Článek
Pravděpodobný výsledek hnutí ANO by v době dotazování výrazně závisel na účasti. Při účasti okolo 30 % ANO drtivě vyhrává s výsledky okolo 25 %. Při 15% účasti by ale jeho zisk pravděpodobně poklesl k 22 %. S klesající účastí by klesal také zisk levicových stran ČSSD a KSČM.
S klesající účastí by se zvyšoval pravděpodobný zisk ODS, koalice TOP 09, STAN a Zelených a KDU-ČSL.
S klesající účastí by se zvyšoval pravděpodobný zisk ODS (ze 13 na více než 14 %). Zejména by ale rostl zisk koalice TOP 09, STAN a Zelených (z hodnot okolo 8 % na více než 11 %) a KDU-ČSL (ze 7 % na více než 9 %). Tyto strany mají totiž více angažovaných voličů, kteří v malé účasti začínají hrát velkou roli.
Volební model společnosti Median pracuje s volebním potenciálem stran. Tedy kolik hlasů by strana získala, kdyby ji volili všichni, kdo to zvažují. Liberální strany mají dohromady vyšší volební potenciál, protože si jejich voliči často vybírají mezi několika subjekty, a to klidně až na poslední chvíli. Naopak třeba voliči komunistů jsou většinou rozhodnuti předem.
Volební potenciál ANO se pohybuje kolem 35 %. Piráti by teoreticky mohli získat kolem 27 % a ODS okolo 24 % hlasů. Pokud jedna z těchto dvou stran mobilizuje většinu voličů, může dohnat či předehnat hnutí ANO.
Volební model společnosti Median pracuje s volebním potenciálem stran.
Vysoký volební potenciál (okolo 21 %) má koalice kolem TOP 09, STAN a Zelených, kterou zvažuje hodně lidí, ale nejsou si jisti. Koalice se tak podle Medianu může dostat k výsledkům okolo 14 %.
Volební potenciál levicových ČSSD a KSČM se pohybuje okolo 13 a 11 %. KDU-ČSL a SPD měly pravděpodobné výsledky v době dotazování pod 10 %, ale při mobilizaci všech voličů mohou i ony sahat až na výsledky okolo 15 %.
Šanci na vstup do Sněmovny mají i Svobodní s potenciálem okolo 8 % a teoreticky nelze vyloučit ani úspěch Hlasu Pavla Teličky s potenciálem okolo 6 %. V době dotazování se ale pravděpodobný zisk těchto stran pohyboval okolo 3 % (Svobodní) a pod 2 % (Hlas).
Volební model není volební predikcí, ale ukazuje, jak by se v době dotazování (16. 3. – 3. 5. 2019) měnil pravděpodobný volební výsledek v závislosti na volební účasti. Pravděpodobnost účasti u jednotlivých respondentů model odvozuje z deklarované účasti, zájmu o evropské volby a minulé účasti ve sněmovních volbách.
Volby do evropského parlamentu se letos budou v České republice konat 24. a 25. května, čeští zástupci obsadí v Bruselu opět celkem 21 křesel.
