Čína oslavila sedmdesát let. Změnila se v mnohém, kult osobnosti a represe se ale naopak vrací

Sedmdesáté výročí založení komunistického státu si Číňané připomněli mimo jiné mohutnou vojenskou přehlídkou. Podle očekávání oslavy akcentovaly přerod Číny z chudé země zničené japonskou invazí za druhé světové války v mocnost s jednou z nejsilnějších ekonomik. Plány má Čína i do budoucna ambiciózní. Do roku 2050 by se z východoasijského státu měla stát moderní supervelmoc, a za jedenáct let i největší ekonomika světa.

Přehlídka byla jednou z nejpompéznějších v dějinách moderní Číny. Země před vybranou veřejností i vojenskými atašé z 97 zemí světa předvedla novinky ve svém vojenském vybavení. Mluvčí tamního ministerstva obrany uvedl, že tak velmoc předvedla „mírumilovnou a zodpovědnou Čínu”. Akce s pečlivě nacvičenou choreografií se zúčastnily tisíce členů armády.

Čínská ekonomika v číslech:

Pod současným vedením prošla Čínská lidová armáda restrukturalizací, který byla podle amerického Pentagonu nejrozsáhlejší v její historii. Letos činí armádní rozpočet Číny víc než 170 miliard dolarů. Větší mají už jen Spojené státy, které s ní vedou obchodní válku.

Čína skutečně prodělala změnu. Proměnila se její ekonomika, geopolitika a mění se i lidé, kteří v Číně žijí. Například průměrná délka života ve více než miliardové zemi se od počátku padesátých let dvakrát prodloužila. Podle Světové banky se nyní Číňané průměrně dožívají 77 let, zatímco v roce 1952 to bylo 36 let.

V zemi se také vytvořila stabilní střední vrstva, která tvoří necelou třetinu čínské populace – do tří let by mohlo podle analytiků jít o 550 milionů lidí. Tito lidé cestují a zajímají se třeba o ekologii. „Střední třída v ČLR je specifická tím, že profituje z autoritářského systému. Ten drží pracovní sílu na uzdě, zejména obrovskou masu migrantů z vnitrozemí,” řekla sinoložka Kateřina Procházková z projektu Sinopsis.

„Lidé nižší třídy pracují – i když i to se pomalu mění – za hladovou mzdu bez možnosti vynutit si lepší podmínky, například prostřednictvím nezávislých odborů. Z toho profitují střední a vyšší vrstvy společnosti, ale i některé zahraniční firmy v Číně,” dodala s tím, že střední třída tak selhává jako průkopník demokratizace.

Proměnu Čínské lidové republiky popsala i sinoložka Procházková. „Země se výrazně změnila, v dnešní době je ale podobnost s Čínou padesátých a šedesátých let významná. V čele je autokratický vůdce, opět se dává velký důraz na komunistickou stranu, které vše podléhá – soudy, armáda, společnost, školy,” vysvětlila.

Vůdce Si Ťin-pching před dvěma lety oznámil vstup lidové republiky do „nové éry”. Stalo se tak na 19. sjezdu čínské komunistické strany, kde prezident představil „Si Ťin-pchingovo myšlení o socialismu s čínskými rysy v nové éře”, tedy teoretický základ činnosti vládnoucí politické formace. Právě nová éra se dotýká jak vnitřní politiky, tak i zahraniční.

„Strana si nárokuje zpět moc, kterou částečně přenechal státu bývalý vůdce Číny Teng Siao-pching. Země se tak vrátila ke kultu osobnosti, k omezování tržních principů, procesu liberalizace a zavádění právního státu. Využívá teď kampaň proti korupci jako nástroj politického boje, normalizuje ideologické i etnické menšiny a posiluje mimo jiné i státní média,” dodala Procházková. Dochází i k zatýkání lidskoprávních aktivistů, kritiků režimu, blogerů a dalších.

Prezident Si Ťin-pching a další vysocí představitelé státu už v pondělí vzdali hold zakladateli moderní Číny, kontroverznímu vůdci Mao Ce-tungovi. Ten stál v čele čínské revoluce na konci čtyřicáté dekády minulého století. Nejlidnatější zemi světa vládl neomezeně 27 let. Jeho stoupenci ho uctívají jako člověka, který stojí za sjednocenou Čínou, podle odpůrců byl naopak strůjcem mnoha represí a politických i hospodářských chyb. Ty vedly ke smrti desítek milionů lidí. Ostatně, jeho „jisté chyby” později přiznalo i samo vedení komunistické strany.

Siova poklona vůdci Mao Ce-tungovi, od jehož odkazu se strana především kvůli kulturní revoluci v osmdesátých letech distancovala, má významnou symboliku. Právě druhá polovina šedesáté dekády čínskou společnost pronásleduje dodnes.

„Zničíme všechny staré ideje, starou kulturu, staré zvyky vykořisťovatelských tříd a změníme v nadstavbě všechno, co neodpovídá socialistické ekonomické základně. Srazíme ty u moci, kteří jdou cestou kapitalismu,” zaznělo mimo jiné ve výzvě kulturní revoluce v roce 1966. Mezi stovkami tisíc obětí byl mimo jiné i tehdejší ministr obrany Lin Piao, který revoluci vyhlásil. Další miliony lidí prošly mučením, Maovy Rudé gardy se také postaraly o vymýcení velké části historie staré Číny – bořily se kláštery a pálily knihy.

Kulturní revoluce byla Maovou odpovědí na jeho předchozí nevydařený pokus o rychlou industrializaci v padesátých letech, tzv. Velký skok vpřed. Vyžádal si desítky milionů mrtvých. Zemědělci se přesunuli do sektoru těžkého průmyslu a potravinovou produkci vládnoucí strana centralizovala. Potraviny tedy fakticky Čína měla, ale kontrolovala se jejich distribuce.

Současné vedení čelí několika problémům. Už déle než rok vede obchodní válku se Spojenými státy a růst čínské ekonomiky v posledních letech značně zpomalil. Ve druhém čtvrtletí letošního roku činil meziroční růst čínského HDP 6,2 procenta, což je nejméně za posledních 27 let. To ale není jediné – Čína stárne. Podle serveru Sky News by měla být do roku 2050 zhruba čtvrtina současné populace starší 65 let. A porodnost klesla na nejnižší úroveň od založení Čínské lidové republiky.

Ožehavým tématem posledních měsíců jsou především protesty v Hongkongu, semiautonomní čínské oblasti. Jeho obyvatelé vyšli poprvé do ulic v červnu kvůli návrhu extradičního zákona, který by umožnil hongkongským úřadům vydávat zadržené osoby do pevninské Číny. Zákon sice vedení Hongkongu smetlo ze stolu a ustoupilo tak demonstrujícím, v současnosti ale lidé bojují za větší nezávislost na Pekingu obecně.

Už sedmnáctý týden protestů provází masivní zatýkání i násilné střety demonstrantů s policií. Při dnešních oslavách sedmdesáti let došlo podle nepotvrzených zpráv k postřelení jednoho z protestujících. Informovali o tom reportéři britských serverů The Guardian i Sky News. Vůdce Si Ťin-pching v pondělí uvedl, že chce Čína i nadále udržovat strategii „jedné země, dvou systémů”.