Čína odhalila plány: do pěti let bude ovládat počasí

Čína odhalila plány na drastické rozšíření experimentálního programu modifikace počasí pokrývajícího plochu o více než 5,5 milionu kilometrů čtverečních. Tedy více než 1,5násobku celkové rozlohy Indie. Podle prohlášení státní rady bude mít Čína díky klíčovým průlomům v technologii „rozvinutý systém modifikace počasí“ do roku 2025.

V následujících pěti letech tak bude mít Čína moc nad 5,5 milionu kilometrů čtverečních území řídit umělý déšť nebo sněžení. Území o rozloze 580 tisíc kilometrů čtverečních zase pokryje technologie omezující krupobití. Program má pomoct zmírňování následků přírodních katastrof, zemědělské výrobě, omezit rozsáhlé požáry lesů a pastvin nebo usměrnit extrémní teploty a sucho. Získat kontrolu nad počasím pro ochranu zemědělské oblasti a zajistit blankytně modré nebe bylo dlouhodobou snahou budoucího pořadatele zimních olympijských her.

Už v roce 2008, před zahájením letních olympijských her v Pekingu, země za pomocí principu setí mraků redukovala smog a řídila průtrže mračen. Za typicky azurové nebe doprovázející klíčové politické schůzky v hlavním městě vděčí Čína právě těmto modifikátorům počasí a odstavení provozu nedalekých továren.

Koncept setí mraků existuje již po celá desetiletí. Jeho princip spočívá ve vstřikování malého množství jodidu stříbrného do mraků, které díky vlastní vlhkosti kolem nových částic zkondenzují, ztěžknou a následně se promění ve srážky. Podle studie financované americkou Národní vědeckou nadací a publikované na začátku tohoto roku taková práce s mraky „může za příznivých atmosférických podmínek podpořit sněžení na širokém území.“ Studie byla jednou z prvních, která definitivně potvrdila účinnost takzvaného setí mraků. Podle ní je obtížné vůbec rozlišit srážky umělé od přírodních.

Ani nejistota úspěchu této technologie Číně nezabránila v jejím tučném financování. Mezi lety 2012 a 2017 země za programování počasí utratila více než 1,34 miliardy dolarů. V loňském roce podle státní tiskové agentury Sin-chua úprava počasí pomohla snížit 70 procent poškození krupobitím v Sin-ťiangu, klíčové zemědělské oblasti.

Do setí mraků investovaly i další země, včetně Spojených států. Čínské nadšení do technologie ale vyvolalo obavy zejména v sousední Indii, jejíž zemědělství je silně závislé na monzunu, už tak čím dál méně spolehlivém v důsledku změn klimatu. Indie a Čína se nedávno navíc utkaly v nejkrvavějších potyčkách desetiletí na sporných hranicích v Himálajích. Část Indů se obává, že právě moc nad počasím může pro Číňany znamenat výhody v potenciálních budoucích konfliktech, vzhledem k obtížnosti pohybu vojsk v nehostinné horské oblasti. Ačkoli se na první dobrou zdá, že je primárním cílem ovládání počasí čistě zájem o vláhu domácí půdy, odborníci varují, že má potenciál ovlivnit i dění za hranicemi Číny.

V loňském roce vědci z Tchajwanské národní univerzity uvedli, že nedostatečná koordinace činnosti úpravy počasí může vést k obviněním z „krádeže deště“ mezi sousedními regiony, a to jak v Číně, tak i v jiných zemích. Poukázali také na nedostatek „systému kontrol, který by usnadnil provádění potenciálně kontroverzních projektů“.

Někteří odborníci spekulují o tom, že úspěch v řízení počasí by mohl vést Čínu k přijetí ambicióznějších projektů geoinženýrství, zejména kvůli dopadům změn klimatu, na které Čína obzvlášť trpí. Radikální řešení, jako je ovlivňování atmosféry reflexními částicemi, by teoreticky mohla pomoci snížit teploty. Na druhou stranu jsou ale důsledky takových kroků nepředvídatelné a mnozí odborníci se takového experimentování s technologiemi obávají.

„Bez regulace by úsilí jedné země mohlo ovlivnit další země,“ uvedl pro CNN Dhanasree Jayaram, odborník na klima na Manipalské akademii v Indii. „Přestože Čína dosud neprokázala známky jednostranného nasazení projektů geoinženýrství na místě, rozsah úprav počasí a dalších inženýrských projektů, včetně projektů megamoderních přehrad (například Tři soutěsky), naznačuje, že je Čína ochotna nasadit rozsáhlé programy geoinženýrství i pro řešení dopadů změny klimatu.“