Čína může odstřihnout USA od léků, poškodí tak ale i sebe

Krok, který by mohl mít až likvidační dopad na americké zdravotnictví, by ale neméně poškodil i čínskou stranu. Vleklý spor dvou gigantů se dostal do patové situace.

Od pilulek proti bolesti po léky na HIV jsou Spojené státy díky rozsáhlému offshoringu v 90. letech na dovozu léčiv z Číny závislé. Nápad na odvetu v podobě odtržení od léčiv se zrodil v hlavách předních čínských akademických a vládních poradců. Konkrétně muž jménem Li Dao-kchuej tuto myšlenku místním médiím podal jako vhodnou alternativu a legitimní odvetu za sankce a americké kontroly vývozu čínských technologií a softwaru.

V prohlášení pro South China Morning Post Li poukázal na fakt, že jsou na sobě Spojené státy a Čína vzájemně závislé a jejich úplné odtržení jednoduše není možné. Byl to rovněž Li, kdo přerušit vývoz antibiotik do USA jako nástroj odvetné obchodní války navrhoval už v roce 2019.

Podle odborníků je tato myšlenka nejen nemorální, má navíc předem nakročeno k neúspěchu. „Tento návrh nedává moc smysl. Číně taková pomsta nepomůže, naopak spíš zvýší úsilí o další blokování čínských hi-tech společností,“ řekl Š‘ Jin-chung, profesor mezinárodních vztahů na čínské univerzitě Renmin University a poradce Státní rady.

Zabezpečení zdravotnického dodavatelského řetězce se stalo klíčovým tématem také nadcházejících amerických prezidentských voleb, přičemž americký prezident Donald Trump i demokratický kandidát Joe Biden slibují, že k němu přistoupí s náležitou důležitostí. Pandemie koronaviru ve Spojených státech totiž odhalila jejich slabé místo – situaci dodávek farmaceutických a zdravotnických prostředků v zemi.

Uprostřed napětí mezi USA a Čínou v pátek čínská vláda oznámila, že uvalí nespecifikovaná omezení na vysoké americké diplomaty a zaměstnance v Číně. Rozhodnutí předcházelo podobné zavedení opatření Washingtonu na diplomatický sbor v Pekingu. O několik dní později, v úterý, přišla zpráva o konci amerického velvyslance v Číně Terryho Branstada. Jeho odchod je ale odůvodněn částečně nadcházejícími listopadovými volbami, kvůli kterým měl Donald Trump vyzvat tohoto bývalého guvernéra Iowy k návratu a pomoci s kampaní. Ačkoli byl Branstand přítelem čínského prezidenta Si Ťin-pchinga od 80. let, nakonec nikdy nebyl schopen využít osobní vztah ve prospěch bilaterálních vztahů.

Americké farmaceutické firmy sice udržují na domácí půdě významné výzkumné stanice a zařízení, téměř ale vymizela masová výroba levných generických léků. V zemi se nevyrábí ani klíčové ingredience pro antibiotika, poslední americký výrobce penicilinových ingrediencí skončil v roce 2004.

Z Číny podle údajů americké mezinárodní obchodní komise v loňském roce pocházelo přibližně 40 procent antibiotik dovážených do USA, včetně 90 procent chloramfenikolu, 93 procent tetracyklinů a 52 procent penicilinu. Podle profesora mezinárodních vztahů na univerzitě Fudan Čanga Wej-wejho, známého pro své nacionalistické výroky, je závislost USA na dodávkách základních léků z Číny zásadní slabinou Američanů a výhodou Pekingu. Ve svém projevu na začátku tohoto roku uvedl, že by „všechny nemocnice v USA bez čínských dodávek skončily“.

Čína je největším světovým výrobcem aktivních farmaceutických přísad (API), základních složek používaných v léčivech. Poskytuje zásoby více než 11 tisícům výrobcům léčiv, přičemž trojici hlavních exportních destinací tvoří Indie, USA a Japonsko. Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) sice neuvádí konkrétní informace o objemu API vyráběných v Číně, v dopise americkému Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv v srpnu loňského roku předseda finančního výboru Senátu Chuck Grassley odhadoval, že asi 80 procent z těch používaných v USA bylo vyrobeno v Číně a Indii.

Závislý na Číně je do jisté míry také indický průmysl generických léků, který podle FDA poskytuje USA 40 procent léčiv. Sama Indie dováží až 75 procent svých API od svého obřího souseda, a to zejména kvůli levnější ceně.

Čínská dominance ve výrobě léčiv se vztahuje i na antibiotika, zejména penicilin, tetracyklin a chloramfenikol. Je také největším světovým výrobcem a vývozcem vitaminů. V loňském roce Čína podle údajů čínské celní správy exportovala do USA zdravotnické potřeby za 9,8 miliardy dolarů a organické chemikálie za 7,4 miliardy, včetně aktivních farmaceutických přísad a antibiotik. Pokud by se Čína rozhodla jako „jadernou odvetu“ přijmout možnost zadržení dodávek léčivých přípravků, bylo by téměř nemožné, aby Spojené státy v krátké době přeložily výrobu nebo našly alternativní dodávky, dodává Š‘ Jin-chung.

Na druhou stranu by tento druh odvety neméně poškodil čínské společnosti závislé na importu do USA. Ztráta americké klientely by jejich fungování nenávratně potopila. „Pokud Čína přeruší dodávky léčiv, vyvolalo by to větší odpor v USA,“ řekl Š‘. „Pokud se obě země rozhodnou pro přístup těchto odvet, USA budou mít vždy k dispozici mnohem více karet než Čína.“

Omezení vývozu léčivých přípravků by téměř jistě vedlo k tomu, že zahraniční farmaceutické společnosti buď výrazně sníží, nebo úplně přemístí svou výrobu z Číny, domnívá se Čao Dao Tao-ťiung, profesor na Fakultě mezinárodních studií Pekingské univerzity.

„Nejdůležitějším důvodem pro protiargument neoprávněné manipulace s přístupem na trh s léčivými přípravky je to, že jde jednoduše o naprosto sebepoškozující návrh,“ uvedl v nedávném stanovisku pro The Post. „Nevyprovokované a politicky motivované kroky farmaceutického průmyslu jen poškodí stranu, která je iniciuje, protože to bude znamenat ztrátu zahraničních materiálů a know-how, které už stejně dodala jedna strana druhé až k domovním dveřím.“

Svou dlouhodobou a přílišnou závislost na Číně v případě léčiv si Spojené státy uvědomují. Americko-čínská ekonomická a bezpečnostní revizní komise ji v loňském roce označila za „bezpečnostní riziko“. Ožehavost problému začala být citelnější v únoru, kdy mnohé čínské továrny přerušily kvůli koronaviru svou činnost. Přestože dle amerických médií proběhly snahy generické léky získat jinou cestou, podle FDA v zemi stále chybí 118 druhů léčiv.