Článek
Úřady přistoupily kvůli případu dýmějového moru v severočínské autonomní provincii na hranici s Mongolskem k opatřením. Mimo jiné ve městě Bayannur vydaly varování třetí úrovně – jedná se o druhé nejnižší ze čtyřstupňové škály. Takový krok lidem zakazuje lovit nebo jíst živočichy, kteří by mohli být nositelem nemoci, a také na ně apeluje, aby další potenciální případy nahlásili.
Nakažený muž, podle britské BBC pastýř, je nyní v karanténě a ve stabilním stavu. Důvody, jak nebo proč se nakazil, zatím známé nejsou. V raném stadiu je nemoc obtížné identifikovat, protože má podobné příznaky jako chřipka. Příznačný je pro ni zejména otok lymfatických uzlin.
Co se nemoci týče, nejde ve světovém kontextu o ojedinělý případ. Bakteriální infekce, která sice může být smrtelná, ale v současnosti ji lze léčit běžně dostupnými antibiotiky, se objevila třeba na Madagaskaru. Před třemi lety tam registrovali nákazu dýmějového moru asi o 300 případech. Loni v Mongolsku zemřeli na tuto nemoc dva lidé. Nakazili se poté, co snědli syrové maso sviště.
V Mongolsku je lov tohoto typu hlodavce zakázán. Podle ulánbátarské pobočky Světové zdravotnické organizace se ale o syrovém masu a ledvinách svišťů mezi lidmi povídá, že mají léčivé účinky. Jde přitom o nositele morové bakterie, kteří jsou často spojováni s tamními případy černého moru.
Podle lékařů je nepravděpodobné, že by se z nemoci, která ve 14. století jakožto černá smrt vyhladila desítky procent obyvatel Eurasie, stala znovu epidemie.
„Na rozdíl od 14. století už víme, jak se nemoc přenáší. Víme, jak tomu zabránit, a jsme také schopni nakažené pacienty léčit účinnými antibiotiky,“ řekl lékař Shanthi Kappagoda z americké nemocnice Stanford Health Care pro magazín Healthline.
„Pandemický potenciál“ prasečího viru
Z Číny se do světa rozšířil nový koronavirus, který si vyžádal přes půl milionu životů. Před týdnem přišli čínští vědci s tím, že našli další kmen chřipky s „pandemickým potenciálem“.
Virové onemocnění objevili u prasat, došlo podle nich i k přenosu na člověka. A výzkumníci se teď obávají mutace viru, která by mohla jeho přenos z člověka na člověka usnadnit.
Nový kmen viru se podle BBC velmi podobá tomu z roku 2009, kdy svět zachvátila pandemie prasečí chřipky. Ta nakonec neměla tolik obětí, jak se očekávalo, což vědci vysvětlovali alespoň částečnou imunitou díky jiným kmenům chřipky, které se mezi lidmi už dříve šířily.
Objevené onemocnění teď chtějí odborníci bedlivě sledovat. Kvůli tomu, že jde o nový virus, může být imunita lidí vůči němu nízká nebo i nulová. Podle vedoucího pracovníka Ústavu veterinárního lékařství Jamese Wooda z Cambridgeské univerzity jde o „zdravé připomenutí“ toho, že lidstvo neustále čelí riziku vzniku nových patogenů. A že i hospodářská zvířata, s nimiž jsou lidé v častém kontaktu, mohou být zdrojem pandemických virů.