Článek
Téměř každý den nyní přináší nový smutný rekord spojený s kapacitou českých nemocnic, jeden padl i v úterý. S covidem-19 je hospitalizováno 8162 lidí, v těžkém stavu zůstává přes 1600 pacientů. Zdravotníci přitom stále mají při jejich léčbě poměrně svázané ruce.
Mohou vsadit na už známá a ověřená léčiva původně určená na jinou nemoc. V případě covidu-19 jde ale stále o experimentální léčbu, ke které jsou často jen dílčí a průběžné výsledky studií.
Použití zatím neregistrovaných léků v Česku umožňuje zákon o léčivech po vyžádání stanoviska Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Podle zákona pak výrobci ani zdravotníci nenesou odpovědnost za případné důsledky jeho použití.
Jaká léčiva se tedy nyní v českých nemocnicích pro záchranu pacientů s covidem-19 podávají? Seznam Zprávy přináší přehled.
Remdesivir
Prvnímu pacientovi v Česku byl remdesivir podán už loni v březnu. Dnes je látka od firmy Gilead Sciences, původně vyráběná proti ebole, jediným oficiálně schváleným lékem proti covidu-19. Podmínečnou registraci Evropské komise získal remdesivir v červnu a Česko ho každý měsíc objednává tisíce dávek.
Stejně jako nyní vakcíny proti covidu-19 má nicméně i remdesivir povolení na rok, poté se bude znovu hodnotit. Podle ředitelky SÚKL Ireny Storové je látkou aktuálně léčeno asi 800 pacientů měsíčně.
„Nevýhodou remdesiviru je jeho zatím ne zcela jasně prokázaný efekt ve vztahu k lepšímu přežití nemocných s covidem-19. Nicméně z praktické zkušenosti s tímto preparátem můžeme potvrdit, že pokud je remdesivir podán včas a správně vybraným nemocným, jeho efekt je jasně patrný,“ popsal pro odborný časopis Tempus Medicorum profesor Michal Holub, přednosta Kliniky infekčních nemocí 1. LF UK a ÚVN.
Výhodou remdesiviru je podle něj i velmi dobrá tolerance léčby naprostou většinou pacientů a také to, že je možné jej podávat těhotným ženám.
Zkušenosti z nemocnic
„Na anesteziologicko-resuscitační klinice, kde jsou léčeni pacienti ve vážném stavu, používají lékaři léky, které tlumí replikaci viru, jiné léky zase posilují imunitní odpověď. Nedá se to zobecnit, je potřeba volit vhodný individuální přístup k nemocnému, protože každý v různém stadiu nemoci může potřebovat jinou intervenci,“ říká Dana Lipovská, mluvčí Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Nejvíce pozitivních dat mají na kortikoidy, remdesivir a nyní nově monoklonální protilátky.
Dexametazon
Pod komplikovaným názvem se skrývá další z nadějných látek, které zdravotníci při léčbě covidových pacientů používají a hlásí dobré výsledky.
Jde o kortikoid s protizánětlivými účinky, který se používá například jako podpůrný prostředek při protinádorové léčbě, ale také při kožních potížích, onemocnění střev či plicních chorobách. Z klinického testování, které provádí Oxfordská univerzita, vyplynulo, že dexametazon pomáhá tlumit nepřiměřenou a často smrtící reakci imunitního systému na nákazu koronavirem, které se říká cytokinová bouře.
„Dexametazon dosud jako jediný z dostupných preparátů opakovaně prokázal příznivý efekt na přežití nemocných s těžkými nebo kritickými formami covidu-19. V současné době je to preferovaný kortikosteroid, který se podává v dávce šest miligramů denně. Je důležité zdůraznit, že se má podávat nejdříve šestý den trvání příznaků, a to pouze pacientům na oxygenoterapii,“ dodává k látce profesor Holub.
Příznivý efekt podle něj koreluje se závažností průběhu covidu-19 – je nejvýznamnější u pacientů na umělé plicní ventilaci a mimotělní membránové oxygenaci.
Zkušenosti z nemocnic
„Používáme širokou škálu léčiv pro pacienty s covidem-19 podle jejich zdravotního stavu, využíváme také rekonvalescentní plazmu. Sledujeme informace poskytované SÚKL a MZ ČR, odbornými společnostmi a samozřejmě sdílíme informace s kolegy z jiných nemocnic. Na konci minulého týdne jsme podali prvnímu z pacientů lék bamlanivimab, skupinu monoklonálních látek považujeme v souladu s dostupnými informacemi za nadějnou a jsme připraveni je začít používat jakmile budou k dispozici,“ uvedl Jakub Sochor, mluvčí FN Hradec Králové.
Rekonvalescentní plazma
Využívání plazmy už vyléčených pacientů je dalším a často využívaným způsobem léčby, ke kterému se lékaři v českých nemocnicích uchylují při snaze zachránit pacienty s covidem-19. Plazma se začala využívat už na jaře 2020 a zdravotníci ji ve větším měřítku začali podávat během takzvané podzimní vlny. Před Vánoci také řada nemocnic vyzývala vyléčené pacienty, aby neváhali a svou plazmu darovali. Výzvy ostatně pokračují i nyní.
Před několika dny se přidala třeba klatovská nemocnice. Hledá dárce zejména krevních skupin AB nebo B, kteří měli příznakový průběh nemoci.
„Zatím jsme léčbu indikovali deseti pacientům, u nichž lékaři předpokládali, že transfuze buď pozastaví zhoršující se vývoj nemoci, nebo urychlí léčbu, což se skutečně u těchto pacientů v kombinaci s obvyklou léčbou podařilo,“ uvedl ředitel klatovské nemocnice Jiří Zeithaml.
Odborníci upozorňují, že ani užívání plazmy není ideální cestou, současná situace ale náhled na řadu věcí v praxi mění.
Podle lékaře Holuba může rekonvalescentní plazma opravdu přinést profit těm, kteří se dostanou do nemocnic v průběhu prvních tří dnů příznaků a u kterých se ještě nerozvinul obraz infekce natolik, že je potřeba podávat kyslík.
„V denní praxi to znamená, že jde o pacienty s pozitivním průkazem SARS-CoV-2, kteří mají známá rizika kritického průběhu covidu-19, jako je vyšší index tělesné hmotnosti, hypertenze, diabetes, aktivní onkologické onemocnění, imunosuprese, věk nad 65 roků a chronické onemocnění srdce, cév a ledvin. Včasné podání rekonvalescentní plazmy u těchto pacientů snižuje až o 50 procent riziko rozvoje kritického průběhu covidu-19,“ uvádí.
Bamlanivimab
Za dalším medicínským jazykolamem se skrývá neregistrovaný lék na covid-19 od firmy Eli Lilly. Ministerstvo zdravotnictví jeho používání dočasně povolilo teprve před dvěma týdny.
Lék na bázi monoklonárních protilátek, tedy proteinů bránících vstupu viru do lidských buněk, má pomáhat lidem s rizikem těžkého průběhu onemocnění. Podle odborníků je třeba látku podat co nejdříve po nákaze, nemusí být ale účinná na další mutace viru.
Lék mohou zdravotníci podat například pacientům v lehkém stavu, kteří nepotřebují hospitalizaci nebo podávání kyslíku. Od pozitivního testu na covid-19 nesmí být déle než tři dny a příznaky mít déle než sedm dní.
„Monoklonální protilátky jsou velmi nadějný způsob terapie v akutní fázi nemoci covid-19. Mohou potenciálně zachránit mnoho lidských životů,“ míní imunolog Zdeněk Hel.
Odpadlíci, nebo naděje?
Velké šance dříve dávali odborníci také léku favipiravir, který se v Japonsku používá k léčbě chřipky. Dosud v Česku ani v EU ale registraci nemá. V ČR jej Ministerstvo zdravotnictví loni dočasně povolilo a tato výjimka podle šéfky SÚKL Ireny Storové stále trvá. Celkem jej lékaři podali více než 600 pacientů s covidem-19. „Je vidět, že pořád lékaři nacházejí pacienty, u kterých vyhodnotí, že by z této léčby mohli profitovat,“ konstatovala ředitelka SÚKL.
Odpadlík hydroxychlorochin
Zhruba před rokem se také vkládaly naděje do léku hydroxychlorochin, který se používal jako antimalarikum. „Byla tam obrovská očekávání. Tak, jak ta naděje přišla, tak i relativně brzy skončila,“ konstatovala ředitelka SÚKL. Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v polovině června po necelých třech měsících stáhl povolení pro mimořádné využití tohoto léku i podobné látky chlorochin. Také Světová zdravotnická organizace (WHO) zastavila testování tohoto přípravku ve svém mezinárodním programu.
Léčit se jimi v Česku mají například lidé po transplantaci orgánů nebo kostní dřeně, pacienti aktuálně léčení pro onkologické nebo hemato-onkologické onemocnění, s chronickou obstrukční nemocí v určitých stadiích nebo na dialýze kvůli omezené funkci ledvin. Doporučen je také pro lidi s astmatem na biologické léčbě, se zánětem cévní stěny léčenými kortikosteroidy nebo kombinací imunosupresivních léků, lidem s trombolifií ve zvýšeném riziku vzniku krevní sraženiny nebo s plicní hypertenzí. Podávat by se mohl lék také lidem s BMI nad 40, tedy s morbidní obezitou.
Casirivimab a imdevimab
Nejnověji povoleným neregistrovaným lékem je přípravek od firmy Regeneron, který je kombinací monoklonálních protilátek casirivimab a imdevimab.
V současnosti se používá v USA, kde léčbu tímto lékem na podzim podstoupil i tehdejší prezident Donald Trump.
Evropská agentura pro léčivé prostředky zahájila jeho průběžné hodnocení na začátku února. Jako první v Evropské unii se rozhodlo tento lék experimentálně používat Německo. V Česku zatím ministerstvo udělilo výjimku pro 12 000 dávek léku. Povolení bude platit do konce letošního roku.
Podle Fakultní nemocnice v Motole by první dodávka mohla do Česka dorazit po 21. březnu.
Lék je určen pro pacienty, kterým hrozí těžký průběh nemoci covid-19.
Ivermektin
Zprávy o ivermektinu se v Česku objevily teprve nedávno. Jde o přípravek proti parazitům, používaný převážně u zvířat. Nyní se však skloňuje kvůli možným účinkům při léčbě covidu-19. Dobré zkušenosti s ním mají třeba ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně a nově by ho mohli začít předepisovat i praktici. Odborné společnosti nicméně zůstávají zdrženlivé.
„Ivermektin prokazuje v laboratorních podmínkách účinek na množení viru, k jeho dosažení je ale zapotřebí podat až stonásobek běžné dávky. Klinické studie s podáváním přípravku u covidu-19 vykazují protichůdné výsledky a jsou kritizovány pro malé počty pacientů a metodické chyby. Stávající stav odborného poznání neumožňuje formulovat jednoznačné doporučení k jeho podávání,“ napsali lékaři v mezioborovém stanovisku.
