Článek
Čínští chovatelé prasat přijali filozofii „čím větší, tím lepší” za svou. Reagují na varování vlády.
Čína vybije třetinu svého chovu kvůli chřipce
Podle Pekingu bude situace se zásobami vepřového zvlášť „extrémně těžká” v první půlce příštího roku. Za celý letošek má být čínská produkce hubenější až o 10 milionů tun. To je víc, než kolik všechny světové státy dohromady obchodují. Odhad německé banky Rabobank počítá s tím, že Čína za celý rok 2019 vybije mezi 100 až 200 miliony prasat – tedy třetinu celostátního chovu.
Záchrana přichází v podobě „polárního prasete”
Jednomu farmáři z Nan-ning, hlavního města autonomní oblasti Kuang-si, se nicméně podařilo něco, co mnozí vnímají jako nemožné. Vepři z jeho chovu váží i přes 500 kilogramů. Podle agentury Bloomberg tak dosahují velikosti ledních medvědů.
Jedno takové „polární prase” může chovatel prodat i za 10 tisíc čínských juanů, což je v přepočtu skoro 33 tisíc korun a je to více než trojnásobek průměrného měsíčního čistého příjmu v provincii. Gigantická prasata podle magazínu Business Insider na porážce samozřejmě končí, kusy větších rozměrů si pak farmáři kvůli nedostatku vepřového ale spíše nechávají sami k vlastní obživě.
Těžší vepř, vyšší zisk. Trend sledují i velkochovy
Nejde ale o případ jedné farmy. Také v provincii Ťi-lin se momentální váha průměrného prasete pohybuje nad limitem. Na medvěda sice stále ztrácí, ale 175 až 200 kilo před porážkou je pořád víc než normálních 125 kilogramů. Údaje dodal deník South Morning China Post, místní chovatelé podle něj chtějí své vepře „tak velké, jak jen to jde”.
Čínský list upozorňuje i na to, že nejde pouze o malé chovatele. Velcí producenti, včetně hlavního chovu Wens Foodstuffs, usilují o zvyšování průměrné váhy prasat. A podle odborníků se jim to daří. Zvířata na porážce od některých z nich váží i 140 kilo. Standard velkochovů bývá okolo 110 kilogramů. Pokud by takový růst udržely, jejich zisky by se mohly zvýšit až o 30 procent.
Největší vepř v historii
Co obvykle chov enormně rostlých vepřů brzdí, je úmrtnost zvyšující se úměrně s jejich váhou. Čím větší prase, tím více zdravotních komplikací. Obyčejně hospodářské zvíře v dospělosti dorůstá asi 300 kil.
Business Insider uvádí, že nejtěžší vepř na světě žil ve 30. letech 20. století. Rekordman domácího chovatelství prasat se jmenoval Velký Bill a žil v americkém městě Jackson ve státě Tennessee. Vážil 1160 kilogramů. Před cestou na Světovou výstavu v Chicagu se mu ale pod gigantickou vahou zlomila noha, a tak ho majitelé museli utratit.
Čína tvoří desetinu produkce i konzumace světa
Čína tvoří polovinu světové produkce a zároveň také spotřeby vepřového. Na vývozu, tedy obchodování, se podílí téměř pětinou. Chovy přitom jenom v srpnu přišly podle agentury Bloomberg meziročně o 39 procent zvířat a ceny oproti loňsku stouply o 46,7 procenta. K říjnu vepřové maso za celý letošní rok zdražilo o více než 70 procent.
Vepřové je nejkonzumovanější maso v Číně. V domácnostech tvoří 60 procent veškeré spotřeby masa. Peking přiznal výskyt prasečího moru loni v srpnu.
Prasečí mor a vyšší ceny ve světě i v Česku
Prudce nakažlivé virové onemocnění se rychle rozšířilo do každé čínské provincie. Vyústilo tak v masové vybíjení milionů zvířat a čínská vláda nyní vynakládá obrovské úsilí k obnovení produkce a snížení cen. Mimo jiné investuje i do umělého oplodňování. Přesto v půlce září musela historicky poprvé sáhnout i do vlastních státních rezerv a vydražit 10 tisíc tun vepřového v online aukci.
Cena vepřového se v důsledku rozšíření prasečího moru hlavně v asijských zemích zvýšila celosvětově. V Česku zatím zdražilo přibližně o 10 procent. Třeba jedno kilo vepřové plece výrobci ještě v lednu nakupovali za 34 korun. V srpnu už zdražilo na 47 korun – tedy téměř o 38 procent. Stejný vývoj cen byl i u kýty. Na začátku ledna za ni výrobci platili 53 korun, koncem září je kilogram vyšel na 76 korun.
