Článek
Čína každý rok stanovila, o kolik bude její ekonomika v daném roce růst – a s železnou pravidelností tohoto cíle dosahovala. Letos to bude jiné, oficiálně kvůli koronaviru a nejistotám, které se s výhledem pojí. Neoficiálně proto, že by nízké číslo mohlo vyvolat otazníky a možná i něco mnohem horšího.
Stanovení závazného růstu HDP má přitom v zemi tradici několika desetiletí. Loni si plánovači v Pekingu nastavili interval růstu mezi 6,0 a 6,5 procenta, statistici pak potvrdili 6,1 procenta, což byl nejpomalejší růst čínské ekonomiky za posledních třicet let.
Letošní rok dopadne velmi pravděpodobně ještě hůř, v prvním čtvrtletí se čínská ekonomika potýkala s opatřeními proti koronaviru a propadla o 6,8 procenta - což byl první potvrzený propad od roku 1976. A v dalších čtvrtletích se budou čínské firmy potýkat s menší poptávkou v zahraničí, především v Evropě a na druhém břehu Pacifiku v USA.
Místo jednoho „velkého“ čísla oznámil čínský premiér Li Kche-čchiang několik menších závazků: Peking svou pozornost otočí k vytváření nových míst, mělo by jich vzniknout devět milionů, a na snižování počtu osob žijících pod úrovní chudoby, tedy za méně než dva dolary na den.
Kromě koronaviru v samotné Číně zdůvodnil Kche-čchiang změnu ve statistice i nejistotami v globálním obchodě. I zde zmínil covid-19, ale kromě něj mohl mířit také na čínsko-americké obchodní vztahy. Ty se v posledních týdnech spíše zhoršují, protože obě strany si vyčítají, kdo za propad ekonomiky může a kdo mohl v boji s virem udělat víc.
Server CNN uvádí, že nové kolo obchodní války by bylo to poslední, co nyní světová ekonomika potřebuje, ale například americké tažení proti společnosti Huawei rozhodně neskončilo a odvetu ze strany Pekingu nelze vyloučit. Bezprostřední riziko však Kche-čchiang v projevu před poslanci zažehnal, když prohlásil, že čínská strana se bude držet dohody zvané „fáze jedna“ z 15. ledna.
Nedávno se uskutečnilo také jednání mezi čínským vicepremiérem Liou Che, americkým ministrem financí Steven Mnuchinem a obchodním zmocněncem Robertem Lighthizerem, kde si Čína a USA potvrdily, že dohoda platí. Jenže pak zaúřadoval americký prezident Donald Trump, který prohlásil, že mu Čína dělá starosti a že pokud by s ní USA přestaly úplně obchodovat, mohly by ušetřit půl bilionu dolarů ročně.
