Čína by měla Bidena také vyšetřovat, říká Donald Trump. Zvládá impeachmentové tanečky?

Americký prezident Donald Trump oznámil, že chce, aby Ukrajina i Čína vyšetřovaly bývalého viceprezidenta Joe Bidena a jeho syna Huntera. Otevřeně tak vyzývá k akci, kvůli které demokraté rozjeli proces impeachmentu, tedy podání ústavní žaloby a následného odvolání prezidenta. Reagovali na kontroverzní telefonát mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Zelenským.

„Světoví lídři by měli mít možnost mezi sebou mluvit naprosto svobodně, je to klíčový prvek efektivní diplomacie,” řekla na tiskové konferenci mluvčí Bílého domu Stephanie Grishamová: „Rozhodně nebudeme diskutovat o každé konverzaci mezi prezidentem Trumpem a světovými lídry,” dodala.

„Donald Trump ukázal, že umí zaútočit,” komentuje pro Seznam současnou situaci ve Státech amerikanista Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy: „Přiznal, že se za svůj požadavek vůbec nestydí a že mu nevadí žádat cizí státy o pomoc ve vyšetřování politického rivala.” Připomíná také, že právě to je pro demokraty a velkou část Američanů nepřípustné.

Trump tvrdí, že Čína nelegálně platila Joea Bidena a jeho syna Huntera. Čínský prezident Si Ťin-pching však něco takového odmítá a proti Trumpovým výrokům se ohrazuje. V prohlášení čínského ministra zahraničí zaznělo, že Trumpova obvinění jsou naprosto nepodložená.

Na Ukrajině se ale během pátku rozhodli Trumpově žádosti o vyšetřování bývalého viceprezidenta Joea Bidena a jeho syna vyhovět. Ukrajinský prokurátor oznámil, že opět vyšetří všechny odložené případy, včetně inkriminované plynárenské firmy Burisma Group, ve které Bidenův syn Hunter působil.

Podle zjištění amerických The New York Times naváděli Ukrajinu k vyšetřování i vysoce postavení američtí diplomaté. V den „propíraného” telefonátu mezi Trumpem a Zelenským prý tehdejší zvláštní zmocněnec Spojených států pro Ukrajinu Kurt Volker vzkázal do Bílého domu, že návštěva Zelenského ve Státech proběhne jen za předpokladu, že bude souhlasit s vyšetřováním. Agentura AP dodává, že podle ukrajinského prezidentského poradce Andreje Jermaka s dohodou obě strany souhlasily.

Přesto se na americké půdě diskutuje spíše o tom, zda v celé kauze opravdu došlo k porušení ústavy. „Existuje zákon ohledně přijímání pomoci cizích vlád v politické kampani. Ten se ale zaměřuje na finanční podporu. Dá se ale říct, že pokud prezident žádá o vyšetřování svého politického rivala, mohly by to soudy interpretovat jako podobnou pomoc,” vysvětluje Kozák.

Podle amerikanisty je základním problémem to, že Donald Trump vlastně porušuje svoji prezidentskou přísahu – tím, že by měl stavět zájmy Spojených států na první místo a nevyužívat svůj úřad k tomu, aby tlačil na ostatní státy ve svůj osobní prospěch.

Ex-viceprezident Joe Biden, který působil v administrativě Baracka Obamy, je totiž potenciálně nejsilnějším rivalem Donalda Trumpa v nadcházejících prezidentských volbách. A demokraté si jsou blížícího se svátku demokracie velmi vědomi.

„Demokraté se snaží, aby byli pro nerozhodnuté a středové voliče co nejjasnější. Ukazují jasnou linii – Donald Trump prioritizuje vnitropolitický boj a obětuje tomu zájmy národní bezpečnosti,” říká Kozák. Chtějí prý, aby tato myšlenka co nejvíce zarezonovala a pomohla jim v kampani.

Pokud se ale demokratům podaří uspět v Kongresu a ústavní žaloba na prezidenta projde, narazí posléze v Senátu. Ten je totiž zbarvený do republikánských barev. „Bude to bouřlivá debata, ale nepředpokládá se, že by se dvacet republikánských senátorů rozhodlo jít proti svému prezidentovi,” dodává Kozák.

Podle Kozáka bude ale zajímavou podívanou uvažování těch republikánských senátorů, kteří příští rok obhajují svoje křeslo. Jsou totiž závislí na hlasech nerozhodnutých a středových voličů. Podpořit takovou kontroverzi současného prezidenta pro ně nemusí být jasnou volbou. „Stanou se takovou pomyslnou Skyllou a Charybdou,” připodobňuje Kozák.