Čína může „vypnout“ Filipíny. Kdykoliv, jediným stisknutím tlačítka

V případě konfliktu mezi Čínou a Filipínami by ostrovnímu státu mohl hrozit naprostý kolaps dodávek elektřiny. Veškerá filipínská elektrická síť je totiž plně pod kontrolou čínské vlády. Ke geopolitickým problémům v Jihočínském moři se tak přidává další.

Před deseti lety získala Čínská státní distribuční společnost privatizací 40% podíl v Národní distribuční korporaci Filipín (NGCP). Společnost provozuje přenos energie po celé zemi, od Luzonu na severu až po Mindanao na jihu. Sídlo společnosti, která energetickou síť NGCP fakticky kontroluje, sídlí v čínském Nankingu. Na elektrické energii kontrolované Čínou je závislých 78 % více než stomilionové filipínské populace.

Filipínští zákonodárci tento měsíc během jednání ohledně energetiky Filipín pro rok 2020 zahájili přezkum této dohody. Z nově vydané zprávy poskytnuté důvěrným zdrojem totiž vyplynulo, že ke klíčovým systémovým prvkům elektrické sítě Filipín mají přístup pouze čínští inženýři, píše CNN.

Pro Filipíny to prakticky znamená, že by mohly být v případě jakéhokoli konfliktu na základě jediného příkazu z Pekingu na dálku odpojeny. Vedení státního podniku TransCo potvrdilo, že vzhledem k „mocenským ambicím“ představuje vlastnictví národní filipínské sítě Číňany bezpečnostní hrozbu. Zpráva vybízí filipínskou vládu, aby nad klíčovými energetickými systémy získala zpět dohled a kontrolu.

„Jediným stiskem tlačítka by se přestala přenášet elektrická energie do našich domovů, podniků nebo vojenských zařízení,“ řekl na jednání senátor Win Gatchalian, který je zároveň předsedou Energetického výboru. V tom případě by mohlo trvat den až dva, než bude systém na Filipínách opět spuštěn.

Podle zprávy je navíc technologie, na níž je síť založená, napojená na výrobky značky Huawei, které jsou „zcela privátní“ a provozovat je mohou jen zaškolení čínští inženýři. Senátor Gatchalian během debaty uznal, že některé manuály pro provoz jsou Filipíncům poskytovány navzdory předpisům pouze v čínštině. Žádný z filipínských inženýrů navíc není na provoz systému vyškolen, uvádí zpráva.

Huawei na základě pochybností uvedl, že report vyvolávající obavy „neodráží fakta“.

„Společnost Huawei nikdy neposkytovala žádné vybavení pro řídicí systémy NGCP,“ uvedla tisková mluvčí.

Obvinění, že Huawei představuje riziko národní bezpečnosti, se na společnost sneslo z více stran. Washington například do značné míry blokuje rozšiřování nabídky 5G v USA a snaží se donutit další země, aby udělaly totéž.

Huawei soustavně prohlašuje, že je soukromou společností, a nedává čínské vládě žádný přístup ani kontrolu nad svými technologiemi.

Čínskými společnostmi mají být provozované i další systémy v rámci filipínské národní sítě, včetně podmořských kabelů propojujících elektrárny napříč ostrovy. Některé z nich jsou řízené přes internet přímo z Číny.

Ve svém prohlášení čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že se čínská státní společnost podílí na projektech prováděných NGCP pouze jako partner místních společností.

„Filipíny jsou sousedem a důležitým partnerem čínských společností. Podporujeme čínské společnosti podnikající na Filipínách v souladu se zákony a předpisy, aby se rozšířily vzájemné výhody a oboustranně výhodná spolupráce,“ stojí dále v prohlášení. „Doufáme, že někteří lidé na Filipínách vnímají takovou dvoustrannou spolupráci s otevřenou myslí a objektivním a spravedlivým přístupem. Neměli by si dělat starosti, nebo dokonce vymýšlet věci zčistajasna.“

Ne všichni teorii, že by Čína mohla mít Filipíny v hrsti, věří. Někteří jako například představitel vládní většiny v parlamentu Juan Miguel Zubiri stojí za tím, že „dokud nedojde ke skutečnému napadení“, potenciální čínská kontrola nad sítí není problém. Ostatní nicméně na vládu naléhají, aby přijala opatření.

„Nechali jsme naši síť, i když jen ze 40 %, zahraniční společnosti, jejíž zájmy se střetávají s těmi našimi v tzv. západním Filipínském moři,“ uvedl senátor Richard Gordon.

Západním Filipínským mořem nazývají Filipínci východní část Jihočínského moře. Právě to je místem přetrvávajících geopolitických tenzí. Čína si nárokuje téměř celé moře jako své svrchované území.

Přestože čínsko-filipínské vztahy tento způsob útoku v minulosti neohrozil, teoretická hrozba filipínskou vládu znepokojuje. A není divu, v historii vztahů těchto dvou zemí by se nejednalo o první zásah Číny do fungování Filipín.

Soud v Haagu v roce 2016 rozhodl v otázce námořních sporů ve prospěch Filipín. Čína podle rozhodnutí nemá z historického hlediska právo nárokovat si většinu Jihočínského moře. Rozhodnutí soudu ale čínský prezident Si Ťin-pching odmítl a Čína řízení bojkotovala.

Filipínský prezident Rodrigo Duterte se se svým čínským protějškem v roce 2018 dohodl na spolupráci při průzkumech ropy a zemního plynu v regionu. „Dokud budou obě strany správně řešit otázku Jihočínského moře, bude atmosféra dvoustranných vazeb zdravá, základy vztahu budou stabilní a regionální mír a stabilita bude mít důležitou záruku,“ řekl tehdy Si Ťin-pching.

K situaci, kdy by mohla Čína Filipíny odříznout od elektrické energie, se ale Duterte tak přívětivě nepostavil.

„Číno, jestli to uděláte, vznikne spor. Nebudu schopen vás přemoci, ale něco uvidíte. Poprosím o pomoc ostatní země,“ vyhlásil prezident Duterte.