Článek
Nová legislativa upravuje podmínky skládkování a mimo jiné obcím zjednodušuje účtování odpadu podle toho, kolik lidé skutečně vyhodí. Stát si od toho slibuje snížení produkce odpadu i vyšší míru recyklace. Nyní valná většina českých obcí od občanů vybírá paušální poplatek za odvoz odpadů za rok, ale bez ohledu na to, kolik odpadu lidé skutečně vyprodukují. Odpadový systém PAYT (z anglického pay as you throw, neboli zaplať, kolik vyhodíš) umožňuje každému občanovi zaplatit podle toho, kolik komunálního odpadu skutečně vysype do černé popelnice.
Od začátku letošního roku je zahrnutý do nového zákona o odpadech jako jedna z možností, jak mohou obce odpady řešit. „Zákon připouští dvě možnosti systému PAYT. Buď člověk zaplatí od počtu kilogramů vysypaného odpadu, nebo za litr nádoby, kterou si nechává vysypat,“ říká jednatel projektu Obce jinak Aleš Choutka a dodává, že je v pravomoci obce, aby částku za vyprodukované množství odpadu určila.
Občané také mohou zaplatit paušální poplatek například za 20 výsypů za rok. „Maximální výše poplatku je zákonem stanovena na šest korun za kilogram skutečné produkce, nebo jednu korunu za litr kapacity nádoby, a to pro každý výsyp. Lze stanovit i minimální poplatek odpovídající produkci 60 litrů, nebo 10 kilogramů odpadu měsíčně za 720 korun za rok,“ říká Choutka.
Systém PAYT funguje na principu „kdo vyhodí víc směsného odpadu, víc také zaplatí“. Podle Choutky jde o spravedlivější systém zpoplatňování výsypů odpadu, než většina lidí zná. „Když máme doma vodoměr, také zaplatíme jen za množství vody, které jsme spotřebovali. PAYT je možnost, jak od občanů spravedlivě vybírat výši poplatků, která odpovídá výši jejich produkce odpadů. Tato možnost zde předtím nebyla,“ říká.
Méně odpadu, více recyklace
Systém má vést k menší produkci směsného odpadu a zároveň vyšší míře třídění. „Tento přístup ekonomicky motivuje obyvatele k lepšímu třídění jednotlivých složek komunálních odpadů, které mohou směřovat k recyklaci na rozdíl od směsného komunálního odpadu, jenž směřuje zejména na skládky,“ říká Ondřej Charvát za Ministerstvo životního prostředí.
Za rok na skládkách skončí téměř 50 procent veškerého odpadu. V roce 2019 bylo na skládky uloženo přes 2,6 milionu tun odpadků, což odpovídá 46 procentům. Nový odpadový zákon také určil konec skládkování komunálního odpadu do roku 2030, k čemuž může PAYT přispět.
Podle informací z resortu životního prostředí má systém PAYT zavedeno asi 15 procent obcí, kterých je v Česku přes 6000. „Řada příkladů dokládá, že v těchto obcích je třídění na lepší úrovni,“ uvedl Charvát.
V místech, kde je PAYT zaveden, jsou vidět i další pozitivní výsledky odpadového hospodářství. „Tyto obce mají obvykle podprůměrnou produkci směsného odpadu. Jmenujme města jako Jablonec nad Nisou, Sedlčany, Dvůr Králové nad Labem a samozřejmě mnoho menších,“ říká odborník na problematiku odpadů Milan Havel.
Riziko černých skládek?
Systém PAYT však může zvýšit riziko vzniku černých skládek. „Čím bude poplatek dražší, někteří občané mohou dojít k tomu, že za odpad nemusí platit, když ho vyhodí třeba někam do lesa,“ myslí si Choutka. Dodává ale, že podle zkušeností z ostatních zemí Evropy, kde PAYT funguje, jako je Německo, Rakousko či Polsko, je procento vzniku černých skládek malé.
Podle Havla má PAYT na životní prostředí spíš pozitivní dopad. „Černé skládky jsou spíše otázkou jednotlivců. Samozřejmě vše má své hranice a záleží na nastavení celého systému odpadového hospodářství obce. Lidem to dává dobrou zpětnou vazbu, kolik nakládání s odpady stojí, a ti proto produkují méně odpadu a více třídí,“ říká Havel. Je proto na obcích, jestli výší poplatku, který stanoví, budou občany motivovat, nebo naopak.
