Číny, podkopaly čínské zájmy, urazily čínský lid a vážně narušily čínsko-americké vztahy. Čínská vláda je pevně odhodlána bránit čínskou národní svrchovanost, bezpečnost a zájmy rozvoje,“ uvedlo krátce po ceremoniálu na svých stránkách čínské ministerstvo zahraničí.

„Čína se rozhodla uvalit sankce na 28 osob, které vážně porušily čínskou suverenitu a které jsou zejména odpovědné za takové kroky USA v otázkách souvisejících s Čínou. Patří mezi ně Michael R. Pompeo, Peter K. Navarro, Robert C. O'Brien, David R. Stilwell, Matthew Pottinger, Alex M. Azar II, Keith J. Krach a Kelly Craftová z Trumpovy administrativy a také John R. Bolton a Stephen K. Bannon. Těmto osobám a jejich nejbližším rodinným příslušníkům je zakázán vstup na pevninu, do Hongkongu a Macaa v Číně. Oni a společnosti a instituce s nimi spojené mají rovněž zakázáno obchodovat s Čínou,“ píše čínské ministerstvo zahraničí.

Zmiňovaný Peter Navarro, šéf obchodu v Trumpově administrativě, se pro CNN nechal slyšet, že sankci vnímá jako „čestný odznak od diktatury, která svým virem zabila miliony lidí“. Právě Trumpova administrativa opakovaně trvala na tom, že by Čína měla za pandemii koronaviru nést hlavní odpovědnost vzhledem k výskytu prvotního ohniska na svém území.

Pompeo ve svém prohlášení Čínu dále obvinil i ze zločinů proti lidskosti. Ještě v úterý americký Senát přirovnal genocidu Ujgurů k nacistickým zločinům a připomněl norimberské procesy. „Tyto trestné činy pokračují a zahrnují: svévolné uvěznění nebo jiné závažné zbavení fyzické svobody více než jednoho milionu civilistů, nucené sterilizace, mučení velkého počtu svévolně zadržovaných osob, nucené práce a zavedení drakonických omezení svobody náboženského vyznání nebo víry, svobody projevu a svobody pohybu,“ stojí v prohlášení odcházejícího šéfa Trumpovy diplomacie. Dále pak Pompeo vyzývá „všechny příslušné právní subjekty, aby se připojily ke Spojeným státům ve snaze prosazovat odpovědnost osob odpovědných za tato zvěrstva“.

Spojené státy ještě pod taktovkou Donalda Trumpa v posledních měsících přijaly eskalační opatření proti Číně a uvalily sankce na úředníky a společnosti za jejich aktivity na Tchaj-wanu, v Tibetu, Hongkongu a Jihočínském moři. Minulý týden došlo k zastavení dovozu bavlny a rajčat ze Sin-ťiangu, hlavního světového dodavatele bavlny, a k rozšíření černé listiny společností spojovaných s nucenými pracemi v regionu. Americké sankce zamířily i na úředníky komunistické strany napojené na kampaň proti Ujgurům v Sin-ťiangu.

Ačkoli by si Čína představovala, že nástup Bidenovy administrativy znamená „nové okénko naděje“ ve společných vztazích, hodiny po inauguraci už se zdá, že okénko „skřípe v pantech“. Podle slov mluvčí Národní bezpečnostní rady Emily Horneové jsou poslední události „neproduktivní a cynické“ a vyzvala také k jejímu hromadnému odsouzení ze strany demokratů i republikánů. Poslední čínský krok uskutečněný v den inaugurace je však podle The Guardian neobvyklým vyjádřením pohrdání.

Spojené státy nejsou jedinou zemí, která Čínu za páchání genocidy na Ujgurech odsoudila.

V závodě o nejlepšího přítele Joea Bidena v Evropě chce „jiný postoj k Číně“ zaujmout také Spojené království. Nad možnou společnou notou si mne ruce i vláda Borise Johnsona, jehož zahraničněpolitický přístup se s tím bruselským, berlínským a pařížským postupně přestává rýmovat. Na jedné straně Londýn trvá na tom, že je připraven s Evropskou unií spolupracovat v otázkách, jako je změna klimatu. Na druhou stranu čelí Spojené království v posledních měsících významným střetům s Pekingem, ať už jde o Hongkong, Huawei, nebo zacházení s ujgurskými muslimy.

Co se posledního bodu týče, Boris Johnson se dostává pod tlak svých poslanců, kteří by rádi zašli ještě dál. Přeživší holokaust a další konzervativci požadují, aby premiér kvůli Ujgurům vůči Číně přitvrdil. „Musíte si uvědomit, že se jedná o genocidu,“ uvedla jedna z přeživších holokaust Dorit Oliver Wolffová ve videu sdíleném na sociálních médiích Yet Again. „Prosím, neobchodujte s těmi lidmi, kteří páchají genocidu.“

Navíc se blíží klíčové hlasování ohledně mechanismu, jenž by Británii umožnil uzavírat obchodní dohody se zeměmi, které jsou podezírány z páchání genocidy. I přesto britští představitelé tvrdí, že jejich přístup stojí proti EU, která ještě před Bidenovou inaugurací zahájila investiční jednání s Čínou. A to i k nelibosti Spojených států.

Británie nezůstává jen u slov. 12. ledna ostrovní vláda rozhodla, že bude pokutovat společnosti, které tajně spolupracují s čínským regionem Sin-ťiang. Britský ministr zahraničí Dominic Raab v úterý oznámil nová opatření, která jsou podle ministerstva zahraničí navržena tak, aby zajistila, že žádné britské organizace „nebudou spoluúčastí na porušování lidských práv v Sin-ťiangu a ani z nich nebudou mít prospěch“. Vláda Spojeného království rovněž přezkoumá, které britské produkty lze do Sin-ťiangu exportovat, a vydá nové pokyny „stanovující specifická rizika, jimž čelí společnosti s těmito vazbami“.

„To, zda se jedná o genocidu, musí stanovit soud. Laťka byla nastavena neuvěřitelně vysoko,“ řekl Raab. „A upřímně, neměli bychom se účastnit jednání o volném obchodu se zeměmi, které porušují lidská práva, byť hluboko pod hranicí genocidy,“ uvedl Raab. „Čína říká, že to jsou všechno lži, jež připravuje Západ a Británie, která je mezi nimi vedoucím členem,“ řekl a dodal, že požaduje nezávislé vyšetřování OSN v oblasti. „Existuje jednoduchý způsob, jak vše objasnit: umožnit Komisi OSN pro lidská práva tato místa navštívit a vyšetřit je,“ uzavřel Raab.