Čína opět překazila vyšetřování týmu WHO ve Wu-chanu. Část už byla na cestě

Opět se ukázalo, že některé strany přikládají odhalení zásadní skládačky pandemického příběhu jinou naléhavost než ostatní. Pod kritickou palbu světa se dostala zase Čína. A i tentokrát ze stejného důvodu – zablokovala již domluvené lednové vyšetřování mezinárodního týmu Světové zdravotnické organizace (WHO). Ten se na cestu do Wu-chanu, kde se po dlouhých jednáních měl zaměřit na původ viru a jeho schopnost přeskočit ze zvířete na člověka, chystá už měsíce.

O zásadní změně plánu přitom Čína ani nedala vědět dostatečně dopředu. Na úterní tiskové konferenci šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus doznal, že dva z 10členného týmu agentury OSN už byli na cestě do Číny, když jim přišla zpráva, že jim ještě nebyla přidělena potřebná vízová oprávnění.

Tedros, sám kritizovaný za vychvalování Číny navzdory jejímu nakládání s důležitými informacemi o šířícím se viru, se nyní cítí být „velmi zklamaný“. Problém se dle svých slov snaží vyřešit a s „vyššími čínskými úředníky je v kontaktu“.

Michael Ryan, vedoucí krizového programu WHO, uvedl, že jeden z členů týmu se již vrátil domů, zatímco druhý pobývá ve třetí zemi a čeká na další pokyny. Zbylí členové týmu z Nizozemska, Japonska, Spojených států a dalších zemí do Číny po zprávách o opožděném vydání víz zatím nevyjeli.

Ve středu pak zareagovala i čínská strana. Chua Čchun-jing, mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí, na pravidelném brífinku řekla, že vláda dělá vše pro to, aby problém vyřešila, ale „otázka vyšetřování viru je velmi komplikovaná“.

Světová média však nepochybují o tom, že jde jen o další příklad čínského úsilí překazit nezávislé vyšetřování původu koronaviru, který od počátečního ohniska ve Wu-chanu před více než rokem nakazil více než 86 milionů lidí a zabil 1,8 milionu lidí po celém světě.

O vyslání mezinárodního týmu přímo do Wu-chanu se přitom diskutuje od loňského ledna. Čína namísto ochotné spolupráce od té doby podsouvala vlastní teorie, mimo jiné tu, že se prvotní ohnisko objevilo mimo Čínu. V létě do země nakonec dva odborníky pustila alespoň vyjednat podmínky vyšetřování, ti do Wu-chanu však vpuštění nebyli. Ze strany čínské vlády tak stále chybí zásadní informace aspoň o jejím vlastním vyšetřování, včetně údajů ze vzorků zvířat odebraných ve Wu-chanu a jeho okolí.

Zatím mezi vědci převažuje názor, že virus pravděpodobně přeskočil na člověka ze zvířete, pravděpodobně z netopýra. Vyřešení záhady původu viru je dle nich zásadní pro prevenci budoucích pandemií a pomoc při vývoji vakcín a léčby. Při absenci spolehlivých informací navíc vzniká živná půda pro vznik konspiračních teorií.

Uvnitř Číny se přitom místní vládě dařilo držet virus za hranicemi jednotlivých provincií. V provincii Che-pej poblíž Pekingu stačil jen (českým pohledem) malý výskyt případů k tomu, aby úřady vyhlásily „válečný režim“. Když potom v celé provincii přibylo 63 nakažených, úředníci v jejím hlavním městě Š-ťia-čuang přikázali přísnější cestovní kontroly, zakázali shromažďování a zavedli na základních a středních školách online výuku.

Neúspěch WHO vyslat do Wu-chanu svůj tým je přitom vzácnou bolístkou v tomto jinak symbiotickém vztahu. WHO po celé měsíce veřejně Čínu vychvalovala za její vhodnou reakci v naději, že tento přátelský přístup donutí Čínu „vyměknout“ a být sdílnější k okolí. Podle kritiků však tato organizace poskytla čínské vládě dostatek času na zahlazení vlastních chyb a vybudování si ve světě obrázku transparentního a nápomocného partnera.

Jisté znepokojení pak panuje i nad tím, do jaké míry se vyšetřování stalo politickým tématem – a to natolik, že víra v nalezení pravdy postupně mizí. Jisté je tak jen to, že vyšetřování mezinárodního týmu WHO čeká další odklad, který se v případě domluvy dalšího termínu opozdí ještě nejméně o dva týdny. Čína po všech cizincích cestujících do země vyžaduje povinnou karanténu, tým WHO nevyjímaje.