Článek
Filipínské úařdy už vyzvaly Peking, aby přítomnost stovek plavidel vysvětlil, informovala americká televize CNN. „Zaprvé se jich zeptáme, zda potvrzují přítomnost čínských lodí. Zaruhé se zeptáme, proč to dělají. A zatřetí jim se vší slušností řekneme, aby to, co dělají, nedělali,“ řekl filipínský prezidentský mluvčí Salvador Panelo pro CNN Filipíny.
Podle televize už filipínská vláda podala oficiální diplomatickou stížnost.
Čínský velvyslanec na Filipínách Čao Ťien-chua uvedl, že se čínská vláda snaží ověřit, kolik lodí se v blízkosti ostrova pohybuje. Podle něj může jít o rybářské lodě.
Podle filipínské armády se Čína přítomností lodí snaží ukázat, že má region pod kontrolou. Armáda zároveň dodala, že podle jejího pozorování lodě do blízkosti ostrova připlouvají a zase odplouvají. Určit jejich přesný počet je tak prakticky nemožné.
Nároky si dělá šest zemí
Ostrov Pag-asa patří do souostroví Spratlyho ostrovy, které si v plné rozloze nebo její části nárokuje hned šestice asijských zemí – Čína, Filipíny, Vietnam, Malajsie, Brunej a Tchaj-wan. Souostroví je tvořeno malými ostrůvky a útesy čnějícími těsně nad hladinu. Řada z nich je neobydlená.
Ostrov Pag-asa, který je domovem asi stovky lidí, si kromě Filipín, které ho spravují, nárokuje ještě právě Čína, ale také Vietnam a Tchaj-wan.
Čína si nejvýraznější územní nároky v Jihočínském moři činí na základě historické přítomnosti v oblasti. Pekingská vláda tak v ohledu na výsostné vody v Jihočínském moři nerespektuje právní dokumenty OSN, podle kterých má každá přímořská země v regionu nárok na pás moře o šířce 200 námořních mil od pobřeží. Podle Pekingem načrtnutých hranic v moři má Čína nárok na 80 procent oblasti.
Na území, které si Čína nárokuje, je podle odhadů serveru Bloomberg zásoba nerostných surovin v přibližné hodnotě 3,4 bilionu dolarů.
Územní nároky v Jihočínském moři. Červeně čínské.
Podle většiny odborníků je argument historické přítomnosti v oblasti nároku na území ze současného pohledu irelevantní. Čína ale neopírá svůj nárok jen v minulosti. Přítomna je daleko od svého pobřeží i v současnosti, kdy na neobydlených korálových útesech buduje umělé ostrovy. Lidskou rukou vytvořené ostrovy pak Číňané vybavují potřebnou infrasktrukturou a následně je obsazuje armádou.
Za stavbu umělých ostrovů Čínu kritizují mezinárodní společenství a také Spojené státy. Americká armáda tak pravidelně proplouvá mezinárodními vodami v Jihočínském moři ve snaze odradit Čínu od další expanze. Peking trvá na tom, že vybudované ostrovy nemají plnit žádné vojenské ani politické cíle.
Čínské lodi už v minulosti filipínské ostrůvky v Jihočínském moři obklíčily a zahájily jejich blokádu. O tom, zda se o něco podobného Číňané snaží i tentokrát, informace zatím nejsou. Arbitrážní soud spadající pod OSN také v roce 2016 rozhodl o tom, že Čína nemá nárok na nyní filipínská území.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v březnu uvedl, že pokud bude na Filipíny v Jihočínském moři zaútočeno, Spojené státy do konfliktu vstoupí na filipínské straně.
