Článek
Reaktory ve starší české jaderné elektrárně Dukovany pocházejí z 80. let, takže začnou dožívat po roce 2035. V té době bude třeba spustit nové zdroje na výrobu elektřiny. Jinak by České republice hrozilo, že ztratí soběstačnost a začne energii dovážet.
Státní energetická koncepce počítá s tím, že Česká republika bude do roku 2040 pokrývat 46 až 58 procent své spotřeby z jádra. Proto politici a úředníci už dnes řeší, jak nové reaktory financovat. Nová elektrárna přijde podle odhadů až na 300 miliard korun a bez státní podpory prakticky nemá šanci.
Zkušenosti z Evropy ukazují, že jaderná cesta má dnes řadu zádrhelů. V Evropě má nové jaderné elektrárny v různém stadiu příprav celkem 11 států. Řada z nich ale své projekty potichu vzdala nebo alespoň na čas dala k ledu. A další země s nimi těžce zápolí.
V pořadu Peníze, nebo život vám – v úvodním videu – nabízíme přehled nejpokročilejších evropských jaderných projektů a připomínáme jejich současný stav. Podle Dany Drábové, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, se dnes v Evropě nestaví jediný jaderný projekt bez toho, aby jej subvencoval stát nebo aby dal alespoň garance na jeho financování. Přesto Dana Drábová věří, že se Česko s jadernými problémy vypořádá.
Minoritní akcionář ČEZ a energetický analytik Michal Šnobr je ovšem přesvědčen, že Česko už žádnou novou jaderku nepostaví. A že výpadek v produkci elektřiny nakonec země vyřeší plynovými zdroji, které lze postavit za pouhé čtyři roky. A hlavně až desetkrát levněji než jaderné bloky.
Celý pořad Peníze, nebo život analytičky Zuzany Kubátové si můžete pustit zde:
Obří privatizace na obzoru. Oddělená část ČEZu může být cennější než celý dnešní gigant.Video: Zuzana Kubátová
