Článek
Na konci loňského roku dostalo několik českých poslanců nabídku, aby se zúčastnili akce předcházející velkému jarnímu summitu 17+1, na který zve Čína představitele zemí střední a východní Evropy.
„Šlo o pozvání na nějaký summit, který se bude konat týden před dubnovým summitem 17+1 v Číně,“ potvrdil Seznam Zprávám kontakty s Číňany předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček z hnutí ANO.
„Jednalo se o velmi zdvořilostní setkání,“ popsal schůzku. „Bylo mi řečeno, že hnutí ANO je vládnoucí strana a rádi by s námi navázali kontakt.“
Zpravodajsky rizikové
Snaha získat pro akci před velkým summitem zástupce české hlavní vládní strany nakonec nedopadla, přesto stojí čínská aktivita za pozornost.
Jak totiž potvrzují zdroje Seznam Zpráv, stojí za ní Mezinárodní oddělení Ústředního výboru Komunistické strany Číny (ILD). Jde o vlivovou instituci čínského režimu, jíž česká kontrarozvědka BIS ve svých výročních zprávách připisuje i zpravodajskou činnost.
„Z našeho pohledu se jedná o zpravodajsky rizikovou organizaci používající zpravodajské metody,“ řekl pak na dotaz Seznam Zpráv mluvčí BIS Ladislav Šticha.
Vládní hnutí ANO nebylo jediné, o jehož účast na akci před summitem Číňané stáli. Čínská strana usilovala také o účast zástupců hnutí SPD.
„Čínská ambasáda volala našim asistentkám, říkali jim, že jsem byl na podzim v Číně, a chtěli po nás, abychom je přijali ve Sněmovně,“ popisuje čínskou kontaktáž místopředseda hnutí SPD Radim Fiala s tím, že schůzka s čínskou stranou se za přítomnosti tlumočníků o týden později uskutečnila.
„Telefonovali jsme si se členem komunistické strany, ale neříkal, že by byl součástí Mezinárodního oddělení,“ říká Radim Fiala. „Zval nás na akci, která se koná týden před dubnovým summitem,“ dodává s tím, že z SPD byl osloven také poslanec Jiří Kobza, který byl telefonátu se zástupcem čínské komunistické strany přítomen.
Ani v případě SPD zatím pozvání nedopadlo. Radim Fiala říká, že spolu s Kobzou organizátorům řekli, že musí dostat nejprve pozvánku písemně, aby o případné účasti rozhodlo předsednictvo hnutí. A to se podle nich dosud nestalo.
Nejsem zelenáč
Na činnost a poslání Mezinárodního oddělení Ústředního výboru Komunistické strany Číny neupozorňuje jenom česká kontrarozvědka, ale také zahraniční analytici.
Zajímavá je v této souvislosti práce novozélandské politoložky Anne-Marie Bradyové, která ILD studovala, a ve své práci tvrdí, že hlavním cílem ILD je kontaktovat a vytipovávat budoucí agenty a spolupracovníky režimu.
Když čínská strana oslovovala české poslance kvůli zmíněné akci před summitem, odkazovala se podle zjištění Seznam Zpráv na zkušenosti se zdejšími sociálními demokraty, přesněji na to, že jsou pravidelnými účastníky podobných akcí v Číně.
Poslanec ČSSD Jan Birke to potvrzuje. „Čínská ambasáda nás poslední roky pravidelně zvala na akci Dialog politických stran,“ říká s tím, že letos se však akce kvůli koronavirové epidemii konat nebude. „Jinak bych jel,“ uvedl Jan Birke.
Dialog politických stran je akce, které se účastní politici z různých zemí. „Setkání probíhá v čínském parlamentu. První den má řada politiků proslovy a druhý den jsou různé workshopy. Já jsem si před třemi lety vybral seminář o Hedvábné stezce,“ popisuje poslanec Birke, podle něhož se před třemi lety akce zúčastnil poslanec za ODS Jan Skopeček, který Seznam Zprávám tehdejší účast potvrdil.
Jan Birke však popírá, že by mezi organizátory dialogu bylo také zmíněné Mezinárodní oddělení.
„Já samozřejmě vím, co je tato organizace, ale na akci nás pozvala ambasáda, do Číny jezdím třiadvacet let, nejsem žádný zelenáč,“ řekl Seznam Zprávám Jan Birke.
Nečtu to
Na rozdíl od poslance Birkeho předseda Sněmovny Radek Vondráček Seznam Zprávám přiznal, že neměl tušení, že by ho mohla kontaktovat instituce, před níž varuje česká kontrarozvědka. Výroční zprávy BIS prý nečte.
Podle sinologa Filipa Jirouše ze spolku Sinopsis, který se v dosud nezveřejněné studii ILD věnuje, je nebezpečné, že oslovení politici často nevědí, s kým mají tu čest, a domnívají se, že mluví s představiteli čínského ministerstva zahraničních věcí.
„Je to jedna z metod, které Čína používá, a je to velice efektivní, oslovení lidé si pak ani neuvědomují, že dělají něco, co by pro ně samotné nebo stát mohlo být nebezpečné,“ vysvětluje Seznam Zprávám Jirouš.
Upozorňuje také na to, že jednou z platforem, které sloužily čínským vlivovým institucím pro navazování kontaktů, bylo i Česko-čínské obchodní fórum, které bylo nejméně od roku 2015 spolupořádané čínským Ekonomickým kooperačním centrem. Tato další čínská vlivová entita spadá pod už zmíněné Mezinárodní oddělení ÚV KS Číny.
„K vytipování budoucích spolupracovníků sloužilo minimálně tři roky Česko-čínské obchodní fórum, které spravovalo Ekonomické kooperační centrum,“ říká sinolog.
Událost se každoročně konala na Pražském hradě a fórum se veřejně prezentovalo jako čistě byznysová akce, kdy ke klíčovým agendám podle prezidenta Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce Jaroslava Tvrdíka patřil hlavně rozvoj příležitostí v cestovním ruchu, průmyslu a energetice.
Podle Jirouše ale akce měla pouze politický a propagandistický ráz, a nikoliv obchodní, což Seznam Zprávám potvrdil i zdroj z připravovaného výboru CIF z roku 2018. „Nic neplatili, jediným jejich zájmem bylo personální obsazení fóra. Schvalovali všechny účastníky,“ uvedl.
Jaroslav Tvrdík, který měl akci na starost, ale Seznam Zprávám řekl, že věc nechce komentovat.
